Politolog Jan Outlý

Politolog Jan Outlý | foto: Archiv Jana Outlého

Kontrolovaly samy sebe, říká politolog, který pohlídá financování stran

  • 2
Někdejší politolog hradecké univerzity Jan Outlý se financováním stran a hnutí zabývá již roky. Jeho vědomosti jej nyní přivedly do zcela nové instituce, senát jej navrhl jako jednoho ze čtyř členů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Outlý doufá, že úřad si vybuduje renomé nezávislé instituce.

Bývalého politologa hradecké univerzity čeká fůra práce. „Strany dosud v podstatě kontrolovaly samy sebe,“ upozornil na paradox Outlý, jenž je starostou obce Olešnice nad Cidlinou.

Při volbě členů úřadu jste prohlásil, že instituce může přispět k proměně vztahu veřejnosti ke stranictví. Jak jste to myslel?
V průzkumech mínění, ve kterých lidé vyjadřují důvěru různým institutům a institucím, jsou na tom politické strany suverénně nejhůř. Náprava samozřejmě nespočívá jen v tom, že se více ztransparentní jejich financování, ale je to jedna z podmínek, aby se vztah ke stranám proměnil. Úřad může postupně přispět k tomu, aby lidé na politické strany nenahlíželi apriori s nedůvěrou (více o financování stran čtěte zde).

A nemyslíte si, že ten vztah může ještě víc utrpět? Vždyť se říká, že financování politiky je jedna velká džungle...
Ano, říká se to a v mnoha případech to tak i je. Ale jsme v situaci, kdy žebříčkům volebních preferencí dominuje subjekt, který svoji rétoriku založil na nedůvěře v „tradiční“ strany a jeho lídr si získal oblibu výrokem „všeci kradnú“. Za těchto okolností může úřad, pokud se mu bude dařit vynucovat regulérnost financování kampaní a stran, situaci jen zlepšit.

Takže hůř už být nemůže?
Ano. Bude záležet na tom, jak se strany k činnosti úřadu postaví. Jestliže budou tvrdit, že taková instituce je zbytečná, nic moc se nezmění. Pokud ji ale strany budou brát vážně a nová legislativní pravidla budou dodržovat, věřím, že negativní vnímání financování politiky se může alespoň částečně změnit k lepšímu.

Je financování politických stran skutečně nepřehledná džungle?
Jedním z největších problémů při financování kampaní v současné době je, že strany, jejichž představitelé rozhodují o veřejných zakázkách, čelí podezření, že si skrze předražené zakázky předplácejí budoucí volební kampaně. Firma, která si vydělala víc, než měla, uhradí v době kampaně část nákladů. Nebo je-li to například firma pracující v PR, poskytne straně v době kampaně výrazné slevy. To by se nyní mělo omezit. Jednak proto, že i třetí strany nyní budou muset označovat a vykazovat své kampaně. A především proto, že nebude rozhodovat, kolik za kampaň zaplatila, ale do limitu se bude počítat obvyklá cena zboží a služeb. Právě v tento nástroj věřím nejvíc. Strany by totiž neměly mít moc důvodů vykazovat velké slevy na kampaně ve skutečnosti doplacené jinými, skrytými způsoby, protože náš úřad jim do limitu započte obvyklou cenu.

Hlavní agenda Úřadu pro dohled nad hospodařením stran a hnutí připadne až od dubna 2018, dokdy musí strany předložit zprávy za předloňský rok. Čím se bude do té doby zabývat?
Kontrola výročních finančních zpráv není naším nejobtížnějším úkolem. Ostatně výkaznictví se dá elektronicky automatizovat, podobně jako se elektronicky podávají daňová přiznání. Hlavní náplň práce bude ve volebním období. To nejtěžší nás čeká hned na začátku. V zákoně je hodně slepých míst, která jsou potřeba vyložit. Já mám největší obavy z hlídání kampaní třetích stran, protože jsou čím dál častější a bude obtížné je monitorovat.

Jak dobře se znáte s vrcholnými politiky?
Neznám. Já jsem z akademického podhoubí a z okruhu lidí, kteří se kolem nové legislativy ocitli. Častější kontakt jsem v poslední době měl snad jen se senátorkou Miluší Horskou. Jsem totiž současně starostou obce, která spadá do jejího volebního obvodu, a paní senátorka je zde velmi aktivní, „své“ starosty si často zve, aby od nich sbírala různé podněty. V pravidelném kontaktu s jinými politiky skutečně nejsem.

Takže nemáte velké obavy, že se ocitnete pod politickým tlakem?
Ten tlak určitě nebude vyvíjen z toho titulu, že se známe. Umím si ale představit, že na rozhodování úřadu nějaké tlaky budou. Samozřejmě je profesní ctí členů toho úřadu, aby jim nepodléhali. Osobně z toho žádnou obavu nemám.

Financováním stran a hnutí se zabýváte dlouhodobě. Máte podezření či rovnou důkazy, že to není tak křišťálově čisté, jak se strany snaží tvářit navenek?
Není to tak, že bych osobně něco odhalil, nejsem investigativní novinář. Jsou ale případy, které například Libor Michálek popsal v publikaci Zničte to, nebo to zničí vás, kde popisuje, jak to chodí. Zkrátka nemám žádné iluze.

Financování stran a hnutí měl dosud na starost sněmovní kontrolní výbor. To nebyl ideální model, že?
To rozhodně, protože strany v podstatě kontrolovaly samy sebe. Jediné, co kontrolní výbor dělal, bylo, že sbíral výroční zprávy, formálně je zkontroloval, jestli mají všechny náležitosti, a předal je knihovně Poslanecké sněmovny. Nejde tak ani o zacházení s výročními zprávami, ale o to, že legislativa byla hodně děravá a nezahrnovala žádné reálné sankce. Dosud to bylo tak, že pokud by náhodou kontrolní výbor přišel na nějaký nedostatek, strana měla čas do dubna příštího roku chybu odstranit a pak by teprve přišla eventuální sankce. Teď je to pod správním řízením, sankce jsou jasně napsané, takže strany budou pod tlakem. Sankce jsou z mého pohledu sice jen symbolické, ale to, co bolí víc než milionové pokuty, je zveřejňování. Doufám, že úřad si vybuduje renomé nezávislé instituce.