Minerálka ze země prýští na lukách v Bělovsi na dohled od Náchoda. Vrtaři tu hloubí jeden z vrtů až do stometrové hloubky, voda vystřikuje z hadice spolu s horninou a na sněhu se rozlévá do hnědé blátivé louže. Zatím je to však spíš vedlejší produkt vrtání (o samotných vrtech čtěte víáce zde).
Po měsíci hydrogeologického průzkumu je zřejmé, že minerální voda je na světě, její vlastnosti se však teprve budou určovat.
„Vodu jsme skutečně už ochutnali. Libor Michele, který má na starosti hydrogeologický dozor, o ní tvrdí, že je chuťově lahodná. Já ji mohu přirovnat k minerálce, kterou jsem znal z minulosti z prameníku nebo která se stáčela do lahví,“ popisuje místostarosta Náchoda Jan Čtvrtečka.
Nyní se uskutečňují čtyři průzkumné vrty, dva už jdou do stometrové hloubky. Vrtaři v tomto týdnu měli prohloubit a vystrojit dva další vrty sahající do padesáti metrů. U nich se však objevila potíž se sesouváním horniny do vrtu. Ještě je čekají čerpací zkoušky a letošní část průzkumných prací za částku kolem 1,5 milionu korun tím skončí.
Vedení radnice je zatím velmi opatrné na to, aby už jásalo, že má náhradní vodu, jakou si lidé po léta byli zvyklí čepovat. Některé běloveské vrty v minulosti totiž dávaly vodu vhodnou k pití, jiné měly vodu více mineralizovanou, která se v lázních využívala pouze ke koupelím. Po čerpacích zkouškách na dvou průzkumných vrtech a po měřeních volného oxidu uhličitého i dalších ukazatelů se už dílčí výsledek přece jen rýsuje.
„Zcela jistě jsme zachytili vody, které obsahují vyšší množství oxidu uhličitého, je vyšší než 1 gram na litr. Jsme přesvědčeni, že tyto vody mají i vyšší mineralizaci. Stoprocentně jsme zachytili kyselku, tedy minerální vodu, ale jak říká náš hydrogeologický dozor, jsme ve fázi, kdy se narodilo dítě, víme, jestli je to chlapec, nebo děvče, ale všechny další atributy musíme teprve zjistit,“ říká místostarosta Čtvrtečka.
Hustě chumelí a pár lidí přichází obhlédnout hledače vody s vrtnou soupravou. Nedaleký prameník u chátrajících lázní v Bělovsi je od loňského září zavřený a lidé náhradní minerálku vyhlížejí netrpělivě (o sporu kolem prameníku v Bělovsi čtěte zde).
„Lidé tady opravdu jásají, že bude nová minerálka, ale mně je to celkem jedno. S vrtaři vycházím dobře, jenom to tady mají opravdu těžké. Napřed se tu brodili v bahně, před pár dny jim to tady zase umrzlo,“ komentuje ruch na louce jeden ze sousedů.
Jímací vrty budou na jaře
Vrtař upevňuje další trubu do vrtu a voda mu při tom cáká v proudech na kapuci. Běžnou vodu vrtaři totiž používají k vymývání vrtů od horniny. Dochází však i k výronům skutečné minerálky z hloubky. Kyselka je plná plynu a když dojde k jeho uvolnění, nese kyselku nahoru. Čerpanou minerálku vrtaři s povolením odvádějí do řeky.
Lázně v Bělovsi Uzavřený prameník minerálky Ida v Náchodě-Bělovsi. Někdejší lázně v Bělovsi přesně před dvaceti lety zanikly, ale město si dosud drží lázeňský status. Budovy lázní v soukromých rukou chátrají, stejně tak i stáčírna. Soukromník vlastní i pozemky, na nichž se nacházejí vrty patřící státu. Kvůli rozepřím už radnice o dohodu s majiteli nestojí. Prameník, který si město před čtyřmi lety vypůjčilo od Běloveských lázní a i s bezplatnou pomocí řemeslníků ho opravilo, je od loňského září zavřený. Lidé tam čepovali vodu bez patřičného odlučování arzenu. Ministerstvo zdravotnictví opakovaně urgovalo, že radnice má dát věc do pořádku. Kvůli tomu nakonec v březnu odstoupil z funkce místostarosty Tomáš Šubert (o kauze více tady). Za to, že porušilo lázeňský zákon a čerpalo vodu bez patřičného povolení, momentálně město čelí stotisícové pokutě od ministerstva zdravotnictví. Radnice už poslala rozklad a požádala ministra, aby pokutu přehodnotil. Náchodský starosta je ochoten ji uhradit ze svého. |
Geologové zatím provádějí měření ve vrtech, zkoumají vlastnosti hornin ve stěnách, technický stav vrtů a fyzikální vlastnosti zachycené vody. Dělají hydrodynamické zkoušky, aby se zjistilo, kolik vody do vrtů přitéká a jaké jsou hydrogeologické poměry.
Teprve až vrtaři zřejmě v březnu provedou ještě jímací vrty, bude možné určit přesný typ minerální vody. Ukážou to rozbory z těchto vrtů, dlouhodobé zkoušky čerpání vody a komplexní analýzy. Poté už radnice bude vědět, jestli se tento typ vody dá osvědčit jako léčivý zdroj. Možné je prý i překvapení, že se najde jiný typ minerálky, než jaký představuje Ida nebo Hedva, která se nachází na druhém břehu Metuje.
Město vydá za vrty kolem 4,5 milionu korun. Kromě čtyř průzkumných hydrogeologických vrtů se počítá s dvěma jímacími vrty. Ty se budou provádět podle výsledků čerpacích zkoušek na průzkumných vrtech, někde mezi nimi.
Protože se vrtá asi půl kilometru od chátrajících lázní s původními vrty, projektant předpokládal, že to kvalitu dřívějších vrtů v bývalých lázních neovlivní. Přesto se společnost Běloveské lázně ohrazuje u úřadů. Nedávný kontrolní den na nových průzkumných vrtech, jehož se účastnilo Povodí Labe i vodoprávní úřad, nezjistil vážnější nedostatky. Vrtaře už zkontroloval také báňský úřad.
Pokud Náchod získá vodu, povede ji potrubím asi 300 metrů ke zbytkům Malých lázní za Kauflandem. Tam by měl vyrůst nový prameník s kolonádou a balneoprvky. Vyjde na 20 milionů korun a radnice ho zahrnula do návrhu rozpočtu na příští rok (o projektu čtěte zde). Je prý i nadějné, že Malé lázně získají evropskou dotaci. Náchodští se ucházejí o částku kolem půl milionu eur.
„Připravili jsme projekt Aqua Mineralis Glacensis, který vytvoří česko-polský lázeňský okruh mezi Náchodem, Hronovem, polskými lázněmi Duszniky-Zdrój a Kudowa-Zdrój. Největší investiční část jde na projekt Malých lázní, do prameníku a kolonády, vzniknou webové stránky, výstavní prostory v revitalizovaných Malých lázních, infotabule a další věci,“ přibližuje záměry radnice náchodský místostarosta Miroslav Brát.
O dotaci bude jasněji 9. prosince, stejně tak i u druhého projektu Naučné stezky evropským městem Náchod a lázněmi Kudowa-Zdrój. V jeho rámci chce Náchod získat příspěvek na právě dokončený most v Bělovsi a na revitalizovaný park u hotelu U Města Prahy.
