Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pomník tisícům padlých koní dostal hliněnou podobu, na bronz se vybírá

  21:04aktualizováno  21:04
Jaroměřský sochař Petr Novák dokončuje hliněnou podobu pomníku, který uctí na dva tisíce koní padlých v červenci 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Sousoší tvoří zraněný kůň a voják, autor na něm pracuje už tři roky.

Jaroměřský sochař Petr Novák s hliněným modelem pomníku padlým koním. Konečná verze by měla být z bronzu. | foto: Martin Veselý, MF DNES

"Tento pomník chceme věnovat koním nejen z této bitvy, ale ze všech takových světových událostí. Jako námět jsem zvolil raněného koně, jehož se voják pokouší postavit na nohy, aby ho odvedl z bojiště. Je to trochu nerozhodné proto, aby v tom byla ještě nějaká jiskřička naděje," uvedl sochař Novák.

Srážka jízd u Střezetic je považována po Lipsku za druhou největší jezdeckou bitvu v 19. století. Rakouské jezdectvo v ní zastavilo pruskou přesilu, avšak za cenu velkých ztrát.

Fotogalerie

O nový pomník usiluje Komitét pro udržování památek z války roku 1866, pozemek pro sochu zakoupil už před sto lety. Socha by měla být z bronzu v nadživotní velikosti, spolek však na její dokončení stále shání peníze.

Na Hradecku i v sousedních okresech je dnes mnoho pomníků, připomínajících tisíce mrtvých v pruskorakouském konfliktu.

Komitét se v květnu 1913 rozhodl "krví nasáklou půdu u Střezetic ke vzpomínce na slavnou jezdeckou bitvu ozdobit velkým pomníkem", neboť tuto srážku zatím žádná památka nepřipomínala.

Předběžné skici pomníku na jaře 1913 vypracoval osvědčený architekt a ředitel kamenosochařské školy v Hořicích Václav Weinzettl, jehož četné pomníky dodnes mnohá bojiště z roku 1866 zdobí. Všechny plány ale pohřbila 1. světová válka.

Bitva u Střezetic

Střet jezdeckých oddílů u Střezetic, při němž uhynulo nebo bylo ukořistěno přes dva tisíce koní, se odehrál až v závěrečné fázi rozhodující bitvy u Hradce Králové 3. července 1866. 
Toho dne v odpoledních hodinách Prusové dobyli centrum rakouských pozic a nastal hromadný ústup celé rakouské severní armády. Vrchní velitel Rakušanů tehdy záložnímu jezdectvu nařídil, aby vyrazilo proti nepříteli a zabránilo tím Prusům pronásledovat ustupující a unavené rakouské vojsko.
V prostoru mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory se po čtvrté hodině odpoledne rakouská jízda utkala s pronásledovateli. Půlhodinová řež, jíž se zúčastnilo na 11 000 jezdců obou armád, se stala druhým největším střetnutím vojenského jezdectva v 19. století. Rakouští jezdci se vyznamenali a pruské pronásledování zastavili, byť za cenu poměrně velkých ztrát. Ty Rakušanům způsobila především palba nepřátelské pěchoty. Před hlavně účinnějších pruských zbraní vlákali rakouskou jízdu právě pruští jezdci.
Padlých, nezvěstných, raněných a zajatých důstojníků pak Rakušané napočítali 71, mužů 1 102 a koní 1 692. Prusové postrádali 31 důstojníků, 409 mužů a 402 koní.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Veřejnost a členové horské služby se ve Vrchlabí rozloučili se zesnulým...
Poslední sbohem náčelníkovi. S Klepšem se přišly rozloučit stovky lidí

Pohřeb náčelníka Horské služby Krkonoše Adolfa Klepše provázel obrovský zájem veřejnosti. Ve vrchlabském klášterním kostele sv. Augustina se s ním loučili...  celý článek

Hromady sněhu na Černé hoře každým dnem nabývají. Až bude sněhu dostatek, rolby...
Teplo útočí na rekordy, Černá hora přesto zasněžuje. Lyžovat chce za měsíc

Přestože do začátku lyžařské sezony zbývá ještě několik týdnů a teploty stoupají až k dvaceti stupňům, vlekaři na Černé hoře v Krkonoších už vyrábějí technický...  celý článek

Haly společnosti CTP ve Svinarech u Hradce Králové (24.7.2017)
Spor o načerno postavené haly u Hradce usnul, legalizace ohrožuje obchvat

Minimálně do konce roku usne spor Hradce Králové se společností CTP, která před třemi lety na okraji města načerno rozestavěla skladovací haly. Hlavní roli v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.