Redakcí oslovené radnice větších měst netrpělivě čekají na přesné znění připravovaného zákona, a zatím proto nedokáží přesně spočítat, kolika lidí a rodin ve městě by se nárok na pronájem levnějšího bytu mohl týkat.
Podle plánů ministerstva práce a sociálních věcí by nárok na sociální byt od obce měla mít domácnost, která za bydlení včetně služeb a energií platí alespoň 40 procent svých čistých příjmů a po této platbě jí nezbude víc než 1,6násobek životního minima (o návrhu čtěte více zde). Podle ministerské statistiky takových lidí v celé republice žije přes 680 tisíc, údaje pro jednotlivé kraje nemá.
Sociální byty v regionuHradec Králové 708 |
Podle odhadů by takových lidí mohly být jen v regionu desetitisíce. Ministerstvo zároveň upozorňuje, že zhruba dva tisíce lidí v regionu jsou ohroženy ztrátou bydlení. Týká se to i osamělých seniorů, kteří na první pohled nespadají do kolonky „sociální případ“, ale ohroženi chudobou jsou kvůli cenám nájmů. Například Hradec Králové pro seniory a hendikepované nabízí 708 bytů rozesetých po celém městě.
„Z nich je 132 bezbariérových a 576 sociálních bytů a jednotek zvláštního určení. Nacházejí se například v domech Harmonie či v ulicích Pod Zámečkem, Hradečnice, Rybově, Brožíkově, Bezručově či Zámostí,“ vyjmenovává mluvčí hradeckého magistrátu Magdaléna Vlčková.
Dalších 158 bytů město zvýhodněně pronajímá rodinám s dětmi, kterých by se měl nový zákon rovněž týkat, 130 startovacích bytů v Třebši pak poskytuje mladým lidem. „Město zároveň vlastní 418 standardních nájemních bytů a 34 ubytovacích jednotek v městské ubytovně,“ dodává Vlčková.
Jičín má stovky sociálních bytů, Náchod ani jeden
Jičín pronajímá městské byty především lidem se zdravotním postižením, kterým nabízí 106 bytů v domech s pečovatelskou službou a sedm bezbariérových bytů, a dalších 269 jednotek pro lidi ohrožené sociálním vyloučením.
„Tyto byty přidělujeme zejména lidem s nezaopatřenými dětmi, kteří nejsou nájemcem či vlastníkem bytu a splňují několik dalších podmínek,“ říká Rostislav Vodák, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví na jičínském městském úřadě. Čtyři byty má Jičín vyhrazeny pro lidi v krizové životní situaci.
Avšak ne všechna města sociálními byty disponují. Je mezi nimi například Náchod, který má pouze azylový dům pro matky s dětmi, ubytovnu a také určité sociální bydlení provozované tamní farní charitou.
„Pokud takový požadavek vznikne, máme k dispozici i městské domy a byty, které bychom pro tyto účely mohli případně upravit,“ říká mluvčí náchodské radnice Nina Adlof.
Radnice v Trutnově se problematikou sociálních bytů začala zabývat už ve svém loňském strategickém plánu. Konkrétní problémy z něj však zatím nevyplynuly.
„Jde o problematiku, kterou se budeme hlouběji zabývat v blízké době,“ říká mluvčí tamní radnice Michaela Dědková. Počet sociálních bytů, které město v současnosti nabízí, však neuvedla.
Většina obcí se plánovaného zákona o sociálním bydlení obává, ministerstvo se však snaží jejich strach mírnit a zároveň vyvrací některé mýty, které kolem toho panují.
„Bude trvat pět let, než zákon začne platit v plné míře. Všechny obce tak budou mít dostatek času se připravit,“ uklidňuje mluvčí ministerstva Petr Habáňa a dodává, že případnou ztrátu, která by obcím se zajišťováním bydlení mohla vzniknout, bude stát sanovat nárokovými dotacemi.
„Obce budou mít ze zákona právní nárok na dotace na stavbu, opravu, pronájem a provoz sociálních a dostupných bytů a na dotace na oblast sociální práce,“ ujišťuje.
