Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pevnost Josefov je rájem filmařů, Hřebejk při jeho objevení zkoprněl

Seriál   19:10aktualizováno  19:10
V Josefově na Náchodsku se bez větších úprav a rekvizit dodnes dají natáčet historické filmy a seriály. Nejznámějším z nich je snímek Musíme si pomáhat. Kdyby sem přitom před 17 lety nepřijeli unavení a frustrovaní režisér Jan Hřebejk a architekt Milan Býček, filmaři by zapomenutou pevnost možná dosud neobjevili.

Po hitu Musíme si pomáhat natáčel Jan Hřebejk v Josefově i scény do snímku Zahradnictví. | foto: Lukáš Urban

Josefov si sice už o šest let dříve zahrál ve filmu Žiletky, ale teprve fenomenální divácký úspěch tragikomedie Musíme si pomáhat dostal pevnostní město protkané hustou sítí podzemních chodeb do filmové extraligy.

To bylo tak: Hřebejk s Býčkem objížděli vytipovaná města a městečka, ale postupně si všechna ze seznamu uchazečů pro hit Musíme si pomáhat vyškrtávali. Byli utrmácení a zklamaní. Avšak jen do chvíle, než zastavili v Jaroměři.

Filmová místa

Filmová místa

Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy.

„Byli jsme nešťastní, protože jsme nemohli najít to pravé. Ale pak jsme vystoupili z auta na nějaké jaroměřské ulici a zůstali jak opaření, protože to bylo naprosto přesné. Hned jsem volal Petru Jarchovskému a trochu vyčítavě se ho ptal, proč do scénáře rovnou nenapsal Jaroměř. On má odtud rodinu a říkal, že nechtěl mít pocit, že mi něco vnucuje. Říkám mu: Výborný, tady máme skoro všechno. A on na to odpověděl: Zajeď se podívat do Josefova, tam máš ten zbytek,“ popisuje Jan Hřebejk, který se do Josefova před několika dny vrátil.

Také několik záběrů z trilogie Zahradnictví, jež časově předchází Pelíškům, vzniklo v Josefově. Hřebejk šel najisto.

„Tentokrát už scénář přímo předepisoval konkrétní místo natáčení. Josefovem jsme teď spíš jenom proletěli, ale obyvatelé nemusí mít strach: to místo je zaznamenáno velmi silně.“

Po pěti Českých lvech a řadě mezinárodních ocenění pro Musíme si pomáhat si na jaroměřské radnici filmaři začali podávat dveře. Natáčela se tady třeba dramata Oběti a vrazi, I ve smrti sami, Post Bellum. Vznikly tu i scény amerického hororu The Omen 666 a životopisného dramatu Hitler: vzestup zla.

Fotogalerie

Jen v roce 2014 se v Josefově vystřídaly tři štáby. Několik ulic a vnitrobloků se před dvěma lety pro krimikomedii s Jiřím Macháčkem a Vojtěchem Dykem nazvanou Wilsonov přemaskovalo na Bratislavu roku 1918. Dokonce až do roku 1720 přenesl městečko dánský historický snímek Tordenskiold a vojenská nemocnice se na několik dnů proměnila v psychiatrickou léčebnu, když se tu natáčel povídkový cyklus České televize Škoda lásky.

Josefov je poznat i v televizním filmu Sarajevo 1914 či v osmidílném válečném eposu 1864, který se stal nejdražším seriálovým projektem v historii dánské kinematografie.

Suverénně nejnákladnější a nejambicióznější snímek se v Josefově natáčel vloni v říjnu. Teď už zavřená vojenská nemocnice i přes 200 let stará čtvercová kasárna se převlékly za varšavské ghetto, když si je na celý týden pronajala novozélandská režisérka Niky Carová pro svůj válečný film s názvem The Zookeeper’s Wife. Castingovými zkouškami tehdy pro něj úspěšně prošlo kolem 180 „herců“, nejčastěji z Královéhradeckého kraje. Film ještě neměl ani americkou premiéru.

„Město tehdy za osmidenní pronájem dostalo celkem slušnou částku a já osobně jsem moc rád za každý film, který se tu třeba i jen částečně natáčí,“ vítá filmaře jaroměřský starosta Jiří Klepsa. Ten si však až příliš dobře uvědomuje, proč je Josefov pro filmaře tolik atraktivní: „Jejich zájem svědčí o tom, že Josefov bez větších příkras svou atmosférou připomíná město z předminulého století, což tak radostné není.“

Při filmování Musíme si pomáhat strávili Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Anna Šišková a spol. v Josefově asi tři týdny. Spolu s celým štábem bydleli v Jaroměři a podle vzpomínání místních si rozhodně nehráli na hvězdy.

„Natočili jsme tady drtivou většinu nejpodstatnějších scén a hodně místních obyvatel si ve filmu zahrálo jako komparsisti,“ vzpomíná režisér Hřebejk, který tehdy stejně jako nyní točil na nejhorších, ale zároveň nejatraktivnějších místech pevnostního města.

„Je naprosto unikátní, že ten soubor budov ještě nyní bez problémů umožňuje točit historické filmy. Sice bych si hrozně přál, aby došlo k obnově toho místa, ale nikoli k jeho zničení. Filmovali jsme v ulicích, které jsou ve velmi špatném stavu, ale protože to nebudovali komouši, je to postavené dobře a drží to,“ dodává Hřebejk.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vědci z Univerzity Hradec Králové představili dva potravinové doplňky vyrobené...
Vědci získali superpotravinu z vlčího bobu, nahradí vejce a obohatí jogurt

Novou technologii výroby dvou doplňků významně zvyšujících nutriční hodnoty potravin si nechali patentovat vědci z katedry kybernetiky Přírodovědecké fakulty...  celý článek

Z návěsu se při nehodě vysypal do pole síran amonný, který se používá jako...
Řidič tahače se vyhýbal srážce s autem a vyklopil do pole návěs hnojiva

Policie hledá viníka dopravní nehody poblíž Nechanic na Královéhradecku. Podle řidiče kamionu ji způsobil šofér osobního auta, jemuž se náklaďák musel vyhnout....  celý článek

Rostlina konopí, kterou pachatel nechal před domem seniorky.
Zloděj ukradl seniorce ze zahrady konopí, trest nejspíš čeká oba dva

Nejen zloděj, ale i okradená žena z Náchodska mají oplétačky s policií kvůli ukradené rostlině konopí. Zloděj si ji totiž odnesl z oplocené zahradě u domu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.