Když ještě před čtyřiceti lety mladí muži vojákovali ve Čtvercových kasárnech v Josefově, spávali na třípatrových palandách po sedmdesáti v každé světnici. Koncem socialistické éry tu byla i poddůstojnická škola, po odchodu armády od poloviny 90. let však pustne.
Protože se státu nepovedlo nejrozlehlejší budovu někdejší pevnosti prodat, získalo ji město Jaroměř. Památkově chráněná kasárna jsou prázdná.
V předvolebním čase loni v září se v Josefově objevila tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) s příslibem dotace 650 milionů korun z Národního plánu obnovy pro Josefov a ve stejné výši i pro Terezín. Její nástupce Ivan Bartoš (Piráti) zprvu potvrdil, že s tím počítá, už v březnu však obě města zjistila, že peníze neuvidí.
„U těchto památek nejsme schopni docílit požadovaných energetických úspor, proto dotace z Národního plánu obnovy padla. Neberu to jako předvolební tah paní Dostálové, ona se té problematice věnovala dva roky, slíbila peníze, což se vyčleněním 1,3 miliardy korun pro obě pevnosti stalo. Bohužel se ale nepodařilo vyjednat výjimku z Green Dealu a na tom to celé zkrachovalo,“ poznamenává starosta Jaroměře Josef Horáček (za VPM).
Unijní dotace pro obnovu brownfieldů, zastavěných zanedbaných území, počítala, že budovy budou po opravách energeticky pasivní. U historických kasáren úředníci výjimku nepřipustili. Zatímco jaroměřského starostu to příliš nezaskočilo, jeho kolega z Terezína René Tomášek (za Reset) neskrýval na jaře překvapení. „Přiklepnutí peněz jsme brali jako hotovou věc,“ litoval tehdy.
V části terezínských Žižkových kasáren už spadly krovy a budově hrozí vydání demoličního výměru, jen na nejnutnější záchranné práce potřebují čtvrt miliardy korun. Celkově má oprava stát nejméně miliardu. Terezínská radnice pohrozila, že když nebude znát postup do podzimu, zváží předání kasáren zpět státu. Josefovské „čtvercáky“ s bující zelení na nádvoří sice takový zmar nevzbuzují, i tak se obnova odhaduje na 1,2 miliardy.
„Hledáme finanční model“
Jaroměřský starosta se přitom snaží už tři roky, aby stát začal řešit stav celé zanedbané pevnosti, jelikož je to nad možnosti města. Pro svůj návrh, který doznal úprav, získal podporu Královéhradeckého a Ústeckého kraje i města Terezín. Vznikla také pracovní skupina při Úřadu vlády.
Co zmůže město Jaroměř?Josefov je od roku 1971 městskou památkovou rezervací, město vlastní 88 procent rozlohy bývalé pevnosti, jde o 198 staveb a 58 hektarů plochy v účetní hodnotě přes 600 milionů korun. Ročně Jaroměř zvládne vyčlenit na veškeré investice a opravy kolem 45 milionů, z toho na opravy do Josefova plyne ročně asi 10 milionů, tím však městu chybí na opravy silnic a chodníků. Na celkovou obnovu pevnosti by bylo třeba kolem 7 miliard korun, odhad vychází z nákladů provedených rekonstrukcí a kvalifikovaných odhadů na opravy vnitřní zástavby. |
Podle představ samospráv by stát měl rozvrhnout záchranu pevností do etap až do roku 2060, už z letošního státního rozpočtu by chtěly na projektové a přípravné práce 50 milionů korun.
Další postup je teď na ministerstvu pro místní rozvoj, pak by se měl návrh posunout na vládu.
„Připravovaný materiál pro jednání vlády předpokládá zapojení státu do spolufinancování obnovy vybraných objektů v Terezíně a Josefově. Ministerstvo intenzivně jedná s dalšími resorty tak, aby byl nalezen vhodný finanční model a návrh mohl být na vládu předložen,“ říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.
Kvůli špatnému technickému stavu Žižkových i Čtvercových kasáren je podle něj na místě hledat rychlé řešení.
Pracovní skupina se ještě bude zabývat, nakolik se svými penězi budou na opravách podílet kraje, případně města.
Inspirace Invalidovnou i Terezínem
Ač evropská dotace, která se vyznačovala šibeničním termínem pro dokončení už v roce 2025, nevyšla, Královéhradecký kraj ze zájmu o Čtvercová kasárna necouvá. Už vloni schválil příslib 40 milionů korun na projekční práce, hotové je zaměření budov a dokončuje se stavebněhistorický průzkum.
Připravuje se také, jak by si jednotlivá krajská muzea či galerie mohly rozvrhnout kasárna a jaké technologie by se pro budoucí depozitáře hodily. V plánu je i částečné otevření pro veřejnost.
Čtvercová kasárnaPevnost dal stavět císař Josef II. na ochranu zemských hranic před Pruskem od roku 1780, po sedmi letech už byla bojeschopná. Areál jízdeckých kasáren vznikl v letech 1780 až 1788 uvnitř pevnosti Josefov pro důstojníky i mužstvo, ve dvou traktech bývaly stáje pro koně, na půdách krmivo. Později kasárna sloužila dělostřelcům. Vojáci je opustili po roce 1990, bezplatně je získalo město. Kasárna tvoří rozlehlá budova s asfaltovým nádvořím, přiléhá k Masarykovu náměstí s kostelem. Sousedí s areálem chátrající vojenské nemocnice. Pozdně barokní budova je památkově chráněná, opuštěný třípodlažní objekt s rozlohou 16 tisíc metrů čtverečních vyžaduje celkovou rekonstrukci. V minulosti se objevily nápady vybudovat tam věznici nebo spalovnu s šedesátimetrovým komínem. Na jaře se místní vyjádřili, že chtějí, aby si kasárna udržela původní vzhled, sídlily v nich obchody či řemeslníci a konaly se tam třeba kurzy jógy či jarmarky. Naopak nechtěli další příliv problematických obyvatel do sociálních bytů. |
„Zástupci krajského úřadu navštívili pražskou Invalidovnu nebo několik obdobných míst v Terezíně pro zkušenosti s technologickým řešením i zadáním architektonické soutěže,“ říká náměstkyně hejtmana Martina Berdychová (Východočeši).
„Připravujeme materiál pro veřejnost, který shrne možnosti kasáren, a pokračují i pracovní jednání zřizovaných organizací nad potřebným zázemím, jeho technologickým řešením a možnostmi sdílení,“ uvádí krajská radní Berdychová.
Desetina hradeb v novém
V pevnosti nechátrají jen budovy, ale i hradební zdi, v nichž se vlivem počasí i dřívějších nevhodných zásahů rozpadají cihly.
Kvůli havarijnímu stavu se poslední tři roky opravovaly hradby v severní části pevnosti s uměleckou kolonií v okolí Bastionu IV. Hotovo bude koncem června.
Celková cena díla je 121 milionů korun bez započtení daně, další 4 miliony bez daně tvoří související náklady. Na dotacích z několika zdrojů přišlo 94,5 milionu, zbytek platí město ze svého. Oprava se přitom týká jen desetiny zdejších hradeb.
Podle ředitele územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově a jaroměřského zastupitele Jiřího Balského (Hnutí dobrých proměn) je veškeré opevnění spíše v horším stavu, poškozeny jsou jílové zásypy, vršky hradeb prorůstají stromy a dovnitř zatéká. Problémy jsou i s podzemními obrannými chodbami a kanalizací, kde se už objevily i propady.
„Bohužel významná část podzemí není památkově chráněná, takže nelze dosáhnout na dotace. Nadzemní stavby jsou z významné části památkově chráněny, takže pro ně lze čerpat z několika dotačních programů, což ale naprosto nestačí,“ řekl před třemi lety v souvislosti s opravou hradeb Jiří Balský.
14. března 2019 |
Nyní záleží na vládě, zdali oběma pevnostem starým více než dvě stě let pomůže. Podle starosty Horáčka nelze zatím mluvit o tom, že opravy nabírají další zdržení. Kraj ani město letos nejsou schopny proinvestovat víc peněz na přípravných pracích, než kolik žádají po vládě.
„Pokud to vláda shodí ze stolu a městům nepomůže, dá se mluvit až o desetiletích dalšího chátrání,“ podotýká jaroměřský starosta. Jestliže se stát odhodlá k dlouhodobé podpoře pro Josefov, Jaroměř se již dohodla s krajem, že mu budovu daruje.
