Památník obětem hor v Krkonoších (23.8.2016). | foto: Tomáš Plecháč

Památník obětem hor v Krkonoších prokoukl, desítky jmen lze opět přečíst

  • 5
Ochranáři opravili interiér Památníku obětem hor v Krkonoších. Dřevěné panely uvnitř kaple nedaleko Luční boudy připomínají smrt Václava Vrbaty, dobrodruha Martina Trdly a pět desítek dalších tragických osudů.

Lyžař Václav Vrbata, horský záchranář Štefan Spusta, nejlepší český BASE jumper Martin Trdla a tragické osudy desítek dalších lidí připomíná nově zrekonstruovaný Památník obětem hor na hřebenech Krkonoš.

Ochranáři ze Správy Krkonošského národního parku po několika měsících dokončili renovaci interiéru. Jména obětí na dřevěných panelech jsou opět dobře čitelná.

Celkem se uvnitř kaple nachází 50 jmen lidí, kteří v nejvyšších českých horách od 17. století do současnosti tragicky zahynuli. Památník leží v sedle mezi Luční a Studniční horou na jednom z nejdrsnějších míst v celém pohoří.

Na původních panelech se podepsal nejen zub času, ale byly zde chybné údaje.

„V minulosti jména obětí hor přibývala tak, jak v horách přibývalo zahynulých. Podklady připravovali různí lidé, a tak se vzhledem nápadně lišily. Věděli jsme, že na panelech jsou dokonce chyby. Proto jsme se rozhodli, že letos celý interiér opravíme,“ uvádí ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Do památníku se historicky umisťovaly pamětní desky na žádost příbuzných a kamarádů obětí, kteří je nechali udělat.

Zatímco výroba nových panelů z javorového dřeva a zapsání jmen s daty zabraly několik týdnů, pátrání redaktorů časopisu Krkonoše -Jizerské hory v archivech zabralo řadu měsíců. Zjistili, že na původních panelech byly chybná data či křestní jména.

Smrt pod lavinou a umrznutí

„Byla to mravenčí práce. Teď si troufáme tvrdit, že by tam už neměla být žádná chyba, která by snižovala význam tohoto památníku,“ upozorňuje mluvčí správy národního parku Radek Drahný. Vstup do kaple je zabezpečený mříží, která však nezakrývá výhled.

Většina z padesátky obětí, jejichž osudy panely připomínají, našla smrt pod lavinou nebo umrzla. Výčet zahajují Adolf Erben a Wenzel Donath, které v roce 1699 zasypala lavina v Obřím dole.

Seznam smrti uzavírají dva případy z roku 2014. Předloni průkopník českého BASE jumpingu Martin Trdla zemřel při pokusu o nízký přelet nad úbočím Sněžky (více čtěte zde).

Mezi jmény obětí nechybí ani notoricky známá jména: lyžaři Bohumil Hanč s Václavem Vrbatou nebo horští záchranáři Štefan Spusta a Jan Messner, kteří před 41 lety zemřeli při záchranné akci na Sněžce, když se vydali na pomoc zřícenému turistovi na polské straně hory.

Jsou zde také jména typických krkonošských rodů, jako jsou Kohlové nebo Rennerové, kteří byli s horami odpradávna úzce spjatí. „V poslední době přibývala jména spíše neukázněných a neopatrných návštěvníků hor, kteří tragicky zahynuli třeba i v místech, kde neměli co dělat. Nicméně stále je to tragédie, která si zaslouží být tímto způsobem připomenuta,“ vysvětluje Radek Drahný.

Počet obětí, které si nejvyšší hory v průběhu století vyžádaly, je mnohem vyšší. Jde do stovek. Zdaleka ne všechny jsou ale detailně popsány. Jen v lavinách našlo za posledních 300 let smrt více než 70 lidí. Horská služba systematicky eviduje úmrtí na horách od 50. let minulého století.

Pomáhají nám různé aplikace

„V současné době vedeme o každém úrazu nebo neštěstí protokol, takže každá taková událost je dnes podrobně zapsána,“ říká náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš. Podle něj v posledních letech s nástupem moderních technologií ubývá případů, kdy turisté zabloudí a umrznou.

„Velkým fenoménem jsou chytré telefony, pomáhají nám také různé aplikace. Díky nim jdeme při záchranných akcích většinou najisto a časová prodleva není velká,“ doplňuje Klepš (více k tématu čtěte například zde).

Kdy přesně kaple mezi Výrovkou a Luční boudou přesně vznikla, historici nevědí. Odhadují, že to bylo někdy na přelomu 18. a 19. století. Impulzem pro stavbu pietního místa byla tragická smrt Václava Rennera v roce 1798. Později došlo v okolí památníku k dalším úmrtím. Místo má špatnou pověst, i uprostřed léta se může počasí prudce změnit. Časté jsou mlhy, výjimkou nejsou ani sněhové bouře.

Své pověsti lokalita dostála také při úterním znovuotevření památníku. Zatímco v podhůří bylo jasno, v sedle mezi Luční a Studniční horou mrholilo a panovala hustá mlha s viditelností sotva 20 metrů. „Je to jedno z nejdrsnějších míst v Krkonoších a Památník obětem hor do jisté míry dokládá drsnost zdejší krajiny,“ dodává Radek Drahný.