„Momentálně chceme území Vrbenského a Gayerových kasáren řešit jako celek. Před několika týdny se vyjádřilo Ministerstvo životního prostředí, že by bylo možné do dotačních programů přidat i rekonstrukci parku,“ říká náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich .
Nejistá dotace z EUKdyž do Hradce v únoru přilétla zpráva, že EU nejspíš do rozvoje „hradubické“ aglomerace nasype miliardy, radnice to zpočátku pokládala za skvělou věc. Na jaře však město zjistilo, že tyto peníze zřejmě nebude moci využít na opravy Benešovy třídy a Velkého náměstí, ale ani na obnovu Severních teras, budování Malého Labského náhonu či rekonstrukci třídy Karla IV. (více najdete zde). Překvapením však nebyl konec, magistrát nyní zjistil, že naděje na včasné opravy díky evropské dotaci žije aspoň pro Severní terasy i sousední Žižkovy sady. |
„Velmi vážně proto nyní uvažujeme, že do celého řešeného území ještě připojíme Žižkovy sady a Severní terasy,“ dodává Vedlich.
Město si bylo vědomo, že kritický stav teras si žádá nutný zásah, a už se připravovalo na to, že 80 milionů na jejich rekonstrukci obětuje ze svého. Evropská podpora by ji mohla velmi výrazně urychlit.
„Stále se ale nedá přesně říct, kdy práce začnou. To se dozvíme teprve z vyšších stupňů projektové dokumentace,“ dodává Vedlich.
Zásadním problémem bude odvodnění. „Stav teras je stále horší. Byli jsme se tu podívat a někde jsme se úplně bořili,“ popisuje Roman Brychta, spoluautor vítězného návrhu na obnovu hradeb.
Opevnění hrozí dalšími sesuvy. Staleté cihly se drolí, v některých místech se objevily i hluboké krátery nebo dlouhé praskliny.
„S hradbami je potřeba něco dělat, už v nejbližších letech nemohou zůstat v současné podobě. Je tam několik míst, která jsou ve střednědobém či dlouhodobém výhledu riziková,“ potvrzuje Jiří Petera, jenž už před několika lety hradby podrobil geologickému průzkumu.
Hotový je nejen geologický, ale i archeologický průzkum.
Sesuv opevněníStav opevnění se rychle a poměrně dramaticky horší. Budou to již čtyři roky, kdy statik pro jistotu uzavřel schodiště mezi Kavčím pláckem a budovou ženijního velitelství. Provizorní oplocení kryje nejen schodiště v centrální části parku, ale i vstup na temný dvorek za budovou Adalbertina. Nedaleko odsud se na jaře 2011 utrhl svah a hradby zasypaly parkoviště (více najdete zde). K velikému provalení severních hradeb došlo po vydatných deštích v roce 1789, o sto let později menší sesuv ohrozil i budovu Klicperova divadla a před několika lety se terasy sesypaly naproti bývalé ekonomické škole. |
„Prokázali jsme, že pod současnými terasami jsou nálezy už z pravěku. Narazili jsme třeba na dřevohliněné hradby z doby tisíc let před naším letopočtem i na středověké opevnění,“ uvádí archeolog Radek Bláha z hradeckého muzea.
Zmiňuje i necvičenému oku neviditelná dělostřelecká postavení pro baterii děl nebo příkop pod nejníže postavenou hradební zdí.
Nálezy byly podle očekávání bohaté, ale podle expertů nebude problém se zachováním nejvýznamnějších historických stop, stejně jako tomu bylo v případech kanalizační stoky, rybářské branky nebo umělé jeskyně na jižní straně teras.
Město věří, že dotace získá nejen na opravy hradeb, ale i Žižkových sadů. Brychtovo studio Projektil vyhrálo architektonickou soutěž především díky respektování původní koncepce parku architekta Františka Thomayera z roku 1905 a odclonění od rušné třídy ČSA.
Počítá se také s novým schodištěm na Kavčí plácek, vyhlídkou, osvětlenou fontánou i mobilní kavárnou (vizualizace najdete zde).
