Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zbavte se žíznivých stromů, radí Hradci odborníci kvůli nedostatku vody

  9:25aktualizováno  9:25
Projekt Adaptace sídel na změnu klimatu vydal první doporučení, kterým by se měl řídit i ohrožený Hradec Králové, jedno z prvních tří českých měst přihlášených do programu. Odborníci radí třeba postupně vyměnit stromy za teplomilné druhy.
Slezské předměstí v Hradci Králové (Ilustrační snímek).

Slezské předměstí v Hradci Králové (Ilustrační snímek). | foto: Lukáš Urban

Kvůli extrémnímu suchu si letos v létě mnoho hradeckých dobrovolných hasičů nedobrovolně zkusilo práci zahradníků. Na pomoc je přivolalo město, aby s cisternami zavlažovali schnoucí stromy, kterých prý v tu dobu bylo více než tisíc.

Problému ale může Hradec předejít, a to když v ulicích a parcích jednou budou převládat teplomilné druhy. Právě změna zeleně je jedním z opatření, která pro město navrhuje projekt Adaptace sídel na změny klimatu.

Hradec Králové, Dobruška a Žďár nad Sázavou jsou první tři česká města, která se do pokusu zapojila. Kompletní výsledky a osnova různých opatření budou známé až na konci ledna, ale už teď se ví, že třeba vysazování suchomilných dřevin na úkor těch žíznivých by se v Hradci mělo stát pravidlem.

Inspirovat by se mohl v Praze, kde se již obměnou dřevin vážně zabývají, protože tam zjistili, že městu výrazně stoupají údržbové náklady. Odborníci poradili například novou výsadbu dubu letního nebo nenáročných kultivarů lípy ještě z první republiky, habrů či platanů.

„Připravíme výstupy projektu a pro každé město zvláštní návrh. Půjde o to, zda se k tomu Hradec nějak postaví, strategii přijme a začne pracovat na nějakém akčním plánu vedoucím k adaptaci města na nevyhnutelnou změnu klimatu,“ řekl vedoucí projektu Michael Pondělíček.

Obrana budov proti teplu i využití srážkové vody

Hradec si prý rizika, z nichž nejzávažnějším je nedostatek vody, dobře uvědomuje, o Adaptaci sídel se zajímal, avšak na závěrečné konferenci nepochopitelně chyběl.

„Dobře to pochopil například náměstek pro životní prostředí Milan Jaroš, který se aktivně zapojil. Zájem o řešení obrovského problému s kolísajícími průtoky řek má také podnik Povodí Labe. Zdá se, že Hradec hrozbu chápe,“ chválil Pondělíček.

„Myslím, že tomu problému porozumí většina lidí, vždyť se stačí podívat na červené zóny v různých mapách, které se shodují s polohou Hradce. Vody je málo a nepřibývá,“ upozornil náměstek Jaroš, ale netroufá si odhadnout, zda se radnice bude „protisuchým“ návrhem skutečně řídit. „Záleží na tom, jak moc budou navrhovaná opatření přísná a nákladná,“ soudí.

Kromě stabilizace toku řek a výsadby vhodnějších typů dřevin by se Hradec měl zabývat rovněž obranou budov proti teplu anebo využitím srážkové vody.

„Příliš mnoho sálavého tepla v létě se zdaleka neřeší tolik jako jeho únik v zimě. Úplně stejné je to se zachycováním srážkové vody, které je na západě naprosto běžnou věcí minimálně v úředních budovách. Řeší to obrovské úspory vody a je škoda, že u nás se nic takového nerealizuje, přestože to není nijak složité,“ upozornil vedoucí projektu, do něhož se zapojily i hradecké a dobrušské základní školy.

Žáci si rozdělili „expertní role“, pustili se do bádání a také oni navrhli některá zajímavá opatření.

Vodu zadržovat a nikoli ji nechat volně odtéct do moře

Změnu klimatu začalo letos brát vážně i ministerstvo životního prostředí, které pro Hradec navrhlo převádění povrchových vod z řeky Orlice do podzemí. Právě toto opatření je ale prý spojeno s vysokým rizikem. „Podle mě je to blbost a jedna z nejrychlejších cest ke kontaminaci spodních vod. Je to experiment, který by si ve světě nedovolili, protože stačí malá lidská chyba a je vystaráno na hodně dlouhou dobu,“ řekl Pondělíček.

Letošní analytický materiál ministerstva obsahuje k boji se suchem dlouhou řadu návrhů. Některé jsou sice konkrétní a třeba i realizovatelné, ale další připomínají spíš žánr sci-fi. „Očekáváme, že vláda do jara navrhne základní obrysy plánu pro adaptaci,“ dodal vedoucí projektu Adaptace sídel.

„Líbí se mi, že se znovu otevírají návrhy, které léta spaly v šuplíku. Mluví se hlavně o tom, že bychom měli vodu zadržovat a nikoli ji nechat volně odtéct do moře, takže se oprašují projekty na nádrže a obnovu jezírek. Nakonec to může regionu přinést i větší atraktivitu,“ nezatracuje náměstek Jaroš plány na stavbu čtyř velkých přehrad v podhůří Orlických hor a Krkonoš.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policejní hlídky v Hradeckém kraji dostaly automatizované externí...
Na horách přibudou defibrilátory, přispěl k tomu i náčelníkův kolaps

Nečekaný kolaps náčelníka krkonošského horské služby Adolfa Klepše na Sněžce upozornil na potřebu rozmístění přenosných defibrilátorů na místa, do nichž mají...  celý článek

I když firma strhla umělý trávník, hřiště Slavie se po intenzivním dešti ocitlo...
Nové hradecké hřiště na Slavii mělo špatné podloží a drenáž do kopce

Zánovní hřiště hradecké Slavie s umělou trávou je už déle než rok k ničemu. Že jde skutečně o hřiště, připomíná snad jen tribuna. Samotná plocha se po nájezdu...  celý článek

Sbírka starých škodovek trutnovského spolku Reincars.
Jejich vášní jsou staré škodovky, nadšenci jich obnovili už tři desítky

Je jich šest a spojuje je láska ke starým škodovkám. Členové trutnovského spolku Reincars dávají desítky let starým automobilům nový život.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.