Třiačtyřicetiletý Oldřich Jandík se přiznal, že 2. dubna přepadl banku v hradecké ulici Čelakovského. Vyzbrojil se černou parukou, nalepovacím knírem, čepicí, slunečními brýlemi, rukavicemi a na pokladní namířil maketu zbraně.
"Pracovnice banky neměla možnost rozpoznat, i vzhledem k jejímu velkému rozrušení, že se nejedná o skutečnou zbraň. Obžalovaný použil pohrůžky bezprostředního násilí," uvedl během zdůvodňování čtyřletého trestu za loupež předseda senátu Karel Peřina.
Z banky si Jandík odnesl v batohu 132 tisíc korun. Ovšem netušil, že ho sleduje další zaměstnanec peněžního ústavu, který se náhodou vracel na pracoviště a všiml si, že z budovy vychází podezřelý muž. Ten ušel stále ještě maskovaný parukou pouze necelý kilometr.
"Vydal jsem se za ním a zavolal jsem policii, kterou jsem navigoval až do místa jeho zatčení na Smetanově nábřeží," uvedl dopoledne u soudu svědek (více o dopadení lupiče čtěte zde).
Jeho kolegyně má přepadení dodnes před očima. "Snažím se to potlačit, ale dodnes se mi to vrací. Podezírám každého klienta, kterého neznám a který přijde s tmavými brýlemi nebo mu nevidím do obličeje," uvedla u soudu pokladní, která si nepřála vypovídat před obžalovaným, a tak ho předtím eskorta odvedla do vedlejší místnosti.
Pokladní se nechtěla s lupičem setkat, ten se jí omluvil
Jandík se jí přes pootevřené dveře omluvil. Soudu se slzami v očích vysvětloval, že je mu činu líto a že ho k loupeži dohnaly dluhy, které se vyšplhaly přes milion korun, k tomu splácel hypotéku na dům.
"Věděl jsem, že dělám hroznou blbost, ale na druhé straně byly ty tlaky," vypověděl vysokoškolsky vzdělaný Jandík a vyprávěl, jak se během podnikání zadlužil a věřitelé i lichváři na něj začali tlačit. Vysoké částky ale nebyl schopný splácet, takže mu prý začaly chodit výhružné maily a esemesky.
"Vymahači dovezli do banky moji matku a donutili ji vybrat peníze. Když nedopadl další projekt s operátorem, od kterého jsem kupoval ve velkém tarify a prodával je zákazníkům, zhroutil se mi svět. Na tržnici v Praze jsem koupil paruku, knírek a zapalovač ve tvaru zbraně," uvedl obžalovaný.
"Tím, že jsem byl dopadený, se mi de facto ulevilo. Časem bych se stejně přihlásil na policii. Rozhodně jsem neměl v úmyslu někomu ublížit," dodal.
Obžalovaný chce ve vězení pracovat a splácet
Sice se přiznal a svého činu litoval, ale jako přitěžující okolnost vzal soud v úvahu fakt, že nemá čistý trestní rejstřík. Před dvěma lety byl odsouzený za podvod a zpronevěru, takže se loupeže dopustil v podmínce.
"Vím, že zasluhuju trest a přijmu ho, ale prosím, abych mohl ve věznici pracovat a splácet dluhy," žádal obžalovaný ve své závěrečné řeči. Za to se přimluvila dopisem i jeho sestra, která je na mateřské a na kterou spadla část Jandíkových dluhů. "Není to gauner, ocitl se v zoufalé situaci," napsala soudu.
Soud jim vyhověl a přestože by měl obžalovaný pykat ve věznici s ostrahou, poslal ho do věznice s dozorem, kde najde lepší pracovní uplatnění. Verdikt zatím není pravomocný, zatímco státní zástupkyně se vzdala práva odvolání, obžalovaný si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
