První zimní olympijské hry v Chamonix, 1924.

První zimní olympijské hry v Chamonix, 1924. | foto: archiv Josefa Kráma

Na první zimní olympiádě byli zapomenutí lyžaři z Krkonoš

  • 0
Na Týdnu zimních sportů ve francouzském Chamonix se v roce 1924 předvedla celá sestava lyžařů z Krkonoš. I když na medaile v tehdejší konkurenci nedosáhli, patří k našim prvním zimním olympionikům.

Šest lyžařů z Krkonoš závodilo už na přelomu ledna a února roku 1924 na úpatí Mont Blanku na Týdnu zimních sportů. Jejich doménou byly hlavně vytrvalostní tratě, někteří se účastnili i severské kombinace a skoků.

První zimní hry uznali až zpětně

Celá československá výprava měla ve francouzském Chamonix v roce 1924 jen 27 sportovců.

Mezinárodní olympijský výbor uznal roku 1925 toto klání zpětně za první zimní olympijské hry.

Ve finále olympijského hokejového turnaje v Chamonix v roce 1924 se utkala Kanada se Spojenými státy

"V lyžařské části našich olympioniků byla polovina závodníků z Krkonoš: mladí muži Josef Bím a Karel Koldovský z Vysokého nad Jizerou, František Hák, Štefan Hevák, Václav Jón, všichni rodáci z Valteřic, a Antonín Gottstein závodící za Jilemnici," popsal výpravu před časem Jaroslav Dejmek v časopisu Krkonoše - Jizerské hory.

První lyže vyrobili v Horní Branné

Pozoruhodné je, že hned tři závodníci pocházeli z Valteřic nedaleko Vrchlabí a všichni jeli 18 kilometrů klasicky. Vyhrál však Nor Thorleif Haugh časem 1:14:31,4. Nejlepší Bím byl čtrnáctý, Hevák sedmnáctý, Jón třiadvacátý a Hák čtyřiadvacátý. Oficiální hodnocení však dostali závodníci jen na prvních šesti místech, ostatní bývají uváděni jako neklasifikovaní.

Jak je možné, že právě Valteřice měly takové zastoupení v Chamonix?

"Byla tu skutečně tradice lyží a lyžování. Domníváme se, že Horní Branná má dokonce prvenství v řemeslné výrobě lyží. První pár vyrobil hornobranský kolář Bedřich Soukup začátkem ledna 1893. Přitom lesní správa hraběte Harracha objednala první dva páry lyží z Rakouska v prosinci 1892," popisuje Jaroslav Dejmek, který je kronikářem obce Horní Branná a její součásti Valteřice.

K prvenství se hlásí i nedaleké Štěpanice, kde bednárna harrachovské pily vyráběla také lyže poté, co přišly do Krkonoš.

Budoucího olympionika nechtěli kvůli sportu pouštět ze školy

Valteřický olympionik Václav Jón se narodil roku 1905 a studoval Státní odbornou tkalcovskou školu v Jilemnici. Podle kronikáře kdysi vzpomínal, jak ho ředitel školy jen neochotně uvolňoval z vyučování kvůli závodění.

Do Chamonix se dostal jako devatenáctiletý, v pase měl tehdy napsáno, že je žákem účetního kursu tkalcovské školy. Po svatbě se Václav Jón přestěhoval do Horní Branné, organizoval tam jako pravý sokol sportovní činnost a vedl lyžaře.

"Žiji v Branné od roku 1959 a s panem Jónem jsme mnohokrát stáli u cyklostylu a rozmnožovali výsledky štafetového závodu Hornobranská první lyže, který se jezdí od roku 1955 až dosud. Nijak na první olympiádu nevzpomínal, asi proto, že ta umístění nebyla až tak slavná. Až při pátrání po jeho minulosti jsem objevil u jeho dcery Marie Matoušové diplom, fotografie a pamětní medaili z těchto olympijských her," říká kronikář.

Zapomenutý olympionik uchoval podpis zakladatele her

Badatel Josef Krám z Rychnova píše o dalším z valteřických běžců Františku Hákovi jako o zapomenutém olympionikovi. Věnoval mu kapitolu ve svém internetovém "Průvodci Rychnovem nad Kněžnou a čtení o Poláčkově městě".

Diplom Františka Háka z Chamonix 1924 s podpisem zakladatele moderních olympijských her Pierra de Coubertina.

Záznam o účasti Františka Háka a dalších v Chamonix, zápis z kroniky obce a Sokola Valteřice.

Hák se narodil roku 1903 ve Valteřicích. Do Rychnova přišel po zabrání pohraničí na podzim 1938, pracoval jako prokurista u textilní firmy Deutschmann v nynější budově soudu na Poláčkově náměstí a podle matriky si v roce 1966 odhlásil pobyt a odešel do Vrchlabí.

"U Lumíra Tůmy z Prahy jsem měl možnost vidět a vyfotografovat si zarámovaný diplom jeho dědečka z matčiny strany Františka Háka i s podpisem slavného Pierra de Coubertina. Pro pana Tůmu to byla osobnost, jíž si velice vážil. Proto i diplom s láskou opatruje," popisuje Josef Krám.