Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gorily jsou líbivé, ale my sázíme na vzácné nosorožce, říká šéf zoo

  7:00aktualizováno  7:00
Přemysl Rabas, bývalý poslanec a šéf chomutovského zooparku, převzal královédvorskou zahradu na sklonku podzimu a nyní už netrpělivě vyčkává na první letní sezonu. Vkročit do ní chce odvážně s několika změnami, jednou z nejdůležitějších bude výrazně nižší vstupné. Zoo totiž čelí dlouhodobému propadu návštěvnosti, což se má letos změnit.

Ředitel Rabas by si přál, aby letos celková návštěvnost překročila 400 tisíc lidí. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Když královédvorskou zoo v listopadu přebíral ředitel Přemysl Rabas, čekal ho velký úkol: připravit zahradu na letní sezonu, zastavit propad návštěvnosti, přichystat lákavé novinky a hlavně vylepšit pošramocenou pověst zahrady.

"Byli bychom rádi, kdyby letos celková návštěva překročila 400 tisíc lidí. Bude to hodně na nás, záležet bude i na počasí. Když nevyjde, bude to mnohem složitější. Musí se nám také podařit všechny změny návštěvníkům dobře přiblížit," říká ředitel zoo.

Jaké byly vaše první dojmy, když jste přišel do zoo?
Velmi pozitivní, našel jsem fungující profesionální kolektiv, do něhož nebylo třeba dělat žádné výraznější zásahy. Dalším pozitivem byla vstřícnost pracovníků i představenstva zoo k návrhům změn, které by měla zahrada do začátku letošní sezony realizovat. Byla to velmi hektická doba, návrhy jsme museli připravit během několika týdnů nebo dokonce dnů, šlo přitom o milionové investice. Zatím se však zdá, že to všechno stihneme.

Novým přírůstkem zahrady bude samice nosorožce z Německa. Co se teď děje s těmi v Africe, které tam zoo převezla před třemi lety?
V Ol Pejetě v Keni, kde nosorožci jsou, jsem byl naposled v únoru. Je to rezervace o zhruba 400 kilometrech čtverečních. Mezi sebou tam prohazují samce a samice tak, aby co nejvíce navodili jejich pohlavní aktivitu. Jejich sexuální cyklus se zlepšil, k páření dochází, březost se zatím ale nepotvrdila. Budeme se snažit dál. K nejmladší samici pustíme i samce jiného poddruhu, radši se záměrem vytvořit křížence a mít jistotu, že sexuální aktivita funguje. Kdyby samice zabřezla a měla mládě křížence, mohli by se chovatelé vrátit k pokusu získat od ní čistého severního nosorožce, a to i za pomoci umělého oplodnění. Letos se také v rezervaci zpřísnila bezpečnostní pravidla. Nasazují tam bezpilotní letadla, která dříve používala americká armáda. Kamerami monitorují park, přesto do něj pytláci pronikají. Úplnou novinkou bohužel je, že před několika dny zabili pytláci ve vnější části rezervace jednu černou samici. Tam si troufnou, blíž zatím naštěstí ne.

S historií zoo se pojí také chov černých nosorožců, jednoho z nich máte i v novém logu. Proč právě na ně by měla být zahrada hrdá?
Třeba gorily jsou sice líbivé, ale je jich hodně. Černých nosorožců tohoto východního poddruhu jsou jen necelé dva tisíce, jsou mnohonásobně vzácnější.

Bývají transporty zvířat problematické?
Někdy jsou. Třeba zrovna před třemi dny jsem řešil vážný problém kvůli sněhové kalamitě. Naše zoo zajišťovala přesun zvířat z Olomouce, Bratislavy a Brna na Ukrajinu a transport zasypal sníh asi padesát kilometrů před Kyjevem. Byli tam mnoho hodin, cestu se snažily prosekat i tanky. My jsme to museli řešit odtud, spojili jsme se i ministerstvem pro mimořádné události Ukrajiny, řešili jsme to s hlavními ukrajinskými televizními stanicemi. Celá Ukrajina nakonec hledala naše auto, nakonec se všechno vyřešilo, všichni bezpečně dojeli.

Zoo byla vyloučena z mezinárodních organizací. Chtěli byste se do nich vrátit?
S organizacemi jsme v kontaktu, spolupracujeme s nimi. Zájem z EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií, pozn. redakce) je, očekávají naši přihlášku. Není to ale tak jednoduché, jak se zdá. Například členství ve WAZA (Světová asociace zoologických zahrad a akvárií, pozn. red.) nemá takový praktický dopad, jde spíš o prestiž. To pro nás tolik atraktivní není. Členství v EAZA ano, ale ani tady to není jednoznačné. Když nejste členem, máte pro spolupráci jen určitý okruh partnerů, když jste, tak se vám to trochu mění. Je to věc, kterou ještě musíme hodně zvážit. Mnohem vážnější argument však je, že jsme si vypracovali strategii chování zahrady v oblasti mezinárodních programů, která by mohla být se zájmy organizace v některých věcech v rozporu.

Bude nadále působit v zoo i bývalá ředitelka Dana Holečková?
Jejích odborných zkušeností bych rád využil. Nebude řídit lidi, nebude mít žádné funkce, ale pokud bude mít zájem, mohla by působit v zahradě jako externistka na částečný úvazek.

I přesto, že měla mnoho odpůrců?
Tito lidé se sice zaštiťují zájmem o zahradu, ale tím jak razantně šli do střetu, nepoškozovali jen ředitelku Holečkovou, ale svým chováním celou zahradu. Poškodili ji lživými argumenty, zkreslováním názorů mezinárodních organizací a dalšími praktikami. Tak to bylo i s údajným porušováním pravidel při transportu zvířat. Skoro to vyznělo, že zahrada při transportech zvířata týrá. Přitom královédvorská zoo je na světě jedním z nejlepších odborníků pro transporty zvířat. Zoo převezla téměř 400 žiraf, to se nikdy nikomu nepovedlo. Přitom šlo jen o nedorozumění s jednou italskou zahradou, navíc nešlo o transport, ale o transfer.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Veřejnost a členové horské služby se ve Vrchlabí rozloučili se zesnulým...
Poslední sbohem náčelníkovi. S Klepšem se přišly rozloučit stovky lidí

Pohřeb náčelníka Horské služby Krkonoše Adolfa Klepše provázel obrovský zájem veřejnosti. Ve vrchlabském klášterním kostele sv. Augustina se s ním loučili...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.