Jen jednotlivci se s kritikou pustili do politiků či do vlastních řad. Konference zaměstnavatelů v Hradci Králové.

Jen jednotlivci se s kritikou pustili do politiků či do vlastních řad. Konference zaměstnavatelů v Hradci Králové. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Odtržený Brusel, málo učňů, láteřili velcí hráči krajského průmyslu

  • 2
Malá podpora učňovskému školství, státní byrokratický aparát, tragický stav silnic nebo panovačný Brusel, to nejvíc tíží podnikatele v Královéhradeckém kraji. Nejvýznamnější byznysmeni a zaměstnavatelé se v úterý setkali v Hradci s politiky.

Jen stěží si lze představit koncentrovanější sešlost vlivných bossů, podnikatelů, manažerů a jednoho prezidenta než tu, která rokovala na krajském úřadě v Hradci Králové.

Byli tu všichni velcí "hráči", největší zaměstnavatelé, esa ekonomického trhu, ale i ředitelé úřadů práce, zástupci univerzit a učňovského školství a také početná výprava nejvyššího vedení Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SPČR).

Pořadatelský svaz průmyslu prezentoval v sídle kraje široký průzkum, ve kterém kolem 200 velkých východočeských firem vyjádřilo svůj názor na nejpalčivější podnikatelské problémy.

"Hlídejte si peníze v Praze a zabojujte o ně. Byl bych nerad, abychom Bruselu ještě něco vraceli," apeloval na zhruba šedesát účastníků prezident SPČR Jaroslav Hanák.

V průzkumu si posteskli na školství, silnice, úřady práce

Ze setkání byznysmenů vyplynulo, že v Královéhradeckém kraji je kritický nedostatek technických profesí a učňovského školství, podnikatelům rovněž zoufale chybí kvalitní silnice a trápí je také nedostatečná komunikace s úřady práce.

Naopak si podle průzkumu nestěžují na přístup hejtmanství, malou podporu průmyslových zón, ani občas kritizovanou novelu zákona o veřejných zakázkách.

Šéf Juty se pustil i do svazu

Majitel královédvorské textilky Juta Jiří Hlavatý je nejen velkým kritikem krajské, státní i evropské byrokracie, ale jako jediný z podnikatelů se opřel i do Svazu průmyslu a dopravy.
"Kdo z vás v Evropě řekne: Kupujte české zboží! Já jsem to od vás ještě neslyšel. Mluvte o tom! Nebo se bojíte?" díval se na stupínek s nejvyššími představiteli kraje a svazu průmyslu.
Hlavatý dlouhodobě tepe rovněž do EU a potvrdil to i v úterý. "Unie dělá vše pro to, aby oslabila velké podniky," prohlásil textilní magnát s připomínkou, že se mu na EU nelíbí dominantní pozice Německa.
Jeho Juta už dávno nedělá jen pytle na brambory. Přeorientovala se na umělé trávníky, podstřešní fólie nebo zemědělské a stavební síťoviny. Firma měla loni obrat 5,6 miliardy a svým zaměstnancům i v době ekonomické krize zvyšuje mzdy.

Většina představitelů firem se během někdy velmi hlasitého a emotivního rokování, trvajícího bezmála tři hodiny, shodla na největších společných problémech, se kterými je potřeba bojovat.

Těmi jsou neschopný stát a odtržený Brusel. Našli se však i podnikatelé, kteří kritizovali sami sebe anebo měli odvahu vyčinit přímo svazu průmyslu.

Zoufale chybí učni

"Jestli se něco zásadního nestane, vyhyneme po meči. Jen pro ilustraci - věkový průměr zaměstnanců v naší firmě je 36 let, ale průměr u obráběčů je 52 roků," výmluvně konstatoval generální ředitel náchodské firmy Atas Elektromotory Otto Daněk.

Další bossové souhlasně přikyvovali. Šéfovi svazu Hanákovi nezbylo než souhlasit a malou podporu učňovského školství označil za problém číslo jedna.

"Zaměstnejme mladé lidi, dejme vědět, že 95 procent učňů bude mít práci," zvýšil hlas Hanák.

"Na technické obory se všeobecně hlásí čím dál méně dětí. Je to především problém rodičů," připomněl ředitel SOŠ a SOU Hradební Pavel Jankovský.

Přidal se k nim i hejtman. "Musíme přesvědčit rodiče, aby jejich děti šly na učňovské obory. Ony pak budou mít uplatnění," prohlásil i hejtman Lubomír Franc a učiliště Hradební označil za vzorové, když vychovává budoucí zaměstnance broumovské textilky.

Šéf svazu nevěří, že R35 bude do deseti let

Východočeští byznysmeni se dostali také k problému dopravní infrastruktury. Shoda byla stoprocentní.

"V případě komunikace R35 nejsme ani tak daleko, jako jsme byli už před 12 lety," zpražil přítomné ředitel svitavské textilky Svitap Jan Heřmanský.

Ještě ostřejší rétoriku volil Hanák, který rychlému vzniku důležitých silnic nevěří.

"Je naivní představa, že R35 bude do deseti let, přestože je to vládní priorita a v čele ministerstva dopravy je po pěti šesti předchůdcích člověk, který má v hlavě nadělenou inteligenci," prohlásil Hanák.

O tom, že za chaotickou a pomalou stavbu silnic může stát, měl v úterý jasno rovněž pardubický krajský radní a odborář Jaromír Dušek.

"Důkazem práce státní správy je, že po 15 letech zjistili, že existuje také nějaká sestra paní Havránkové a že je potřeba jednat také s paní Štrosovou," zmínil Dušek stále nevyřešený spor o poslední malý pozemek potřebný pro D11.

Kde jsou nezaměstnaní?

Prezident SPČR v "protivládním" duchu pokračoval, když přišla řeč na nezaměstnanost.

"Kdo je těch 600 tisíc nezaměstnaných? Ti, co nikdy dělat nebudou, zlatá mládež, nebo je tam padesát tisíc nezaměstnaných ekonomů? Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s tím, že takové věci nám není schopno doložit. Za ty miliardy, kterými je platíme?!" rozohnil se Hanák.

Vzápětí mu trochu spravil náladu ředitel pardubického úřadu práce, který slíbil, že on údaje o 27 tisících lidí bez práce v regionu poskytne.

Sejmout vinu z vlády se pokusil Jan Školník ze společnosti Hobra.

"Když má firma problémy, je to z větší části vina managementu a ne státu. Diskuse o tom, jak je všechno špatně, jen prohlubuje nedůvěru. Když něco nefunguje, musíme začít sami u sebe," řekl Školník.

Vzápětí si ale vzal opět slovo rozjetý Hanák:

"Že jsme schopní, že umíme, že myslíme pozitivně a v této zemi je ráj, to vám garantuju. Já jsem bohatý a úspěšný člověk, který má řadu mezinárodních vyznamenání, považuju se za špičku tohoto národa, ale nakupuju do malého košíčku. A podívejte se na všechny ostatní a jejich narvané vozíky!"

,