Když před šesti lety hrozilo kácení stovkám letitých stromů na hrázi Orlice v Hradci Králové, vidina prázdných břehů donutila k podpisu záchranné petice více než tři a půl tisícovky lidí za týden. Podobně masivní odpor nyní vyprovokovala snaha rozvířit debatu o užitečnosti silnice, která by vedla okrajem přírodní památky Na Plachtě.
Přestože první jména pod internetovou peticí začala přibývat teprve 25. dubna, nasbírala také již více než tři a půl tisíce podpisů. Jen pro připomenutí: byla to právě protestní petice ve spojení s několika demonstracemi, co nakonec více než stoletou alej dubů, javorů či topolů u řeky zachránilo.
„Přes tři tisíce podpisů za prvních deset dnů je na Hradec Králové opravdu velká síla, kterou nikdo nemůže přehlížet, a navíc petice ještě není u konce. Já si nejvíc cením toho, že petice vzešla od normálních lidí, a nikoli od ochranářů nebo jiného spolku. Je fajn, že to nemusíme táhnout my, ale že se vzbouřili lidé sami od sebe. Je to milé,“ říká David Číp, předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř.
A město veřejné mínění skutečně neignoruje: důkazem je čtvrteční schůzka vedoucích představitelů radnice s petenty přímo na místě, kde by silnice mohla začínat.
„Mám z toho velkou radost, vždyť od středy jsme zaznamenali dvojnásobný nárůst podpisů. Je vidět, že Plachta už se dostala do povědomí nejen místních obyvatel, ale i lidí, kteří tu žili, studovali a pracovali. A možná, že i nová výstavba v té lokalitě mohla paradoxně přispět k tomu, že místní si to své prostředí chtějí zachovat, protože bydlí v unikátní lokalitě, mají velmi blízko do přírody a teď se mohou cítit ohrožení tím, že by se jim tam něco stavělo. A nemyslím jen silnici,“ upozorňuje Jitka Marečková, jedna ze zakladatelek petice.
Další zkouška pevnosti koalice
Přestože prozatím jde „jen“ o průzkum včetně vyhodnocení eventuální dopravní zátěže na velmi široké spektrum chráněných rostlin a živočichů, silnice způsobila další trhliny v hradecké trojkoalici ANO - ODS - Změna a Zelení.
Právě uskupení kolem náměstka primátora pro životní prostředí Martina Hanouska a radního Adama Záruby jako by dostalo najevo, že v koalici je pouze do počtu.
„Nelíbí se nám, že v mezičase bez našeho vědomí koaliční partneři vyjednávali s majitelem skladového areálu o tom, kudy by mu nejlépe vyhovoval příjezd. Co se tam dělo a na čem se domlouvali, si můžeme jen domýšlet. Takto si koaliční spolupráci rozhodně nepředstavujeme a určitě to dost hluboce otřáslo naší důvěrou,“ upozorňuje na svém Facebooku koaliční hnutí Změna a Zelení.
Podle něj je také s podivem, že například biologické posouzení inkriminovaného území má tentokrát stát asi dvojnásobek než stejná činnost před čtyřmi lety, přičemž jde o jednu z nejprozkoumanějších oblastí v republice.
S tímto názorem se ztotožňuje i zooložka Blanka Mikátová. „Rada města bez předchozího výběrového řízení zadala zakázku na nové biologické hodnocení tohoto území. Vzhledem k tomu, že existuje hodnocení z roku 2016 a v území nedošlo k nějakým vyloženě převratným změnám, kvůli kterým by bylo nezbytné zajistit nové posouzení, je krok města obtížně vysvětlitelný,“ domnívá se.
Podle hradeckého primátora Alexandra Hrabálka však ještě průzkum lokality neznamená jakoukoli stavební činnost.
„Jsme si vědomi významu přírodní památky, na druhou stranu průmyslová zóna a nové sídliště potřebují kapacitní napojení na Brněnskou třídu. Pokud někdy k vybudování této silnice dojde, rozhodně je potřeba nalézt kompromis a využít nejvhodnější trasování s nejmenším možným zásahem a dopadem na zvlášť chráněné druhy vyskytující se v této lokalitě. O případné výstavbě se budeme moct rozhodnout až po výsledcích průzkumu všech možností, které jsme zadali projektantům,“ je neutrální primátor.
„Pokud by někdo skutečně chtěl zasahovat silnicí do přírodní památky, musel by překonat celou řadu překážek včetně pevně doufám i silného občanského odporu,“ upozorňuje zase pirátský zastupitel Aleš Dohnal.
Nikoli výjimkou jsou i domněnky, že silnice by byla záminkou pro další živelnou zástavbu Plachty. „Souhlasím s tím, že by bylo těžké prolomit výstavbu silnice, ale o to je zajímavější, že to někdo stále zkouší. Patrně jde o velké tlaky a vzbuzuje to otázku, zda za tím není ještě něco jiného. Například záměr, o kterém zatím ještě nic nevíme,“ říká Číp.
Údiv neskrývá ani zooložka Agentury ochrany přírody a krajiny Blanka Mikátová.
„Město si patřičně neváží přírodních klenotů, které má. Každému je jasný význam historických památek, jako je Bílá věž či katedrála svatého Ducha. Přírodní hodnoty unikátního území Na Plachtě však doceňovány nejsou, o čemž svědčí opětovné oživení záměru výstavby silnice přes toto území. Já to považuji za nežádoucí. Mám za to, že veřejný zájem ochrany přírody jasně převažuje nad potřebou silnice přes Plachtu,“ uzavírá.
Uvažovaná silnice by měla vést od Lidlu na Moravském Předměstí, kolem Petrofu a za areálem logistických firem ústit na kruhové křižovatce v ulici Na Brně. Její vznik sice podpořil výbor pro územní plánování, ale už dříve ji zamítl správce lokality, tedy krajský úřad.
