Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historik našel předky tenisty Wawrinky. Před válkou žili na Broumovsku

  10:14aktualizováno  10:14
Broumovský historik Karel Franze rozlouskl spor o původu švýcarského tenisty Stanislase Wawrinky, aktuálně čtvrtého hráče na žebříčku ATP. Radovat se z toho mohou v malé vsi na Broumovsku. Rodina však v kraji žila jen jednu generaci.

TENISOVÝ KRÁL MELBOURNE. Stanislas Wawrinka po triumfu na Australian Open. | foto: AP

Když před dvěma lety Stan Wawrinka vyhrál Australian Open a proslechlo se, že z otcovy strany pochází z příhraničního Broumova, začali si ho i kvůli jeho jménu přisvojovat čeští i polští fanoušci coby „vlastní krev“. Badatele to zaujalo natolik, že se pustil do pracného pátrání, ale výsledkem národovce nejspíš příliš nepotěší.

Poslední stopu po Wawrinkových, než po druhé světové válce sami dobrovolně odešli z Československa do Německa, nakonec díky náhodě našel v Jetřichově u Broumova, tedy v bývalých Sudetech, kde až do odsunu žili převážně Němci.

Stanislas Wawrinka

„Jakmile Wawrinka vyhrál Australian Open, vyrojily se šílené titulky a jásot, že Wawrinka je Čech a že Češi vyhráli. Narazil jsem na to i na místním webu, jinak mě sport moc nebaví,“ přiznává historik Karel Franze z Muzea Broumovska.

Pátral jen v tom, co měl k dispozici v muzeu, v otevřených zdrojích na internetu a pak hlavně kombinoval v hlavě. Prý to byla docela práce, ale na 99,9 procenta si je jist, že jeho teorie zapadá.

Výsledek zveřejnil ve vtipně formulované reportáži v dubnových Broumovských novinách. Už o dva roky dřív tam chladil hlavy Polákům, že se mají upamatovat, kudy vedla jejich předválečná hranice, ale i českým národovcům. Tenistova pradědečka tehdy tipoval na sudetského (nebo možno říci českého) Němce „jako poleno“.

O předcích nevěděla ani tenistova rodina

Na počátku měl k pátrání jen velmi málo indicií. Protože i samotná tenistova rodina neměla příliš pevné povědomí o svých předcích v někdejším Československu, zrodila se z toho detektivka.

Když se v lednu 2014 v grandslamovém semifinále australského turnaje čekalo utkání Tomáše Berdycha se Stanislasem Wawrinkou, Český rozhlas citoval tenistova otce Wolframa, který zmiňoval, že jeho tatínek v roce 1946, když mu bylo asi šestnáct let, s celou rodinou odešel z Československa.

Tenistovi rodiče se pak po jeho postupu do finále rozhovořili ve švýcarských novinách Sonntag Zeitung o úspěších svého syna i o rodinném soukromí.

Výřez z pohlednice z roku 1901, Gruss aus Dittersbach (Pozdrav z Jetřichova) -...

Výřez z pohlednice z roku 1901, Gruss aus Dittersbach (Pozdrav z Jetřichova) - dům č.p. 124 stojí podél silnice, zatím jako přízemní statek. Vpravo je vidět Seifertův hostinec a křižovatka, sousedící barvírna je mimo záběr.

Pohlednice z roku 1905, Gruss aus Dittersbach (Pozdrav z Jetřichova) - dům č.p....

Pohlednice z roku 1905, Gruss aus Dittersbach (Pozdrav z Jetřichova) - dům č.p. 124 je vidět zcela vlevo, stojí podél silnice, při přestavbě ho zvedli o jedno patro. Na snímku je i Seifertův hostinec, křižovatka a barvírna.

„Nenašel jsem, odkud pochází naše jméno, ani jsem nenarazil na jiné Wawrinky. Moji prarodiče žili v československém Broumově, nedaleko polské hranice. Jméno je pravděpodobně polské, ale zřejmě ho tam vyslovují jinak. Asi před dvaceti lety jsme byli v tomto kraji a navštívili jsme i hřbitovy, abychom našli Wawrinky. Ale nenašli jsme žádné,“ popisoval tehdy tenistův otec Wolfram Wawrinka.

Jeho manželka Isabelle vzpomínala, že tenkrát dokonce našli podle staré fotografie i dům Wawrinkových a že prakticky byl nezměněný, ale neupřesnila, kde. Tenistův otec vysvětloval, že když rodina opouštěla Československo, nebyl to skutečný útěk.

„To byla spíš osobní volba. Můj otec, kterému bylo tehdy patnáct nebo šestnáct let, řekl: Pod tímhle režimem tady nezůstanu. Můj dědeček měl textilní továrnu. Řekl: Pojďte se mnou. Naložili nákladní auto a opustili dům, společně s matkou a sestrou,“ líčil v rozhovoru otec tenisty Wolfram, který žije ve Švýcarsku s německým pasem, ale německy mluví jen málo, podobně jako syn.

Jednatřicetiletý tenista Stanislas je frankofonní a má švýcarské a díky otci i německé občanství. Historika však rozhovor přece jen nasměroval. Napřed vyloučil možnost, že by rodina měla továrnu v Broumově, a nezdálo se mu to ani v širším okolí. Kdyby vlastnili továrnu, jistě by k ní patřil i dům, a tak s kolegyní probrali předválečné adresáře celého Broumovska, jenže mezi majiteli domů žádný Wawrinka nebyl.

Dům č.p. 124 stojí v Jetřichově na dohled od křižovatky a bývalé Heinzelovy...

Dům č.p. 124 stojí v Jetřichově na dohled od křižovatky a bývalé Heinzelovy barvírny.

Ze slepé uličky mu pomohla až náhoda. Když hledal něco jiného bezvýsledně v německé monografii Jetřichova a už ji zavíral, padlo mu do očí jméno Wawrinka.

Skutečně k roku 1945 seznam obyvatel zmiňoval Antona Wawrinku jako nájemníka v č.p. 124, což je dům přes křižovatku od někdejší továrny Anselma Heinzela. Dnes ho zdobí šest satelitů. Heinzel byl i majitelem tohoto domu.

Historik se kvůli tomu vrhl na dějiny jetřichovské továrny. Barevna založená roku 1879 se před první světovou válkou stala dokonce největší barevnou příze v Rakousku-Uhersku, ale když se za hospodářské krize dostala do problémů, Heinzel musel roku 1937 prodat svou druhou továrnu v Hynčicích.

Importovaný specialista

Jetřichovská barevna však prosperovala dál, prý hlavně díky kolektivu schopných a spolehlivých osobností. Mezi nimi se zmiňuje ředitel tkalcovny Josef Goder a inženýři Anton Wawrinka a Oskar Klamt, což jsou jména pro Broumovsko netypická. Navíc oba inženýři bydleli ve stejném domě.

Kde se vzali Wawrinkovi

Tenistovým pradědečkem byl inženýr Anton Wawrinka, který se narodil patrně 5. května 1891 ve Šluknově, prošel jako voják první světovou válkou a do Jetřichova se přistěhoval s manželkou Gertrudou. Zaměstnání i služební byt dostal u továrníka Anselma Heinzela, kolem roku 1930 se mu narodil syn.

Po válce odešla rodina Antona Wawrinky s dcerou a šestnáctiletým synem do Německa. Ten se v roce 1949 přestěhoval do Švýcarska, kde vybudoval zemědělský statek se sociálními službami, později se vrátil do Německa.

Od roku 1983 vedl statek tenistův otec, zemědělec a sociální pracovník Wolfram s manželkou Isabellou. V jejich domě Ferme du Château v Saint-Barthélemy v kantonu Vaud pracují lidé s lehkým a středním duševním postižením, s depresemi nebo lidé mající problémy s drogami a alkoholem.

Tak historika napadlo, že by Anton Wawrinka mohl být vlastně nějaký „importovaný“ specialista, podobně jako třeba ředitel Goder, který přišel do Jetřichova po první světové válce z Vrchlabí.

Když to zkusil zadat do internetového vyhledávače, vypadl mu sáhodlouhý maďarský seznam vojáků z první světové války s jménem Antal (německy Anton) Wawrinka, narozený roku 1891 ve Schluckenau - Šluknově. Internetová rešerše ukázala i druhý výsledek.

„V bádensko-württemberském zemském archivu je ve složce rozhodčího soudu z let 1946 až 1950 veden jakýsi Anton Wawrinka se svou ženou Gertrud. Oba narozeni ve Šluknově, ona 10. 11. 1898, žena v domácnosti, on 5. 5. 1891, povoláním chemik - stopa, profese teoreticky odpovídající barevně Jetřichov. Bydliště obou Heidenheim, což je 70 kilometrů od Stuttgartu. A tenistův otec přece udává, že se jeho děda s rodinou po válce z Broumova přestěhovali do regionu Stuttgart!“ líčil radostně svůj postup Karel Franze.

Přece jen ze svého bádání mohl poskládat nějaký obrázek o životní pouti Wawrinkových předků. Vyložil i to, proč se v rodině traduje, že mívali továrnu.

„Jetřichovská barevna i přes světovou hospodářskou krizi 30. let celkem prosperovala, ovšem transformovala se na Lohnfärberei. Tento termín lze vyložit tak, že zaměstnanci pro továrníka Heinzela pracovali na základě individuálních smluv o dílo, přičemž nelze vyloučit třeba ani nějaký systém zaměstnaneckého spolupodílnictví. To by pak mohlo objasňovat Wawrinkovic rodinnou legendu, že pradědeček vlastnil někde u nás továrnu,“ zamýšlí se historik.

Rodina podle něj nezapustila na Broumovsku kořeny. Žili tam jen krátkou dobu, což vysvětluje i to, proč tenistovi rodiče nanašli v regionu žádný hrob.

„V porovnání s bývalými obyvateli Broumovska, kteří se sdružují v krajanském sdružení Heimatkreis Braunau a kteří mají k Broumovsku opravdu hluboký vztah v srdích a myslích, to vypadá, že pro Wawrinkovy byl pobyt na Broumovsku otázkou jen jedné generace. Byla to pro ně štace, pracovní příležitost a poté se odpoutali. Povědomí pak v rodině zaniklo, navíc když se ještě přestěhovali do Švýcarska,“ míní Karel Franze.

Většina německých obyvatel musela opustit pohraničí nedobrovolně. Zvláštností je, že Wawrinkových se to netýkalo.

„Buď byli braní jako antifašisté, nebo jako odborníci. Možná, že inženýr Anton Wawrinka byl tak fundovaný, že jetřichovská fabrika na něm stála, ale to se můžeme jen dohadovat,“ říká historik.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Herbert Pavelka a Josef Poláček (vpravo), dva hlavní obžalovaní z desítek...
Za sérii krádeží dostal muž šest let, další dva obžalovaní vězení unikli

Hradecký krajský soud poslal na šest let do vězení Herberta Pavelku. Ten podle obžaloby vedl čtyřčlenný gang, který má na svědomí desítky krádeží ve firmách i...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Hromady sněhu na Černé hoře každým dnem nabývají. Až bude sněhu dostatek, rolby...
Teplo útočí na rekordy, Černá hora přesto zasněžuje. Lyžovat chce za měsíc

Přestože do začátku lyžařské sezony zbývá ještě několik týdnů a teploty stoupají až k dvaceti stupňům, vlekaři na Černé hoře v Krkonoších už vyrábějí technický...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.