Ochránci přírody si chválí první zkušenosti s divokými koňmi pocházejícími z anglického hornatého Exmooru. K pěti mladým hřebcům se v minulých dnech přidal jeden další, podobně přibyl jeden nováček i ke stádu v hradecké lokalitě Plachta.
„Na Josefovské louky přicházejí hlavně místní a ti se naučili, jak se ke koním mají chovat, že je nemají krmit. Zaznamenali jsme jen jeden incident, když někdo hodil koním do ohrady zeleninu. I proto, aby měli klid, jsme je umístili do špice luk ohraničené vodními toky,“ vysvětluje správce ptačího parku Břeněk Michálek.
Fotogalerie |
Ostrov mezi klikatící se Starou Metují a rovným korytem Nové Metuje bývá podmáčený.
„Část lidí to odrazuje, ale na koně se mohou přijít podívat po valu Nové Metuje. Chceme koně udržet v ,divokém´ stavu. Josefovské louky jsou ale hlavně určené ptákům, v době hnízdění si proto ani nepřejeme, aby po těchto možných hnízdištích proudili návštěvníci, třeba dokonce se psy,“ říká správce.
Exmoorské pony zapůjčil spolek Česká krajina ze stáda v bývalém vojenském prostoru v Milovicích. Dokáží spořádat i rákos, ostřice, sítiny či orobince a pomohou tam, kde dosud ochranáři museli používat třeba křovinořezy. V Josefově se už ukazuje, že koně vypásají rostliny až na minimum, což by se mělo zamlouvat bahňákům.
Stádo se po prvních potyčkách s novým členem sžilo. Z aklimatizační ohrady už koně přešli do šestihektarového výběhu, jeho druhá část zhruba o třech hektarech se teprve bude dokončovat.
Úklid Josefovských luk a okolíZájemci mohou Josefovským loukám pomoci vlastními silami už v sobotu 10. března od 9 do 17 hodin při úklidu. Zdatní muži a ženy se postarají o vyřezané nálety uvnitř parku, zapotřebí jsou holínky. Rodiny s dětmi se vydají sbírat odpadky do okolí josefovské pevnosti. |
„Umístíme je tam, kde nehnízdí ptáci a kde mohou vzniknout pěkné louky. Koně nám pomohou s tímto zanedbaným územím, které jsme teprve nedávno vykoupili,“ doplňuje Michálek. Do ptačího parku se dá zajít na exkurzi nebo na výlet. Už teď začíná ožívat jarním tahem ptáků. Objevilo se tam třináct čejek chocholatých, zimovali tam dva chřástali vodní a ornitologové zaznamenali také výra velkého.
Jeřábi postavili hnízdo, ale mladé neměli
Výzkum odborníků na Josefovských loukách ukazuje nárůst druhů ptáků, přibylo i obojživelníků a hmyzu. Poněkud v skrytu žijí v sezoně na loukách bahňáci jako chřástalové nebo čejky.
Před dvěma lety se tu pokusili zahnízdit jeřábi popelaví, ale vejce neměli. V některých zimách se tam objevují i kalousi pustovky, kteří na léto odlétají do tundry. Za největší úspěch ornitologové pokládají téměř jisté hnízdění chřástala kropenatého, který v republice žije na málo místech, protože potřebuje vlhké louky s kalužemi.
Ptačí park je unikátní tím, že je soukromý. Jeho vznik podnítil amatérský ornitolog Miloslav Hromádko. Kdysi ho zaujalo bohatství ptáků v místech, která pak nenávratně zatopila nádrž Rozkoš, a tak hledal podobné podmínky na Metuji mezi Novým Městem a Jaroměří.
Nadšenci dosáhli u Josefova změny v územním plánu, takže pozemky jsou určeny k ochraně přírody. Tři roky sháněli různá povolení a začali vykupovat pozemky, aby s územím mohli nakládat ve prospěch přírody. Park zaštítila Česká společnost ornitologická (ČSO), protože je v něm možné využít starý zavlažovací systém, který dokáže zadržovat vodu v krajině.
Před sto lety majitelé luk v nivě usilovali o větší výnosy. Proto vybudovali závlahový systém Závlaha Metuj, jehož stavba probíhala v létech 1902 až 1912 a dokončena byla mezi roky 1930 až 1932. Kanály však postupně upadaly a krajině neprospělo ani extenzivní hospodaření v časech socialismu, louky vysychaly.
Ochranáři systém opravili před šesti lety a poprvé louky zavlažili v roce 2014. Mají povolení napustit je vodou třikrát do roka. Regulování vody teď však narušují bobři, nutrie a ondatry, a tak ze Staré Metuje voda proniká na luka navzdory zavřeným hradítkům.
Parku se daří, i pokud jde o pozemky. Drobní dárci se skládají po stokorunách, aby spolek mohl koupit od soukromých majitelů další. Naposledy začátkem roku vykoupil 1,5 hektaru za víc než 260 tisíc korun a usiluje o další. Nyní tak vlastní nebo spoluvlastní skoro 33 hektarů ze 76 hektarů zamýšleného ptačího parku, tedy necelou polovinu.
Klíčové je vlastnit půdu. Na svém budují tůně pro žáby i brouky
„Území mezi Starou a Novou Metují je rozparcelováno na poměrně malé pozemkové parcely, které mají vesměs soukromé vlastníky. Je to několik stovek lidí, pozemky se různě dědí a je často problém vůbec dohledat majitele. Na jedné straně jsou lidé, kteří nám pozemky poskytnou třeba i za symbolickou cenu, ale jsou jiní, kteří nám je v žádném případě prodat nechtějí. Než se to povede, trvají taková jednání i několik let,“ popisuje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Park by se podle něj bez stovek podporovatelů neobešel, protože spolek nemá velkého sponzora a na pořízení pozemků neexistují žádné dotace. Když vyzve dárce po internetu, lidé reagují nadšeně.
„Když jsme bydleli ve Velké Británii, podporovali jsme Worcestershire Wildlife Trust, teď nás potěšilo, že něco podobného existuje i v České republice,“ poznamenává k svému několikatisícovému daru Iveta Němcová.
Pro ptačí park je přitom zásadní hospodařit na vlastních plochách. Jen na nich ochranáři mohli vyhloubit dvacet různě velkých tůní, které slouží třeba vodním broukům, žábám a dalším druhům, jimiž se pak živí ptáci. Loni zřídili i větší vodní plochu s mělkým odstupňovaným dnem, zvanou Slavíkovský ptačník. Do něj už voda sama prosákla. Díky promrzlé půdě se na ptačníku pracovalo až do těchto dní, nákladní auta odtud mohla odvážet hlínu.
Ptačí park přírodě svědčí. „Podle všech ukazatelů, které sledujeme, je celkem jednoznačné, že tato práce má smysl. Žije tu třeba náš největší vodní brouk vodomil černý i řada dalších méně nápadných, ale vzácnějších druhů. Dalším příkladem je ropucha zelená. Tyto žáby se zde objevily znenadání ve chvíli, kdy jsme strhávali drn jako potravní prostor pro bahňáky. Žáby na to okamžitě zareagovaly, usadily se tam a nyní jich je už docela pěkná populace,“ chválí ornitolog Vermouzek.
Tak vypadaly první kroky koní po vypuštění na Plachtě a Josefovských loukách:
