Libor Navrátil kouká na buk, který zachránil jeho chatu v Osadě vycházejícího

Libor Navrátil kouká na buk, který zachránil jeho chatu v Osadě vycházejícího slunce před padajícími borovicemi. | foto: Martin Veselý, MF DNES

Přečkal válku i povodně. Vichřice potlach po 80 letech zrušila

  • 0
Letošní potlach v Osadě vycházejícího slunce v lesích u Hradce Králové nebude. Organizátoři se i přes veškerou snahu rozhodli 81. ročník zrušit. Zavinila to bouře, která se nad Hradcem přehnala 5. července a výrazně narušila i festival Rock for People. Táborák měl přitom nepřerušenou tradici od roku 1931.

V nejbližším okolí osady, kde spadlo přes 500 stromů, není ani tři týdny po ničivé bouři bezpečno. Osadníci museli zrušit nejen zítřejší potlach, ale i oblíbený dětský den, který následuje týden po folkové fiestě.

Naději na potlach křísily motorové pily

"Když to bude jen trochu možné, 1. září uspořádáme aspoň osadní den, i když nevíme, v jakém rozsahu," říká šerif Jaroslav Pokorný.

Akce přitom přežila světovou válku i padesátá léta, kdy země místo Divokého západu vzhlížela k sovětskému hospodářství. Potlach, který se postupně měnil také ve folkový hudební festival, nezničilo ani několik povodní. Až dvouminutová bouře.

Nejezděte, i když je tábořiště netknuté, říká Wabi Daněk

"Těžko se o tom mluví, ale nejezděte. Je to tady nebezpečné," prosí písničkář a jeden z místních osadníků Wabi Daněk, jenž si tady postavil chatu už před 31 lety.

"To místo mě nejprve strhlo, pak okouzlilo a nakonec celé zajalo. Teď je sice tábořiště netknuté, ale všude kolem je zničený les," říká autor hitů Rosa na kolejích či Hudsonský šífy.

Na koncert, na němž v minulosti hráli i bratři Ryvolové či Jaromír Nohavica, se sjíždějí lidé z širokého okolí. Louky vždy zaplní desítky karavanů z celé republiky a interpreti vystupující bez nároku na honorář hrají celou noc. Teď budou v sobotu areálem znít místo kytar motorové pily.

Kromě plánů na zářijový osadní den nabízí šerif Pokorný i další alternativu. Spřátelená osada U Mlejna na pravém břehu Orlice 4. srpna obnovuje svůj táborák.

"Mají ho podle trampských tradic, takže místo folkové muziky pořádají různé dovednostní soutěže. Proslýchá se také, že místní vůdce odchází do šerifského důchodu a právě v ten den předá vládu," říká šerif od vycházejícího slunce.

"Musíme se učit žít na pasece"

Chaty u Svinar už neskrývá hustý les. "Byli jsme zvyklí žít v lese, teď se musíme naučit žít na pasece," krčí rameny Zdeněk Bárta, jenž smršť pozoroval přímo z jejího epicentra: "Byl to nezapomenutelný zážitek. Od té doby špatně spím."

O obrovském štěstí v neštěstí mluví Libor Navrátil. Na jeho chatu se řítila obrovská borovice, ale jako zázrakem ji nerozmáčkla.

"Na poslední chvíli ji zachytil buk, kterého si teď moc považuju. Kdyby mi spadla na střechu, určitě by to byla konečná," říká osadník z Prahy, jemuž však další strom spadl přímo na záchod jen pár kroků od stavení.

"Vypadá jako po zásahu granátem, opravdu nehezký pohled. Když to tady začalo lítat, vzal jsem kameru, ale když se za chvilku stromy lámaly jak sirky, zbaběle jsem utekl," směje se Navrátil.

Osadníkům sice po bouři vyrazili na pomoc kamarádi i dobrovolní hasiči, na nervy jim však stále lezou takzvaní "větrní turisté", kteří obhlížejí škody, komentují je, ale pomoct je ani nenapadne.

"Vysazení jsme na ně byli hlavně v těch prvních dnech. U cesty se dokonce objevila tabule s nápisem Nečum a radši pomoz," líčí Pokorný.