Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Obchodníci se štěrkem usilují o obnovení železnice z Broumovského výběžku do Polska

  • 26
Představitelé hradeckého kraje rozpoutali debatu o obnovení železniční dopravy v Broumovském výběžku z Otovic do Polska. Nyní chybí 1,6 kilometru trati. Největší zájem má na obnově trati společnost, která vlastní na polské straně lom. Vozila by tudy vlaky štěrk.

Motorové osobní vlaky přestaly jezdit z Broumova do Otovic v roce 2005. Teď však sílí tlak, aby se znovu položilo 1,6 kilometru chybějící tratě k hranici, která zanikla v roce 1953.

Nejde o turisty nebo blaho obyvatel broumovského výběžku. Největší zájem o obnovu má polská společnost Strateg Capital, jež pár kilometrů od hranice provozuje melafyrový lom. A protože štěrku tam jsou miliony tun, naši severní sousedé lobbují za jeho přepravu po železnici.

Vše došlo tak daleko, že ve středu se v hradeckém krajském sídle uskuteční porada o posouzení studie proveditelnosti obnovy železničního spojení do Tlumaczowa, kde mají svůj lom "melafyrobaroni".

Přizvat na poradu zástupce obcí, jichž by se přeprava kamene měla bezprostředně týkat, však nikdo nepovažoval za vhodné.

"Veškeré informace máme jen z doslechu. Opravdu se zlobím, že nás na jednání nikdo nepozval," říká starostka Hynčic Věra Hermonová. "O snaze obnovit trať samozřejmě vím, ale náš názor asi nikoho nezajímá. Ani já o schůzce nevím," dodává starosta Otovic Petr Novák.

Poměrně čilý stavební ruch za hranicí svědčí o tom, že Poláci si věří. Už předloni vykáceli náletové dřeviny v uvažované trase, postavili poměrně velkorysý most přes říčku Scinawku i nadjezd přes silnici. Roční těžba melafyru má dosáhnout dvou milionů tun a po dráze by se denně mohlo přepravit kolem osmi tisíc tun štěrku.

Jen pro ilustraci:moderní vagon má kapacitu kolem 90 tun, a tak by Otovicemi, Broumovem, Olivětínem, Hynčicemi nebo Meziměstím mohlo denně projet kolem 90 naložených vozů.

Kraj: ať trať zaplatí soukromé firmy

"To je šílené. Hynčice jsou doslova nalepené na kolejích a nákladní doprava by mohla znamenat třeba i praskání domů. Je smůla, že tady ty koleje vůbec máme," míní Hermonová, které se polský nápad na obnovu tratě vůbec nezamlouvá.

"Na celém projektumě štve to, že v podstatě jediné informace mám od novinářů. Zajímalo by mě třeba, kolik vlaků denně by vesnicí projelo," říká Novák.

Obnova dráhy má však příznivce i na české straně. O její užitečnosti je přesvědčen třeba předseda představenstva Sdružení železničních společností Jiří Mužík: "Na polské i české straně chybí kolem dvou kilometrů kolejí, to si přece jasně říká o propojení."

Náměstek hradeckého hejtmana Helmut Dohnálek je raději opatrný: "Zatím nevíme, zda by na trať zbyly finance."

Kromě představitelů obcí trati nefandí ani krajský radní zodpovědný za dopravu Josef Ješina: "Ta dráha měla fungovat už 50 let. Dnes jsem ale skeptický, protože na to nejsou peníze."

Ješina je navíc přesvědčen, že o obnovu trati jde především polských podnikatelům: "Jestli tu dráhu tolik chtějí, ať si ji zaplatí. Kraj ji totiž financovat nemůže a navíc ji ani nepotřebuje."