Hronov prodá mlýn. Je památkou po Čapcích, brojí příznivci spisovatelů

Část Hronovských silně znepokojil možný prodej zchátralého Čapkova mlýna. Radnice přislíbila dům prodat za 2,99 milionu korun zájemci, pokud získá státní dotaci na výstavbu sociálních bytů. Proti prodeji se však ozvali příznivci spisovatelů Čapkových.

Radnice v Hronově se už deset let snaží zbavit rozlehlého zanedbaného mlýna na křižovatce u řeky Metuje. Zastupitelé už odhlasovali budoucí prodej domu. Proti je však Společnost bratří Čapků. Její členové by raději viděli v části bývalé papírny a mlýna expozici slavných rodáků.

„Lidé si spíš Čapky spojují s Malými Svatoňovicemi, ale tam se narodil Karel. Josef a Helena se narodili v Hronově, jejich domek byl však už zbourán. Zachovala se však někdejší papírna z roku 1821, kterou koupil v roce 1890 mlynář Karel Novotný, děda sourozenců Čapkových. Oni tam chodívali jako děti, dodnes se tam zachovala pec z té doby. Je to poslední fyzická památka na Čapkovy v Hronově,“  říká Josef Zima, který je aktivním členem nově založené hronovské odnože Společnosti bratří Čapků.

Třebaže se mlýn roky nabízí k prodeji, přílišný zájem to ani u patriotů nevzbuzovalo. Až poté, co čapkovský badatel Hasan Zahirović začal v posledních letech navštěvovat místní knihovnu s přednáškami, si lidé víc Čapků všímají.

Podle Josefa Zimy je to i proto, že roste zájem ve světě o malířské umění Josefa Čapka. Vedle něj by se v malé expozici mohli připomínat i spisovatel Egon Hostovský, režisér Jan Špáta nebo architekt Jindřich Freiwald. Mlýn není památkou, ale čapkovský spolek by si to přál změnit.

„Naše filozofie je, nechť tento dům žije. Původní přízemí s unikátní pecí je zachované a dalo by se vrátit do původního stavu. Tam by mohla vzniknout expozice slavných hronovských rodáků. Kdyby město samo podalo žádost o grant na sociální byty, tak ať ve vedlejší části se dál provozují byty,“ dodává.

Nač další muzeum? Stačí připomínka, míní starostka

Vedení města nechce o další muzejní expozici slyšet, ve městě je Muzeum Aloise Jiráska s rodným domkem, které spravuje Regionální muzeum v Náchodě s podporou města.

V domech po Čapcích sídlí policie či pošta

Literární historik Hasan Zahirović připomíná, že dosud nikde neexistuje muzejní expozice věnovaná Heleně Čapkové, ačkoli byla kronikářkou celého rodu a držela rodinu pohromadě. Z míst pobytu známých sourozenců se dochoval v celém regionu už jen hronovský mlýn.

„Dokonce i rodiště Karla Čapka v Malých Svatoňovicích bylo částečně přestavěno, byla tam pak pošta, takže se nedá mluvit o původním bytě Čapků. V Úpici v domě Čapků je policie. Jediné, co nám zbývá zachránit v původní podobě po Čapcích a co je ještě navíc spojené s jejich odkazem, je pec a přízemí mlýna,“ podotýká Hasan Zahirović.

Podle něj by se zmínky o Hronově v čapkovských pohádkách daly využít pro turistické stezky pro rodiny s dětmi, protože skoro všechny pohádky upomínají na Hronov a okolí.

„My si rodáky chceme připomínat a také to činíme. Opravdu nám ale připadá jako zhovadilost budovat expozici sourozencům Čapkovým, když v Malých Svatoňovicích existuje muzeum. Můžeme se domluvit s hronovským muzeem, ať připraví příležitostné expozice o Josefovi nebo Heleně. Může být zmínka i v Jiráskově rodném domku jako odkaz na další slavné rodáky, mohou být panely s připomínkou v divadle a podobně,“ míní starostka Hana Nedvědová (Patrioti).

Opravu mlýna odhaduje město na 8 milionů korun. Z dvanácti bytů tam jsou nyní obsazené tři, většinou jsou vybydlené.

„Jsem tu rok a bydlí se tu hrozně. Záchod je na chodbě daleko od bytu, naštěstí konečně přestalo mrznout. Když přestanu topit, za chvíli se šíří chlad od země. Desetiletá dcera je nemocná s ledvinami. Když sem přijdou děti na návštěvu, odjíždějí nastydlé. Už jsem se na městě ptala, ale nevědí, jestli mi dají jiný byt,“ stýská si jedna z nájemnic.

Opoziční zastupitelé v listopadu marně namítali, že město by mělo samo čerpat výhodnou dotaci a rozšířit si bytový fond. Kupující spolek se chce ucházet o evropskou dotaci Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality, po době udržitelnosti by mohli využít byty komerčně.

„Budoucí smlouva kupní je pro město nevýhodná, my rezervujeme účelově založenému spolku dům na dobu 1,5 roku, aniž z toho město něco má. Kromě toho v únoru zastupitelstvo odsouhlasilo i prodej radnice a domu U zeleného stromu na náměstí. Je to výprodej města,“ tvrdí opoziční zastupitel Karel Jára (VPM a Rozvoj města), který s přípravným výborem sbírá podpisy a usiluje o místní referendum, aby zabránili prodeji budov úřadu.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Radnice nebere jako argument, že město potřebuje další vlastní byty. Zastupitelé už v minulosti odsouhlasili, že o žádné dotace do sociálního bydlení nebudou usilovat. Hronov má víc než 150 nájemních bytů, další jsou ve dvou domech s pečovatelskou službou. Pokud se lidé dostanou do sociální nouze, město je umisťuje do běžných bytů.

„Když mám dát do něčeho 10 milionů korun, tak raději do škol, školek, zimního stadionu, chodníků a podobně, určitě ne do bytů. To nechť si řídí soukromý sektor. My máme základ 152 bytů, které nám vykryjí akutní potřeby. Někteří nájemníci tam bydlí i nastálo, ale sociální odbor se snaží, aby nám nikdo nezůstal v těžké životní situaci bez přístřeší,“ říká starostka.

„Když se tento prodej povede, město získá partnera se 14 byty, které město bude moci využít pro sociálně potřebné. Získáme 2,9 milionu korun. Jeden dům by mohl být zase hezký, nebude nás to stát korunu a ještě z toho vytěžíme. Jinak bychom platili projekt, museli pořádat výběrová řízení, dodržet období udržitelnosti, počítat nájmy a další,“ argumentuje Nedvědová.