Lidé v rodinných domech na okraji Kvasin na Rychnovsku zatím mají výhled z oken přes pole na jednotvárný šedý plot a střechy obřích hal automobilky Škoda Auto. Už za několik let by tam podle plánů měl být široký pás zeleně.
Jenže teď vše nasvědčuje tomu, že letité snahy radnice v Kvasinách o odclonění průmyslové zóny zůstanou jen snem mnoha tamních obyvatel.
Právě slib výstavby ochranného zemního valu přesvědčil před dvěma lety obecní zastupitele, aby souhlasili s klíčovou změnou územního plánu, která umožnila rozvoj tamní průmyslové zóny.
Rozšiřovat se měla severní část, jenomže kvůli úsporám se prozatím budovat nebude. Doporučila to tak strategická komise při ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), která finanční podporu pro takzvanou Strategickou průmyslovou zónu Solnice-Kvasiny koordinuje.
Při projektování vyšlo najevo, že náklady na rozšíření zóny výrazně narostou. Původně se hovořilo o 509 milionech korun za vybudování infrastruktury a dalších desítkách milionů za související silnice a napojení na železnici.
Celkem měla vláda kraji poslat 653,3 milionu. Jenže nakonec kraj potřebuje o 280 milionů více, tedy 933,3 milionu korun. Vyplacení takové částky ministerstvo odmítá a navrhuje šetřit. Nejjednodušší je podle něj škrtnout celou severní část zóny, která měla přijít na 205 milionů.
„Bez aktualizace usnesení vlády je možné zaregistrovat akci v PPPNI (Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, pozn. red.) a vydávat rozhodnutí o poskytnutí dotace pouze do výše částky v usnesení vlády,“ píše se ve zprávě MPO o průběhu realizace rozšíření průmyslové zóny, která kraji kromě odložení zóny Sever navrhuje také další úsporná opatření.
Bez rozšíření nebude ani zeleň
Kvasiny se zlobí. Když nebude severní část průmyslové zóny, nebude ani ochranná zeleň. Obec původně požadovala, aby kraj na severním okraji areálu škodovky vybudoval pouze zemní val. Nakonec však musela svolit k tomu, aby tam vznikl i prostor pro průmysl.
„Škrtnutí severní části zóny je pro nás špatně, protože val měl od průmyslu odklonit obytnou část Kvasin, kde jsou rodinné domy a žijí tam lidé. Řešením by bylo, i kdyby protihlukový val vznikl jen kolem škodovky a nebyl tam žádný průmysl,“ stěžuje si starostka Kvasin Alice Nováková.
„Když tam nebude prostor pro průmysl, nemůže tam být ani val. Stát nám nedá peníze jen na val. Ten musí vzniknout jako součást zóny,“ obhajoval řešení už před dvěma lety tehdejší ředitel krajského Centra investic, rozvoje a inovací (CIRI) Pavel Tichý.
Kraj nyní ubezpečuje, že redukce průmyslové zóny nebude mít vliv na další projekty. Navíc se zatím zrušila jen realizace severní části, která letos stejně nebyla v plánu. Papírová příprava projektu dál pokračuje.
„V zóně Sever je územní řízení, 20. června bylo ústní projednání. My jsme přípravné práce nezastavili, jen jsou zastavené finance na realizaci. Neznamená to, že se nebude realizovat nikdy. Druhou část zóny budeme řešit operativně,“ vysvětluje Jana Jiráňová, která má v CIRI na starosti průmyslové zóny.
Kraj se vyčerpal na výkupech půdy
Zvýšení odhadované ceny za rozšíření průmyslového areálu způsobil především nárůst cen. Kromě zdražení stavebních prací výrazně vzrostly i ceny pozemků.
Půda v Kvasinách335 korun za metr čtverečný stála půda v Kvasinách před pěti lety. 580 korun za metr čtverečný podle znaleckého posudku stojí nyní. 42 milionů korun navíc kraj utratil za výkup 30 hektarů půdy v Kvasinách. |
V Kvasinách stouply za posledních pět let trojnásobně. Zatímco kraj je pro stavbu jižní části zóny získal průměrně za 335 korun za metr čtvereční, současná cena je podle znaleckého posudku už 580 korun. Jen na výkupech 30 hektarů půdy kraj utratil 103 milionů korun, o 42 milionů více, než původně předpokládal. Další náklady navíc si vyžádá i změna technického řešení infrastruktury.
„Při projektování došlo ke zpřesnění odhadu, který se dával do usnesení vlády. Teprve projektant určí technické řešení. Je tam změna v napojení na železnici, vybudování podjezdu místo nadjezdu a další požadavky, které vznikly v územním řízení,“ vysvětluje Jiráňová.
„Severní část zóny se prodražila i z hlediska požadavků územního plánu. Naplánovaný zemní val, který ji vymezuje vůči obci Kvasiny, by měl být rozsáhlejší, než se původně počítalo. To zónu zároveň zmenšuje,“ upozorňuje hradecký hejtman Jiří Štěpán (ČSSD).
Prostor má i soukromý investor
Podle ministerstva se prostor pro průmysl zmenšil ze 17 na 10 hektarů a vznik severní části zóny je tak nerentabilní. CIRI však tvrdí, že to automaticky neznamená červenou. Pokud vláda v budoucnu nepošle další peníze, mohl by severní část zóny vybudovat i soukromý investor.
„Pokud přijde investor mimo dotace a bude mít zájem tam stavět haly, bude muset vybudovat i val. Bez něj se tam nic nepostaví,“ ujišťuje Jiráňová, podle které není reálné, že by kraj severní část zóny zaplatil z prodeje pozemků v části Jih.
Neumožňují to totiž podmínky státní dotace. Získané peníze bude kraj muset vrátit do státního rozpočtu nebo je investovat do dalšího rozvoje jižní části zóny. To by mu však musela povolit vláda.
Obce kvůli spoluúčasti stoply kamery i osvětlení
Stejné problémy jako v průmyslové zóně mají i další projekty související s rozvojem Rychnovska.
Zvýšení ceny kraj například očekává u přístavby rychnovské nemocnice i dalších projektů. Problémy kvůli tomu mají hlavně Solnice a Kvasiny, které na vyšší spoluúčast nemají peníze. Stoply kvůli tomu budování kamerových systémů a rozšiřování veřejného osvětlení.
„Stáhli jsme se z první výzvy a čekáme, jestli vypíšou druhou výzvu a zda tam bude dostatečná alokace finančních prostředků,“ potvrzuje Alice Nováková.
Kvasinám chybí finance i na dostavbu obecního úřadu, revitalizaci areálu základní a mateřské školy nebo rozšíření kulturního domu. To má stát místo plánovaných 54 až 73 milionů korun. Kraj a obce by proto chtěly znovu aktualizovat usnesení vlády, aby nárůsty cen odráželo.
MPO to však zatím odmítlo. Otázka navýšení o slíbených šest miliard korun pro Rychnovsko by se však měla dostat na jednání nejpozději do podzimu.
„Záleží to jen na tom, jaká bude vůle vlády. V případě, že se tato možnost otevře, navrhujeme zařazení některých dalších dopravních akcí, posílení bydlení a sociálních služeb,“ dodává Jiráňová.
