Kostelík ze 17. století pokryla fólie, horký vzduch vyhubí ve dřevě hmyz

  14:56aktualizováno  14:56
Až na 75 stupňů Celsia se musí vyhřát přes 400 let starý kostelík svatého Mikuláše v Jiráskových sadech v Hradci Králové. Je to jediná šetrná metoda na vyhubení dřevokazného hmyzu, který památku už roky ničí. Kostelík proto v úterý ráno zakryla speciální fólie a obklopily ho velké horkovzdušné agregáty.

Takzvaná termosanace je součástí velké rekonstrukce pravoslavného kostela, který se do Hradce Králové přestěhoval v roce 1935 ze Slovenska. Metodu hubení hmyzu horkým vzduchem zvolili hradečtí památkáři kvůli vysoké památkové hodnotě dřevěné stavby.

„Máme od nich nařízenou povrchovou teplotu dřeva 75 stupňů Celsia, na zahubení hmyzu je uvnitř potřeba 55 stupňů a k tomu stačí, aby na povrchu bylo o dvacet víc, takže nám to vychází,“ popisuje realizační technik Hynek Kudera, který spolu s kolegy vhánění teplého vzduchu do kostela zajišťuje.

Fotogalerie

V Jiráskových sadech budou nocovat, protože kostelík je nutné zahřívat až do rána.

„Ze zkušeností víme, že nahřívat je potřeba 10 až 35 hodin, a to podle velikosti a členitosti konstrukce či podle typu dřeviny,“ říká Kudera.

Po začátku nahřívání se v úterý dopoledne přišli na akci podívat i památkáři v čele s šéfem Janem Faltou, aby zkontrolovali, jaký vliv má horký vzduch na staré nástěnné malby.

„Předpokládám, že žádný problém nehrozí, protože jsme již v předstihu udělali zkoušku odolnosti použitých materiálů na použití tepla. Zkouška nám vyšla velmi dobře, chceme ale vše pro jistotu zkontrolovat za přítomnosti restaurátora,“ řekl Falta.

O restaurátorské práce v objektu se stará akademický malíř a restaurátor Miroslav Koželuh, který má kromě nástěnných maleb na starost i ikony, kterými byl kostel vyzdobený a nyní je má ve svém ateliéru.

„Díla, která byla nějakým způsobem napadená, jsme nechali ozářit na specializovaném pracovišti v Roztokách u Prahy. Ta, která byla v pořádku, se pouze petrifikovala, dřevěnou hmotu jsme tedy napouštěli umělou pryskyřicí. Z 90 procent však ikony byly ve velmi dobrém stavu,“ říká Koželuh, který se ikony snaží restaurovat za použití co nejvíce původních materiálů.

„Všechny analýzy jsme si nechali udělat v laboratoři národního technického muzea, kde zjistili, jaká byla použita pojidla či pigmenty. Prosazuji klasické materiály, staletími vyzkoušené, například vaječnou emulzi s příměsemi proti plísním. Barvy si míchám sám,“ dodává restaurátor.

Stavba je o sto let mladší, než původně předpokládali

Velký průzkum si nechali udělat i památkáři, kteří díky němu přišli na několik zajímavostí. Například na to, že v době svého vzniku ve slovenské obci Habura, vypadal kostel jinak.

„Když jsme si digitálně spojili trámy tak, aby navazoval jednotlivý motiv, vyšel nám najednou širší kostel,“ popisuje Falta a ukazuje zdigitalizované trámy.

„Patrně z Habury do Malé Polany, odkud pak kostel koupila hradecká radnice, byl prodaný jako dříví a tam byl postaven kostel nový,“ vysvětluje hradecký památkář.

Když kostelík v roce 1935 koupil tehdejší hradecký starosta Josef Pilnáček, hradečtí ho postavili už přesně tak, jak vypadal v Malé Polaně, tedy jinak než v době svého vzniku, což památkáři zjistili až nyní při průzkumech.

Novinky přinesla i takzvaná dendrochronologická analýza, která dokáže velmi přesně určit stáří dřeva. Díky ní Falta zjistil, že stavba je o sto let mladší, než původně předpokládali (psali jsme zde).

„Tehdy se trámy neskladovaly dlouhodobě, šly hned v sezoně na stavbu, a ty nejstarší máme datovány rokem 1598,“ říká Falta a ukazuje tabulku s výsledky analýzy, z níž je možné vyčíst, v kterých letech se kostelík opravoval a přibývalo v něm mladší dřevo.

„V průzkumu tak vidíme úpravy v 19. století a v roce 1935, kdy se stěhoval do Hradce,“ dodává Falta.

Rekonstrukce kostelíku z jedlových trámů vyjde hradeckou radnici na 15 až 20 milionů korun a hotová by měla být příští rok. Kromě rekonstrukce kostel nově dostane i hromosvod, požární i bezpečnostní zabezpečovací systém a hasicí zařízení.

Nejčtenější

Alkohol i rvačky, stovky dělníků z ciziny vyvolávají v Libáni napětí

V Libáni už se nesmí pít před večerkou ani jinde na veřejnosti (6.11.2018).

Byla to poklidná obec, teď se však Libáň na Jičínsku podle místních úplně proměnila. Napětí vyvolává přísun stovek...

Požár, jaký byl u Labské boudy, nepamatují deset let, zásah trval 21 hodin

Požár louky nad Labskou boudou v Krkonoších (17.11.2018).

Téměř 21 hodin zasahovali hasiči ze Špindlerova Mlýna u požáru louky a lesa nad Labskou boudou v Krkonoších. Na místě...

Karoq v Kvasinách skončí, Volkswagen tam začne montovat Passaty

Volkswagen Passat

Vedení Volkswagenu rozhodlo o zajímavé rošádě. Výrobu vozů rodiny Passat, která dlouho bývala vlajkovou lodí německého...

Na hřebeni Krkonoš hořela louka, zasahovali čeští i polští hasiči

Požár u Labské boudy (17. listopadu 2018)

Hasiči kolem půl desáté večer zlikvidovali požár louky v Krkonoších u česko-polské hranice nad Labskou boudou. Oheň...

Dívky si stěžují na modelingovou agenturu. Mění názvy, dál vybírá tisíce

Ilustrační snímek

Kontroverzní modelingová agentura ze Slovenska mění názvy, ale v Česku nadále působí pod stejnými vlastníky. Loni před...

Další z rubriky

Ředitel by chtěl muzeum bez vitrín, dotek s exponáty i videomapping

Ředitel Muzea Náchodska Sixtus Bolom-Kotari

Nový ředitel Sixtus Bolom-Kotari se pokouší probudit Muzeum Náchodska a otevřít ho více veřejnosti. Za sebou má osm...

Častolovice nechtějí být jen zatáčkou k zóně. Rozrostou se o nové byty

V Častolovicích u řeky může vzniknout náměstí s bytovými domy a obchodem.

Radnice v Častolovicích na Rychnovsku plánuje stavbu bytových domů. Zájem o byty je značný kvůli nedaleké automobilce v...

Na Rychnovsku auto srazilo chodce. S vážným zraněním skončil v nemocnici

Na Hodonínsku vběhl opilý muž pod kola projíždějícímu autu. Náraz ho odhodil...

Všechny složky integrovaného záchranného systému vyjížděly v sobotu brzo ráno ke střetu osobního auta a chodce na...

Najdete na iDNES.cz