Dálnice D11 u Chýště

Dálnice D11 u Chýště | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Na trase D11 brzy začnou vyvlastňovací „procesy“, stavbu mohou zdržet

  • 1
Co nevidět začnou vyvlastňovací „procesy“ s majiteli půdy ve prospěch stavby dálnice D11. Harmonogram stavby může zdržet novela zákona. Původně přitom měly práce na pokračování dálnice odstartovat v roce 2016.

Když premiér Bohuslav Sobotka před několika týdny obdivoval znovuotevřený Kuks, řekl, že stavba dálnice D11 z Hradce Králové na Jaroměř by mohla začít už v příštím roce.

Tento termín ale mohou narušit návrhy na vyvlastnění pozemků. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se v úseku Hradec Králové - Smiřice musí vypořádat se čtyřmi návrhy, ještě více jich je v dalším sedmikilometrovém úseku do Jaroměře, avšak u nich je díky vyhlídkám na podstatně lepší cenu pro majitele ještě naděje na dohodu.

„Vykoupeny byly všechny pozemky, s jejichž prodejem majitelé souhlasili. Na ostatní byly podány žádosti o vyvlastnění,“ stojí v dokumentu o stavu přípravy dálnice D11 a rychlostní silnice R11.

Stavba dálnice D11

Protože vyvlastňování brzdí novela zákona, respektive až šestnáctinásobek ceny stanovené soudním znalcem, může to znamenat i zdržení celé stavby. To ostatně připouští i nejnovější studie: „Novela zákona vyvolává nutnost zpracovat nové znalecké posudky, vypracování nových smluv a obeslání vlastníků. Ve svém důsledku to může znamenat zdržení přípravy stavby.“

Hejtmanství je však optimistické. „Vyvlastňování je záležitostí Ředitelství silnic a dálnic a podle informací, které od nich mám, by k žádnému zdržení, ani ve vyvlastňovacím procesu, dojít nemělo,“ upozorňuje hejtman Lubomír Franc.

Na průtahy nechce pomyslet ani starosta Jaroměře Jiří Klepsa. „Vlastníky půdy ani jejich motivaci, proč své pozemky nechtějí prodat, neznám a asi je to i lepší. Už spoustu let máme eminentní zájem, aby výstavba D11 konečně začala. Já i přes tyto komplikace věřím, že to konečně k něčemu spěje,“ doufá starosta.

Stěžery: Pozemky prodáme, ale na oplátku něco chceme

V pozici „potížisty“ se ocitla rovněž obec Stěžery, se kterou je vyvlastňovací řízení pozastaveno.

„Už jsem se setkala i se srovnáváním s Ludmilou Havránkovou (statkářka, se kterou se stát o prodeji pozemků dohadoval skoro 20 let - pozn. red.). Jenže zatímco ona hájila jen zájmy své, já zastupuji nejen zájmy našich občanů, mikroregionu Nechanicko, ale i celého kraje. Nemám pocit, že bychom stavbu dálnice blokovali,“ zdůrazňuje starostka Dagmar Smetiprachová.

Pro pokračování D11 do Smiřic stát od Stěžer nutně potřebuje 1780 čtverečních metrů. Obec však požaduje, aby ŘSD zaplatilo rozšíření mostu přes dálnici o dvoumetrový pruh cyklostezky. A protože postoj vesnice je nebývale pevný a ŘSD podobné projekty financovat nesmí, má situaci vyřešit trojstranné spojenectví Stěžery - Královéhradecký kraj - město Hradec Králové. Kraj a město se nejspíš zavážou, že náklady na rozšíření mostu ve výši šest až osm milionů korun zaplatí.

„Chápeme potřebu obce Stěžery, že stojí o bezpečnou cyklostezku. Dostavba D11 je velice důležitá nejen pro kraj, ale i pro Hradec Králové, a proto nechceme dopustit zbytečná zdržení. Dohodli jsme se tedy s městem, že s obcí uzavřeme trojstranné memorandum, kde budou stanoveny všechny podmínky pro možné zafinancování cyklostezky. Pro všechny tři strany bude závazné, nemělo by tak dojít k další časové prodlevě,“ říká hejtman.

Podle něj memorandum projedná ještě červnové krajské zastupitelstvo. „Kraj bude připraven případně stavbu společně s městem zainvestovat, ale na finanční krytí rozšíření mostu o cyklostezku budeme hledat také dotační titul,“ dodává Franc.

„Pro naši obec ale ani tehdy nebude vyhráno. Oni nám sice přislíbí financování, ale na nás bude ten nejtěžší úkol, tedy výkup pozemků pro stavbu cyklostezky a příprava projektové dokumentace. Nejzazší termín je do roku 2017,“ připomíná Smetiprachová.

Vyvlastňovat se bude. A rychle!

Vyvlastnění má být v úseku Hradec–Smiřice ve všech čtyřech případech velmi rychlým procesem. Odhaduje se, že k němu dojde ještě ve druhém čtvrtletí letošního roku.

„Může to znít špatně, když někomu vezmeme pozemek, ale ve skutečnosti je to vlastně nucený prodej státu,“ říká mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

S „nuceným prodejem státu“ má čerstvé a nepříjemné zkušenosti třeba Lubomír Bažant, který spolu se svou sestrou tímto způsobem přišel zhruba o 3,5 tisíce čtverečních metrů u Praskačky právě ve prospěch stavby dálnice D11.

Bažant chtěl jednat o vyšší ceně, než je pouhých 63 korun za metr, ale když údajně neakceptoval ani další nabídku, následovalo vyvlastnění. A nejen to: údajně přišel jen o pozemek pro sjezd z dálnice, ale dvě další parcely v těsném sousedství, které mu zbyly, nemůže využívat.