Zahrada zároveň připravuje transport pěti pelikánů skvrnozobých na Filipíny, kde pomáhá obnovovat tento vyhynulý druh. Už letos v květnu zoo do Asie poslala prvních šest jedinců.
Dostat všech 34 pelikánů afrických, bílých, kadeřavých a skvrnozobých z venkovního výběhu do zimovišť trvalo pracovníkům zoo půl druhé hodiny. Do honu na vodní ptáky se zapojilo více než dvacet ošetřovatelů.
Krátce po poledni se všichni scházejí u nádrže v pěší části safari. Skupina se rozdělí na dvě rojnice, které podporuje dvoučlenná posádka v neoprénech na člunu. „Tak můžeme,“ zavelí zoolog Michal Podhrázský, jenž má odchyt na povel, a houf ošetřovatelů na obou březích stejně jako člun se dává do pohybu.
Nervózní pelikáni ještě více zpozorní, někteří skáčou ze břehu do vody, kde se cítí mnohem bezpečněji. Jakmile se k nim však přiblíží na pár metrů člun, dávají se opeřenci na zběsilý útěk do stráně. Není jim to nic platné. Smyčka se postupně utahuje, ošetřovatelé sešikovaní v řadě jim zatarasí všechny únikové cesty a ptáci se stahují do úplného rohu výběhu. Pochytat je nečiní lovcům žádný problém. Pelikána nejprve vezmou za zobák, druhou rukou obtočí tělo a ptáka nesou do připraveného přívěsu.
„Mají dlouhý zobák, musíme si proto hlavně dávat pozor, aby nás nekousli a nepořezali ostrými zoubky,“ říká Veronika Hošková, která v zoo pracuje jako ošetřovatelka nosorožců. Na odchytu se podílejí zaměstnanci z různých pracovišť.
„Nejtěžší pelikáni mají i 15 kilogramů, takže se docela pronesou,“ dodává její kolegyně Petra Šipošová.
Útočí na všechno, co je lesklé
Pelikáni jako všichni vodní ptáci útočí na všechno, co je lesklé. V případě člověka jsou jejich cílem obličej a oči. Ke zranění však při odchytech dojde výjimečně. Bez jakýchkoliv šrámů většinou vyváznou i samotní ptáci.
„Je to velice vzácné, nepamatuji si, že by za poslední roky došlo k nějakému poranění. Zkušený ošetřovatel při nakládání a vykládání zběžnou prohlídkou pozná, jestli má pelikán nějaký zdravotní problém,“ potvrzuje veterinář Lukáš Pavlačík.
Na rozlehlejší vodní nádrži v klasické části safari vyrážejí na hladinu hned dva čluny. Zbytek týmu současně s nimi postupuje po mostu a po protilehlých stráních.
„Běžte výš do svahu, aby se vás nebáli,“ volá šéf akce na rojnici po pravé straně.
Pelikáni, až na jednoho, který proklouzne mezi čluny, vyskakují na trávu a rozebíhají se po safari. Zatímco ve vodě mají nad člověkem rychlostně navrch, na souši je ve výhodě pán tvorstva. Za několik minut je po všem. Zbývá už jen chytit posledního pelikána, který zůstal v rybníku.
„Když se oddělí od hejna, je to mnohem těžší, protože on nechce z vody vylézt. Tuší, co se děje,“ vykládá Podhrázský.
Opozdilec nemá proti přesile šanci. Čluny ho naženou k mostu, na kterém je připravený ošetřovatel s kruhovitou vrhací sítí. Na poprvé cíl mine, další pokus už je úspěšný. Posádka člunu z vody obratně vyloví chyceného ptáka a dopraví na břeh.
ZOO je nejúspěšnější chovatel pelikánů na světě
V zázemí zoologické zahrady pelikáni stráví celou zimu, ven se vrátí až v průběhu května, kdy safari zahájí sezonu. Jen několik hodin po odchytu začnou ptáci snášet první vejce. V poslední sezoně se ve Dvoře Králové narodilo 34 pelikánů, v celé historii zoo už zhruba 400 kusů, což z ní dělá nejúspěšnějšího chovatele těchto zvířat na světě.
Východočeská zoo posílá mláďata do zahrad po celé Evropě, dvorští pelikáni jsou také v Jižní Koreji či na Filipínách. Právě do zdejší Avilon Zoo nedaleko hlavního města Manily zahrada letos v květnu vypravili šest pelikánů skvrnozobých. V současnosti připravují další várku určenou na export.
„Vybrali jsme dva samce a tři samice, které na Filipíny do konce roku odešleme. Čekáme už pouze na vyřízení dovozního povolení, bohužel se to trochu protáhlo,“ říká Michal Podhrázský. Původně měli pelikáni do Asie odcestovat už v září.
Na exotickém souostroví vědci pelikány skvrnozobé poprvé popsali a ještě na počátku 20. století se zde hojně vyskytovali. Kvůli ztrátě přirozeného prostředí však v 60. letech úplně vyhynuli. Dvorská zahrada společně se zoo v Plzni spolupracuje na obnovení populace pelikánů na Filipínách. Šesti jedincům, kteří jsou ostrově Luzon od května, se daří velmi dobře. Ošetřovatelé doufají, že se je v dohledné době podaří rozmnožit.
„Jsou to mladí ptáci, samcům je teprve rok. Pelikáni se rozmnožují ve třetím až čtvrtém roce života, takže ještě mají čas,“ dodává Podhrázský.
