O zakázku na dodávku osvětlení výstavních prostor bojovaly tři firmy a ty, které ve výběrovém řízení neuspěly, vše napadly u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
„Firmy se odvolaly na ÚOHS. Původně jsme mysleli, že díla pověsíme, galerii otevřeme a světla nainstalujeme, až to bude možné. Uznali jsme ale obavy ředitele galerie, podle nějž by instalace světel nad už rozmístěnými díly mohla obrazy ohrozit. Stačí, aby montérovi vypadl z ruky šroubovák a vznikla by nenahraditelná škoda,“ popsal krajský radní zodpovědný za investice Josef Dvořák (ČSSD).
Vedení kraje i galerie čekají na definitivní rozhodnutí antimonopolního úřadu. S montáží světel začne hned, jak obdrží kladné stanovisko (více čtěte zde).
„Až kraj vybere dodavatele osvětlení, do tří týdnů od podepsání smlouvy provedeme světelné zkoušky. Pak bude asi osm týdnů na namontování a dalších asi osm týdnů potřebujeme na instalaci děl,“ vypočítal už dříve ředitel galerie Tomáš Rybička. Podnět na ÚOHS firmy podaly 2. května.
„V uvedené věci jsme obdrželi podnět od jednoho z uchazečů. Prošetření podnětu Úřad uzavřel, že neshledal důvody k zahájení správního řízení,“ uvedl mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Vedení kraje podle radního Dvořáka čeká ještě na rozhodnutí u podnětu druhé z firem, které by mělo dorazit v nejbližší době. „Vypadá velice nadějně, že se budeme moct pustit do práce,“ dodal Dvořák a potvrdil zářijový termín otevření.
Na 5,5 tisíce uměleckých děl stále čeká v depozitáři. Byť budova vypadá jako už kompletně přestavěná, uvnitř ještě pracují restaurátoři v místnostech, které byly původně pro vedení záložny, jež v objektu za první republiky sídlila. Navrací původní vzhled více než sto let starým papírovým tapetám, které stavbaři našli pod nánosem bílé omítky.
„Jsou to původní tapety z vytlačovaného papíru, které jsou imitací kožených,“ uvedl ředitel Rybička.
Do bývalých reprezentačních prostor se po jejich renovaci přestěhuje Galerie Vladimíra Preclíka, jež původně sídlila na krajském úřadě. Na jejím původním místě řemeslníci dokončují novou podatelnu. V původní kanceláři ředitele záložny se usadí ředitel galerie, i tam museli zaúřadovat restaurátoři. Dávali dohromady více než sto let staré vestavěné skříně, které sice byly velmi zachovalé, avšak stáří se na nich už začínalo projevovat.
Zásah odborníků nemine ani sochy Obchodu a Úrody od Ladislava Jana Šalouna, které čeká důkladné vyčištění. Po opravách fasády jsou silně zaprášené.
„Výběrové řízení je u konce, takže už jen čekáme, až se dohodneme na termínu jejich odvozu,“ řekl krajský radní.
Rekonstrukce budovy z roku 1912 podle návrhu architekta Osvalda Polívky stála 97 milionů korun a trvala 18 měsíců. Po dohodě s památkáři se podařilo prosadit probourání střední části až ke světlíku, což celý prostor otevřelo a prosvětlilo. Historickou budovu hravě doplňuje vzduchotechnika, která byla pro galerii potřebná. Architekti se rozhodli ji využít i jako jeden z exponátů. Místo obyčejných šedých trubek galerii protíná pestrobarevný had, kterého navrhl malíř Aleš Lamr.
„Když už tady tento technický objekt musí být, tak jsme se rozhodli z něj vytvořit objekt výtvarný, což se nám myslím podařilo,“ řekl Tomáš Rybička. Počítá s tím, že reakce na pestrobarevnou vzduchotechniku budou různé.
Nově bude mít Galerie moderního umění i vlastní kavárnu, která bude díky stavebním úpravám otevřena i mimo otevírací doby galerie. Přístupná bude zvenčí. Ve foyer vznikne prodejna odborných publikací a upomínkových předmětů stejně jako v řadě světových galerií a muzeí.
