Přestože z 80 let staré myšlenky Hitlerovy dálnice zbyly pouze cáry papíru či několik nedokončených úseků a mostů, neexistující magistrála spojující polskou Vratislav s Vídní dokázala nedávno zvednout ze židlí nejen královéhradecké hejtmanství, ale i premiéra Sobotku.
A nejen to: polská iniciativa, která tuto severojižní větev R43 s přechodem u Dolní Lipky upřednostňuje před česko-polským silničním spojením u Královce, může způsobit spor mezi Královéhradeckým a Pardubickým krajem.
Zatímco hradecký sleduje kampaň s nervozitou a připomíná, že jediný smysl má propojení R11 a polské S3, Pardubický kraj už tak jednoznačný není a někteří starostové na Orlikoústecku by návrhy válečné dálnice nejraději oprášili (více o stavbě R11 čtěte zde).
„Z hlediska přínosu České republice je severojižní spojení určitě důležitější, přestože kvůli přesměrování tranzitní dopravy je zase významnější silnice R11, jejíž význam nemůže nikdo zpochybňovat. Díky mnohem vyšší připravenosti a pokročilým výkupům pozemků je R11 určitě lepší volbou. Hitler měl ale válku prohrát až o jeden rok později, protože to už by byla R43 dávno postavená,“ řekl pardubický radní pro dopravu Jaromír Dušek (SPOZ).
Stát počítá s pokračováním dálnice D11
Situaci přijel minulý týden uklidňovat i premiér Bohuslav Sobotka, který zdůraznil, že je vykoupených už přes 95 procent pozemků na trase dálnice D11 z Hradce do Jaroměře a stavět se může začít už v příštím roce.
„Co nejdříve by měla navázat i rychlostní komunikace R11,“ pokračoval Sobotka. Také připomněl, že Česká republika prosazuje spojení R11 a polské S3 na Trutnovsku. Nejistotu však přiživil, když zmínil, že již v dubnu budou o tématu v Praze jednat ministři české i polské vlády.
Starosta Trutnova a poslanec Ivan Adamec (ODS) nepanikaří a oživení Hitlerovy dálnice považuje za polskou kampaň před květnovými prezidentskými a říjnovými parlamentními volbami.
„Kandidáti se asi chtějí zviditelnit. Na české straně tato silnice nemá pokračování, kromě toho už existuje mezivládní dohoda mezi Českem a Polskem o silničních propojeních dálnic a rychlostních silnic a rozhodně se to netýká Hitlerovy dálnice. Ve vládním programu dál figuruje dálnice D11 a její pokračování,“ zdůraznil Adamec.
Nebezpečí, že Polsko si místo přechodu Královec vybere Dolní Lipku, přesto existuje. Stavba silnice S3 z Legnice se zastaví asi 35 kilometrů před hranicemi v Bolkowě, na jih má pokračovat velmi brzo, ale poměrně silná lobby prosazuje odklon ke Králíkům.
„Česko by nyní mělo vyvinout co nejsilnější tlak“
„Bojujeme o zařazení naší části rychlostní silnice do vládního programu. I když se nám to podaří, bude před námi ještě dlouhá cesta. Příprava dokumentace a projektu, výkupy pozemků a zajištění peněz. Bude to trvat léta, ale stojí za to bojovat,“ uvedla poslankyně polského Sejmu Monika Wielichowska.
Adamec upozorňuje, že nyní je nejvhodnější doba, kdy by Česko mělo vyvinout co nejsilnější tlak. „Abychom dali Polsku zcela jasný signál, že to se silnicí R11 myslíme naprosto vážně, měla by se začít stavět od hranic směrem k Trutnovu,“ navrhl starosta.
Rovněž Dušek, který neskrývá sympatie pro severojižní trasu R43, radí nečekat. „Sice jsme v situaci, kdy nevíme, kam Poláci svou silnici nasměrují, ale teď nesmíme váhat, nebo dokonce zpomalit přípravy R11. Když nebudeme mít žádný úsek rozestavěný anebo v přípravě, polskou stranu nebude vůbec nic tlačit k tomu, aby urychlila výstavbu S3 a naopak nepřemýšlela o přesměrování k Dolní Lipce,“ dodal radní.
„Celá trasa dálnice od Vratislavi přes Králíky, Lanškroun a dále k Moravské Třebové byla kompletně připravena ke stavbě,“ uvedl odborník na historii dopravního stavitelství Tomáš Janda.
Podle něj není snaha Poláků o oživení projektu překvapivá: „Tuto možnost avizovali v posledních dvaceti letech několikrát. Teoreticky nic nestojí této stavbě v cestě. Není tam žádná přírodní rezervace, která by byla tak vzácná, že by nešla udělit výjimka.“
