Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Porucha pluhu odhalila vzácné mohyly z doby bronzové. Hrobů je tisíc

  7:00aktualizováno  7:00
Pohřebiště se stovkami hrobů našli archeologové ve Vojenicích na Rychnovsku. Mají za sebou třítýdenní záchranný výzkum, další část vykopávek je čeká za rok. Na výzkumu spolupracovali i detektoráři.

Za objev může vlastně porucha na zemědělském stroji. Jak pluhy zajely příliš hluboko, na části pole vyoraly žluté podloží. Z něj pak vystupovaly porušené hroby. | foto: Martina Beková

Zatímco jedna parta hledačů kovů s detektory pomáhala zachránit památky z doby bronzové ve Vojenicích, jiní detektoráři se tam potají snažili najít něco pro sebe.

Archeoložka Martina Beková proto zveřejnila informace o cenném pohřebišti až poté, co na konci července skončila první část výzkumu. Sama spolupracuje s asi dvaceti detektoráři, prochází s nimi známé lokality nebo ví, která místa zkoumají.

Fotogalerie

Tvrdí, že pro archeologii to má přínos, protože jeden člověk nedokáže soustavně procházet celý region, ale skupina ano. Právě jeden z hledačů ji upozornil na neobvykle přeorané pole ve Vojenicích.

„Detektoráři sem chodili asi čtyři roky. Tady víme, že je pohřebiště, mohyly jsou tu přímo v lese, a že zasahuje i do pole. Na povrchu však nebylo nic patrné, protože hroby jsou pod hranicí běžné orby. Před Vánoci tady však došlo k hluboké orbě. Později jsme se dozvěděli, že za to mohla porucha hydrauliky na zemědělském stroji,“ popisuje Martina Beková z Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.

Hledači procházeli zasněženým terénem letos v lednu. Už byli zmrzlí, nechtělo se jim vracet k autu a poslali pro něj syna. Neplánovaně skončili na dotyčném poli kousek od silnice, kam se pro ně syn s autem vrátil.

„Pole bylo bez nálezů, už jsme byli zoufalí a když jsme šli k autu, čtyřicet metrů od něj jsem našel tři nebo čtyři kousky bronzu, nějaký rozoraný nákrčník a náramek. Zavolali jsme archeologa a posbírali tyto křehké kousky, protože další orba by je už zlikvidovala,“ říká detektorář Petr Dušek z Týniště nad Orlicí, pro nějž byly tyto bronzové kousky tím nejcennějším, co dosud objevil.

Výzkum dobré vůle

Na místě našli velké krásně zorané pole, ale asi čtvrt hektaru mělo jinou barvu. „Nahoře bylo vidět také popel a kostičky i kusy keramických střepů,“ dodává detektorář, který má rád historii. Hledání v terénu se věnuje, protože nechce sedět doma.

Za objev může vlastně porucha na zemědělském stroji. Jak pluhy zajely příliš hluboko, na části pole vyoraly žluté podloží. Z něj pak vystupovaly porušené hroby s kousky keramiky, částmi spálených lidských kostí i černou hrobovou výplní.

Už v lednu se proto archeologové sešli s detektoráři na poli, vše sesbírali, vykolíkovali a nechali nálezy zaměřit. Firma Europork, která tam hospodaří, svolila se záchranným průzkumem.

Protože scházely peníze, muzeum se obrátilo na pražskou Karlovu univerzitu a Univerzitu Hradec Králové a ty tam poslaly své studenty archeologie na praxi. Studenti pracovali zdarma jen za stipendium na ubytování.

„Byl to vůbec výzkum dobré vůle. Obec nám sehnala maringotku na nářadí. Všichni se nám snažili pomoci, protože rozsah výzkumu je velký, zemědělské družstvo se nad námi slitovalo, takže můžeme pokračovat i za rok,“ říká archeoložka Beková.

Původní pohřebiště tvořily několikametrové mohyly. Jenže když se na pozemcích začalo hospodařit, lidé je srovnali se zemí. Archeologové našli čtyři hroby ze slezské kultury z mladší doby popelnicových polí, v jejich obdélných jámách se nacházelo od osmi do pětadvaceti nádob.

Dále našli asi deset hrobů patřících lužické kultuře ze starší fáze lidu popelnicových polí. V nich byly jedna až tři nádoby. Podle archeoložky se našla část hrobů celkem nenarušených. Některé další však těžce poznamenala poslední orba.

„Část byla vytažena do ornice, ale ve shlucích, ze kterých ještě něco půjde zrekonstruovat. I to, co bylo narušeno orbou, půjde aspoň zčásti archeologicky zhodnotit, byť nádoby jsou rozbité,“ míní Beková.

Funerální keramika se rozpadá v rukách

Nálezy spadají do období 1 200 až 800 let před naším letopočtem. Našlo se žároviště, kde se spalovali mrtví. V hrobech byly urny se spálenými ostatky a také hrobová výbava, kterou tvořily další keramické nádoby, někdy i s bronzovými šperky.

Našly se převážně kruhové šperky, a to ploché i kroucené tordované náramky a nákrčníky. Jde o zlomky ve stavu tak, jak prošly spolu s oděvem nebožtíka pohřební hranicí. Velmi křehká je i nalezená keramika.

„Tehdy se začala vyrábět funerální keramika určená jen pro pohřby. Je krásně vyleštěná a vyzdobená, ale mizerně vypálená, něco jako dnešní papírové boty do rakve. Je potíž to někdy vůbec rekonstruovat, protože tyto nádoby se rozpadají v rukou,“ popisuje archeoložka.

Z hrobů proto vyjímali nádoby i s hlínou uvnitř, balili je do fólie a takto je převáželi do muzea. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy slíbila, že na zaplacení konzervátorských prací na těchto nádobách zkusí získat grant.

Na Rychnovsku je několik pohřebišť z doby bronzové, archeologové se jimi zabývali třeba v Třebešově, v Kostelci nad Orlicí, ví se o lokalitách v Rychnově nad Kněžnou a asi také v Lípě nad Orlicí.

Pražská filozofická fakulta nyní provedla ve Vojenicích geofyzikální průzkum, kterým se měří poruchy magnetismu pod zemským povrchem, a ten ukázal, že hrobů bude velké množství.

„Dosud se na Rychnovsku zkoumaly jen fragmenty pohřebišť, ale tady díky geofyzice víme, že je to ohromné pohřebiště o několika hektarech. Jistě tu bude tisíc hrobů,“ říká archeoložka.

Výzkum skončil v sobotu. Protože studenti brigádníci odjeli už předtím, na pole nastoupili znovu spříznění detektoráři, kteří ho pomáhali dokončit. Jeden dokonce odvážel nálezy do muzea vlastní dodávkou, aby se nepotloukly na přívěsu.

„Opravdu jsou ti, kteří nám velmi pomohou, ale pak i takoví, kteří výzkum bez skrupulí vykradou. Kolega sem jel autem a vyplašil čtyři hledače, ti utekli do lesa, jakmile viděli auto. Jde jim o bronzové šperky, jenže jakmile začnou kopat, mohou zničit něco, co už nikdy nepůjde zachránit. Oni třeba ani netuší, že vpadli do hrobu. Přitom bronzy z takového pohřebiště za mnoho nestojí, protože je poškodil žár, nejsou pěkné a bez důkladné konzervace se rozpadnou,“ říká archeoložka.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Azylový dům Gloria pro matky s dětmi.
Na azylový dům pro matky s dětmi v Trutnově je pořadník, otevře se i otcům

Trutnovské zařízení pro matky s dětmi Most k životu ukazuje odvrácenou tvář blahobytu. Je beznadějně obsazené a počet žádostí o místo vrostl o polovinu. Ženy...  celý článek

Jiří Hlavatý, šéf textilky Juta, která byla loni jedniškou na trhu. Dosáhla...
Kroužky vynesly šéfa Juty Hlavatého do Sněmovny, mandát senátora tím končí

Senátor za ANO Jiří Hlavatý se díky preferenčním hlasům stane poslancem. Poskočil z nevolitelného místa kandidátky na druhé. Zvolením do Sněmovny mu končí...  celý článek

Opravená chata Salomon v Peci pod Sněžkou, která slouží jako dětská ozdravovna.
Nejvýše položená ozdravovna v Česku prošla opravou, stojí u sjezdovky

Do nově opravené chaty Salomon nad Pecí pod Sněžkou se v listopadu nastěhují děti, které do Krkonoš jezdí na ozdravné pobyty. Původně hospodářské stavení s 54...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.