Znalec shledal nedostatky i u dodavatele, což si ale měla továrna ohlídat při převzetí.
Policie obvinila z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti vedoucího vývoje a údržby Stanislava Zimmera. V případě odsouzení mu hrozí až dva roky vězení nebo zákaz činnosti. Obžalovaný se však už při zahájení hlavního líčení v červnu ohradil, že mu údržba strojů na lisovně vůbec nepříslušela (psali jsme zde). Dříve sice pracoval jako vedoucí lisovny, ale v době úrazu už tam rok nebyl. Jeho obhájce chce proto žádat zproštění obžaloby.
Podle žalobce Rostislava Poledny se na závadu stroje nepřišlo včas, protože scházely kontroly i údržba. Na lisu se posunul kryt setrvačníku, což zablokovalo jisticí koncový spínač. Posunuly se i další součástky a selhala i další pojistka a stroj pak pracoval neřízeně.
Žena se vážně zranila předloni 18. července. Čerstvě repasovaný excentrický lis měl po víc než měsíci fungování závadu, při níž přišla o jednu ruku v zápěstí a na druhé ruce jí zbyl jen palec (o nehodě více čtěte zde). Podstoupila kvůli tomu několik operací, používá protézu a je v plném invalidním důchodu.
Závadu způsobila značná síla, možná už při stěhování
Znalec Jindřich Stražický se porouchaným lisem zabýval již ve dvou posudcích. Stroj byl vyroben v roce 1979 a slovenská firma ho generálně opravila roku 2014, takže lis svými parametry odpovídal novému zařízení.
Závadu podle znalce zapřičinila značná síla, například už při stěhování stroje jeřábem, ale mohlo to být i nevhodnou manipulací, když už se v továrně používal.
Polická továrna si sice vedla plány údržby a preventivních oprav, ale podle znalce byla jejich evidence nedůsledná, rozsah úkonů nekonkrétní a firma se neřídila pokyny výrobce pro údržbu lisu. Když byl stroj v provozu, po měsíci už se měly kontrolovat všechny bezpečnostní prvky.
„Při této kontrole by mělo být zjištěno, že zde chybělo upevnění jednoho ze dvou držáků krytu setrvačníku. Druhý byl značně deformován,“ citovala předsedkyně senátu Alena Langová z posudku.
Ruce neměly ve stroji být, řekl znalec
Znalec řekl, že podle jeho předpokladu jednoznačně k poruše stroje došlo v horní úvrati nástroje, když beran stál a obsluha nemačkala obouruční tlačítka.
Když nástroj míří dolů a dělník spustí ruce z tlačítek, stroj se ihned zastaví. Při chodu z dolní do horní úvrati může dát prsty z tlačítek a nástroj vyjede sám až do horní polohy.
Jeden zdvih lisu se odbýval za 2,7 sekundy, proto by podle znalce lisařka musela pracovat s bleskovou rychlostí, aby tam tehdy stihla dát ruce.
„Obsluha zmáčkne obě tlačítka a dojde k dolnímu zdvihu. I když je pustí, stroj jede nahoru. Pořád je tam jedna sekunda, za kterou ruce do stroje nevloží. Tady je diskuze, co bylo příčinou. Zde byl příčinou špatný technologický postup. Jednoznačně. Ruce tam nemají co dělat. Vyjadřoval jsem se, co udělal stroj. Pokud by se vypracoval řádný technologický postup a pracovník měl nástroje, tak jak má mít podle všech platných ustanovení, nařízení vlády a podobně, vůbec tam ruce nemají co dělat. To je konečná, není co řešit. Ruce tam nepatří. Jestliže v technologickém postupu bylo, že má (lisař) zajistit rukama dorazy, jak mi bylo řečeno pracovníky, je to špatně. Ruce tam nepatří za žádných okolností,“ řekl znalec Stražický.
Podle něj byl problém v tom, že dělníci mohli být nekvalifikovaní a nebyli dostatečně poučeni, kdy se dají ruce vkládat do nástroje. Z pracovních pomůcek firma řešila jen ochranu sluchu a rukavice, ale přitom se daly použít například magnety, háčky, tlačky, kleště a další pomůcky tak, aby do lisu dělníci nevkládali přímo ruce. Kdyby se pak stroj porouchal, zranění by pak nemusela být tak vážná. Do strojů označených žlutým „N“, tedy nebezpečné, je totiž možné vložit ruce jen, pokud je stroj zcela vypnutý.
Znalec také konstatoval, že firma sepsala technologický postup pro lisaře jen obecně, s obrázkem, ale neukazuje se v něm, jak má obsluha vkládat materiál. Hlavně se tam prý přísně trvalo na přesnosti a kontrole. Lisař musel zvládnout zasunutí a vyjmutí dvou kusů dovnitř a dvou ven za dobu dvou tří sekund, což podle znalce nebralo v potaz bezpečnost práce. Továrna prý staví dělníky do pozice jezdců Formule 1 v tom, jaký zlomek času mají na rozhodování.
Vedoucí lisovny odmítl vypovídat
Před soudem měl vypovídat současný vedoucí lisovny Luděk Friml, ale ten to nyní odmítl z obavy, že mu hrozí trestní stíhání. Při minulém jednání se svědci včetně výrobního ředitele Petra Hauka vyjádřili, že kontroly strojů spadaly právě do jeho náplně.
Vedení firmy už v červnu u soudu upozornilo, že za závadu mohlo zjevné pochybení na straně dodavatele. „Nejsem žádný odborník na tvářecí stroje, ale i z toho, co se dělo po úrazu, bylo patrné, že firma, která lis dodala, ho dodala ve stavu, který to víceméně zapříčinil. Při předávání byl v pořádku, ale při zevrubnější kontrole se zjistilo, že segment, který selhal, byl namontován obráceně. Firma přiznala, že obráceně osazený segment byla chyba a na své náklady zjednali nápravu a uvedli to do jiného stavu, než byl původní,“ řekl jeden z jednatelů Petr Hauk.
Ten nesouhlasí ani se závěry znalce, továrna je podle něj zřejmě bude rozporovat jiným posudkem.
Imrich Labanc ze slovenské společnosti A-Z Elektric, která lis repasovala, nyní vypověděl, že si detaily z dodatečné opravy lisu nepamatuje. Namítal, že lis při přejímce fungoval v pořádku, ale když ho zkoumali po nehodě, bylo patrné, že v továrně zasahovali do řídicího zařízení.
Obžalovaný pracovník stejně jako ředitel Hauk mínil, že kdyby slovenští dodavatelé namontovali součástku do správné polohy hned, vůbec by k závadě nedošlo. „Ve firmě se namontovaly dva lisy. Vyptával jsem se na to a na jednom lisu nemusely být provedeny žádné zásahy, ale na druhém lisu vypadlo asi šest šroubů do měsíce. Neznamená to, že generální oprava nebyla provedena dostatečně?“ dotazoval se obžalovaný Zimmer znalce. Podle znalce na to však továrna měla přijít právě při přejímce.
Před soudem zaznívá i to, zda nepochybila i osmatřicetiletá dělnice. Ta už dostala asi 1,1 milionu korun od pojišťovny, u níž je firma pojištěná. Zkrátili jí však nárok na bolestné i trvalé následky na 70 procent, ale žena již podala žalobu na doplacení zbývající částky. „Úplné vyplacení zamítli, že mám spoluvinu. Určil si to zaměstnavatel, od samého začátku tvrdil, že jsem nedávala pozor, že stroj nebyl zastaven, když jsem vložila ruce,“ řekla bývalá lisařka při minulém líčení. Firma ji dlouho odmítala propustit z důvodu pracovního úrazu, ale v listopadu to udělala a vyplatila jí dvanáct platů.
Oblastní inspektorát práce v Hradci Králové zjišťoval příčiny a okolnosti úrazu a konstatoval porušení bezpečnostního předpisu. Uložil firmě sankci 300 tisíc korun, pokuta je pravomocná.
