Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Trojice chtěla podle spisu vytahat z účtů miliony přes dobíjecí karty

  • 1
Tři obžalovaní se u Krajského soudu v Hradci Králové zodpovídají z pokusu o obří podvod. Cílem měly být bankovní účty nic netušících lidí a firem a klíčem k nim použití takzvaných dobíjecích platebních karet s anonymními vlastníky. Trojici hrozí až 10 let vězení.

Rozsáhlý podvod měl podle spisu připravit o peníze ČSOB, Komerční banku a Českou spořitelnu. Přes hodinu trvalo státní zástupkyni Iloně Kufčákové, než přečetla obžalobu.

David Moshe Wieder, Karolína Bendová a Martin Hyka se zodpovídají z pokusu padělání a pozměňování platebních příkazů a podvodu.

Podle spisu se pokusili v období od listopadu 2014 do dubna 2015 v Hradci Králové, Trutnově, ve Dvoře Králové nad Labem, v Praze a na dalších místech za pomoci zfalšovaných platebních příkazů získat 4,1 milionu korun. Díky pohotovosti bank se jim ale podařilo vybrat „jen“ desítky tisíc korun.

„Obžalovaní se podíleli na padělání příkazů k úhradě, na základě čehož mělo dojít k odčerpání finančních prostředků z účtů jiných osob. Tím by došlo k obohacení pachatelů. Podvodu zabránily samotné banky, které přijaly příslušná opatření,“ uvedla státní zástupkyně Ilona Kufčáková.

Po prvních dvou převodech peněz na základě padělaných příkazů k úhradě podvedené banky zjistily, že na stejné účty byly doručeny další příkazy k úhradě. Podle spisu nescházelo mnoho a klienti bankovních domů, potažmo přímo banky by přišli o miliony korun.

Pořídili si desítky peněženek

Obžalovaní chtěli peníze dostat na takzvané bleskpeněženky, co jsou „přednabité“ platební karty. Za určitých okolností by poskytly podvodníkům krytí, protože nejsou svázané s konkrétním účtem na jméno.

Dobíjecí kartu je možné pořídit zcela anonymně například v trafice nebo objednávkou přes mobilní telefon. Když se na ni z účtu pošlou peníze, funguje podobně jako předplacená SIM karta v mobilním telefonu, která není propojena s konkrétním jménem.

Podle spisu si obžalovaní pořídili tyto peněženky, aby odčerpali miliony korun, ale po malých částkách. Šlo o stovky případů, cílili na peníze z účtů nic netušících firem i fyzických osob.

„Díky tomu, že šlo o malé částky, tak ty společnosti to nemusely vůbec zaregistrovat. Hrozilo, že se nezjistí, kdo bleskpeněženky má. Bylo to velmi sofistikované,“ uvedla Kufčáková.

Na lavici obžalovaných usedl jen Hyka a Bendová, Wieder se z hlavního líčení omluvil a soud jednal v jeho nepřítomnosti.

Přitom právě u něj se podle spisu nitky případu sbíhají, údajně to byl on, z jehož podnětu obžalovaní jednali (podnikatel sliboval oživit kasárna v Písku, ale před rokem skončil ve vazbě, psali jsme zde).

Nevěděl jsem, že jsou příkazy falešné, hájil se obviněný

„Příkazy k úhradě jsem si neprohlížel. Nosil jsem je tam (do banky), ale bylo to v dobré víře, že nejde o falešné příkazy. Kdybych věděl, že jde o trestný čin, tak bych do toho nešel. Už kvůli své rodině,“ hájil se Hyka.

Soudu řekl, že se s Wiederem, který pracoval v Česku pro izraelské stavební firmy, znal asi deset let a dělal pro něho na stavbách, angažoval se také v developerských projektech hlavně v Praze.

„Přijal jsem od něho 120 bankovních příkazů, důvěřoval jsem mu,“ hájil se Hyka. Uvedl, že mu nepřipadalo divné, že od něho dostal desítky platebních karet se stejným pinem.

„Bylo to asi dvacet karet, žádná nebyla s označením firmy, jen čísly, měly stejný pin. Na každé kartě bylo, kolik mám vybrat, vždy asi 1500 korun. Věřil jsem, že jde o zaplacení jídla. Myslel jsem, že je to záležitost firem - nájemníků domu. Získal jsem asi 50 tisíc korun, ale nic jsem si nenechal,“ tvrdil Hyka, který přiznal, že byl zadlužený. Odmítl, že by obžalovanou Bendovou znal. U soudu nestojí poprvé, v roce 2008 byl už za hospodářskou trestnou činnost odsouzen.

Hlavní líčení bude pokračovat i v březnu, kdy má soud v plánu vyslechnout znalce.