Maso, mléko, ovoce i zelenina od regionálních farmářů - lokální potraviny jsou fenoménem, na který poslední roky slyší čím dál víc lidí. Pokud se však nezmění přístup ke vzdělávání budoucích chovatelů a pěstitelů, nebude mít regionální produkty kdo pěstovat ani vyrábět. Shodují se na tom odborníci z agrární komory, ale i sedláci, představitelé zemědělských firem či středních škol a učilišť.
„Nyní jsme pod tlakem generační výměny zemědělců, chybí nám kvalifikovaní zaměstnanci se všemi stupni vzdělání, od těch s výučním listem až po vysokoškoláky. Před dvěma lety jsme začali dělat průzkum stavu pracovních sil v zemědělství a už po dvou ročnících vidíme, že potřeba nových zaměstnanců rychle stoupá. Za pět let zjistíme, že školy nám nevyprodukují dostatek zaměstnanců. Už teď firmy zaměstnávají nekvalifikované pracovníky,“ říká Jaroslava Nekvasilová z Agrární komory České republiky.
Špatný traktorista může nadělat škodu za miliony
Jsou to právě nekvalifikovaní lidé často ze zahraničí, na nichž v kraji zemědělství, ale i ovocnářství čím dál více stojí. To podle odborníků není dobré, a proto by kraj měl zemědělské vzdělávání víc podporovat.
„Například člověk, který obsluhuje kombajn, nejenže má v rukách stroj za 17 milionů korun, ale také rozhoduje o kvalitě a úspěchu sklizně za další miliony. To samé nekvalifikovaný traktorista. Když jezdí s postřikovačem a splete se o desetinnou čárku, způsobí ekologickou katastrofu,“ upozorňuje na potřebu vzdělaných odborníků předseda krajského výboru pro životní prostředí a zemědělství Otakar Ruml (KSČM).
Mladé zemědělce v Královéhradeckém kaji vzdělávají zejména střední školy v Hořicích a v Kostelci nad Orlicí.
„Překážky vidím v demografické křivce, ale také v nedostatečné propagaci zemědělství. Problémy máme i s pedagogickým zázemím. Jeden náš učitel mechanizace je už v důchodu, další je dva roky před ním. Máme alespoň domluveného mladého inženýra, který nám odučí pár hodin mechanizace. Na plný úvazek však nepůjde,“ říká Yvona Bůžková, ředitelka Střední školy zemědělské a ekologické v Kostelci nad Orlicí.
Hořická škola potřebuje opravit statek
Problémem střední zemědělské školy v Hořicích je především technické zázemí, ale také název, který získala po slučování v roce 2011 - Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola Hořice.
„Sloučením nám z názvu školy zmizelo označení zemědělská. A nám teď dává hodně práce, abychom se dostali do povědomí lidí z oboru,“ vysvětluje ředitelka hořické školy Hana Richtermocová.
Její školu trápí také zastaralý statek, který se v některých technologiích zasekl v 50. letech minulého století. Škola už vytvořila projekt na jeho revitalizaci za skoro 100 milionů korun, který se nyní snaží obhájit před vedením kraje (o projektu jsme psali zde).
„Už nyní kraj statek dotuje téměř milionem korun ročně. Odhad provozní ztráty po rekonstrukci jsou však už dva miliony,“ upozorňuje náměstkyně hejtmana zodpovědná za školství Martina Berdychová (STAN).
Podle zástupce ředitelky hořické školy a krajského zastupitele Jaroslava Kostelníčka (ANO 2011) by kraj měl snahy školy podpořit.
„Roční dotace kraje bude závislá na výkupních cenách masa a mléka, které jsou nyní velmi nízké. Kraj tím získá do svého majetku zařízení zaplacené z velké části z evropských peněz,“ upozorňuje Kostelníček. Projekt má vyjít na 98,7 milionu korun, z čehož 81,2 milionu má přispět Evropská unie a 4,8 milion přislíbil stát.
Cvičný statek podle Kostelníčka nevyužívá jen necelá stovka žáků hořické střední školy, ale také zhruba 75 dětí ze spolupracujících škol a 150 zemědělských techniků, kteří se tam školí. Podporu hořickému školnímu statku vyjádřila i Nekvasilová z Agrární komory.
Spolupráce se zemědělci funguje
„Pokud škola v Hořicích nebude mít školní statek, nikdo na ni nepůjde. Nyní je statek ve velmi špatném stavu, za posledních 30 let se do něj nedala ani koruna. Jeho stav odrazuje rodiče, a tak tam své děti raději nedají,“ říká.
Zemědělské školy v kraji spolupracují také se soukromými zemědělci a družstvy. Například hradecký zemědělec David Smetana si spolupráci pochvaluje.
„Spolupráce s učni z Hořic je úplně perfektní. Žáci mají zájem, snaží se a jejich mistr je kvalifikovaný,“ chválí Smetana.
Podle ředitelů škol by stav mohla změnit kompletní reorganizace školství. Stěžují si zejména na to, že většina dětí se hlásí na gymnázia, na obchodní či strojní školy, ale na jejich učiliště a střední školy míří jen ti, kteří už jinde uplatnění nenašli.
„Dětí je málo. Gymnázia a strojní školy nabírají i žáky s horšími výsledky a k nám chodí ti nejhorší. Trápí nás tak i nezájem a velké záškoláctví,“ uvedl Jaroslav Šrámek, zástupce ředitelky hradecké střední školy služeb, obchodu a gastronomie, která už víc jak 60 let vzdělává mladé zahradníky.
