Psycho mezi kolejemi a silnicí: Hradec tam chce postavit dům pro seniory

  • 24
Obklíčený v trojúhelníku mezi dvěma železničními tratěmi a silnicí má na Pražském Předměstí v Hradci Králové stát dům s odlehčovacími službami. Chce ho tam postavit radnice. Podle místních jde o hloupý vtip. Místo s větším hlukem lze ve městě nalézt jen stěží.

Kdysi tu byl chudobinec a opuštěné domy ještě nedávno přitahovaly bezdomovce a narkomany. Právě na místě někdejšího ghetta v hradecké Honkově ulici má vzniknout úplně nový objekt s odlehčovacími službami pro seniory a vážně nemocné.

Klid tu však nenajdou ani náhodou. Jestli existuje místo pro stavbu pečovatelského domu vyloženě nevhodné, je to právě trojúhelník na Pražském Předměstí.

Pozemek velký 2 708 metrů čtverečních z jedné strany ohraničuje Honkova ulice, která se má v blízké budoucnosti stát významnou místní komunikací i s podchodem. Ten má vést pod železniční tratí na Pardubice, která vede jen několik metrů od pozemku a provoz na ní s naprostou jistotou bude jen stoupat (více čtěte zde). Asi 60 metrů západním směrem vede další frekventovaná železnice, tentokrát na Prahu.

„Já tu bydlím už přes 30 let, od kolejí na Pardubice to mám dál a ještě jsem si na ten hluk úplně nezvykla. Postavit tady domov pro seniory mi přijde jako hloupý vtip,“ říká pod podmínkou anonymity jedna z obyvatelek blízké Opatovické ulice.

Jen pro ilustraci: po dokončení dvoukolejky koncem roku 2020 tudy má ve všední den projet 20 párů rychlíků, 25 párů osobních vlaků, další spoje pak na Liberec a dráhy navíc počítají s postupným navyšováním provozu na dvoukolejce.

Podle architektonické studie by v třípodlažním domě mohlo najít přechodnou péči 35 klientů. Má tu být pět jednolůžkových a 15 dvoulůžkových pokojů, počítá se rovněž s tělocvičnou, terasou, kadeřnictvím či pedikúrou i s klidovým koutem v zahradě s pergolou. Ta má přitom být vyloženě na dosah tepající železnice.

„Do míst, která jsou problematická minimálně kvůli hluku a vibracím z železnice a v budoucnu i zplodinám od desetitisíců aut denně, se radnice rozhodla umístit staré a vážně nemocné. Podle mě se jedná o ukázkový příklad, jak přezíravě přistupuje k těm nejslabším a nejpotřebnějším,“ upozorňuje hradecký aktivista a člen Kruhu pro občanskou společnost (KOS) Aleš Dohnal.

Město argumentuje, že objekt s odlehčovací službou nejčastěji pro rodiny, které potřebují na přechodnou dobu pečovatele, v Hradci velmi citelně chybí.

„Tato služba funguje v Jungmannově ulici, tam je ale vysoký převis poptávky, navíc prostory jsou už nevyhovující,“ uvádí náměstkyně primátora Anna Maclová.

Lokalitu zpochybňuje i architektonická studie

Mezi železniční tratí a zahradou by sice měla vzniknout protihluková stěna, avšak nevýhody pozemku obklíčeného kolejemi a silnicí podtrhuje i architektonická studie.

„Pro tyto úpravy na železnici (dvoukolejka) je vymezován koridor šíře 100 metrů. Plošné vymezení koridoru zasahuje i na pozemky v řešeném území a omezuje tak jejich využitelnost. Návrh je významně ovlivněn prostředím, které vybranou lokalitu tvoří a obklopuje. Vybraný pozemek se nachází mezi frekventovanou železniční tratí a poměrně důležitou místní komunikací. Provoz na nich je zdrojem faktorů, které negativně ovlivňují pobytovou pohodu,“ stojí v dokumentu.

V novém pečovatelském domě by mělo vzniknout pět jednolůžkových a 15 dvoulůžkových pokojů.

Náklady na stavbu studie odhaduje na 60 až 75 milionů korun, Hradec se údajně pokusí získat dotaci. Kromě tragického umístění však vadí i vzhled objektu.

„Půjde o průměrnou až podprůměrnou architekturu. Projekt v tak citlivé záležitosti byl - jak už je v Hradci bohužel zvykem - vybrán na základě nejnižší ceny a ne kvality,“ dodává Dohnal.

Nejen odlehčovací služby přitom v Hradci Králové citelně chybí. Vždyť třeba čekací doba na umístění v domově seniorů je běžně delší než půl roku, město by prý potřebovalo kolem 600 lůžek, přitom ten největší - Domov U Biřičky - ročně může přijmout jen asi 140 lidí.

Navíc trendy posledních let nehovoří moc optimisticky. „Dříve chodili lidé do domovů důchodců v poměrně dobrém fyzickém i psychickém stavu užít si stáří. Pěkně bydleli, kolektivně se stravovali ve velkých jídelnách, jezdili na výlety, dělali drobné práce a tu a tam potřebovali ošetřit. Dnes je to jinak, do domovů pro seniory přijímáme klienty s vysokým stupněm závislosti na péči a zároveň velmi nemocné,“ upozorňuje Daniela Lusková, ředitelka Domova U Biřičky.

Také v tomto světle jsou pozoruhodné hradecké protesty spojené s výstavbou seniorského bydlení. Některým obyvatelům Podzámčí se nelíbil záměr GrandParku, kde je zázemí až pro 150 lidí. Velké emoce kvůli znehodnocení zelené plochy vyvolal i uvažovaný domov v Hradecké ulici: „Taková věc tam nepatří a nebude tam. Je to jediná zelená plocha na celé Benešově třídě a budeme za ni bojovat. Park zkrátka nedáme!“ rezolutně prohlašuje předseda komise místní samosprávy Bedřich Kabilka.

„Lokalita je pro účel nanejvýš vhodná. Potřeba vymezení ploch pro sociální služby je jednou z priorit města, která je zahrnuta i v zadání územního plánu,“ obhajuje plány Martin Smrž, vedoucí projektů Atelieru designu a architektury spoluautora hradeckého územního plánu Patrika Kotase.