Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Divocí koně pomohou vytvořit hnízdiště, říká správce ptačího parku

  17:34aktualizováno  17:34
Už brzy se šest hřebců z Milovic přestěhuje do ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře. Ochránci přírody tam vytvářejí přirozené podmínky pro ohrožené druhy ptáků a dalších živočichů už jedenáctým rokem. „Koně nám v tom pomohou,“ říká pro MF DNES správce ptačího parku Břeněk Michálek.

Břeněk Michálek připravuje ohradu na loukách u Josefova. | foto: Lukáš Urban

Úpravu luk většinou obstarávají bagry či buldozery. Těžkou techniku však už za několik dní v ptačím parku Josefovské louky nahradí stádo koní. Půjde dokonce o nejbližší příbuzné ve středověku vyhynulých divokých předků. A pást se budou i v přírodní lokalitě Plachta v Hradci Králové.

„Pastva je přirozený způsob vytváření ideálního hnízdiště pro luční ptáky. Přítomnost koní je revoluční a zásadní změnou v přístupu ke krajině,“ říká správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.

Fotogalerie

Kolik koní v ptačím parku bude?
Na Josefovské louky dopravíme šest mladých hřebců z pastevní rezervace u Milovic (rezervace divokých koní, zubrů a praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice Mladá ve středních Čechách, pozn. autora), což je jediné místo, kde u nás takzvaní divocí koně z Exmooru žijí. Budou u nás do té doby, než budeme schopni vyhodnotit situaci a jejich počet případně upravit. Každá lokalita je specifická a ani největší znalci nikdy předem nevědí, kolik koní se na dané pastvině uživí a zda bude jejich počet dostatečný na to, aby tam byla vegetace dostatečně spásána.

Co vás vedlo k rozhodnutí vypustit do ptačího parku koně?
Rezervaci vytváříme tak, aby se stala ideálním stanovištěm pro ohrožené luční mokřadní ptáky. Ti potřebují k životu mokrou louku a také, a to je neméně důležité, louku, která má určité vlastnosti. Musí to být louka, která je udržována šetrným způsobem, aby docházelo k rozvolnění vegetace a k obnažování půdního povrchu, protože tito ptáci se velmi často živí půdními organismy a potřebují k nim mít přístup. Můžeme velice nákladně a v podstatě neekologicky imitovat různé přírodní procesy, třeba pastvu velkých kopytníků či požáry těžkou technikou, upravovat povrch buldozery, traktory či bagry, ale pastva je přirozený způsob vytváření ideálního hnízdiště pro luční ptáky, a proto ji preferujeme.

Vítání divokých koní na Josefovských loukách

Program 20. ledna v Josefově

9 hodin - program v Bastionu I v Josefově s odborníky a krátkými filmy

10:30 - 11:00 - přesun k Podklasnímu mlýnu a ptačího parku

11:00 - 12:00 - přivítání divokých koní (příjezd koní se může časově odchýlit)

Proč sázíte právě na divoké koně z Exmooru?
Vybrali jsme exmoorské pony, kterým se říká i divocí koně z Exmooru. Jde o geneticky i vzhledově nejbližší příbuzné divokých koní, kteří vyhynuli ve středověku a kteří do té doby žili na velkém území Evropy a Asie. Shodou okolností se tito koně zachovali v oblasti anglického Exmooru. Žijí v hornaté krajině na pomezí hrabství Devon a Somerset v jihozápadní Anglii. Dnes jde o jedno z nejvzácnějších plemen koní a zdárně se využívá při údržbě různých přírodních rezervací. Jsou to zvířata, která jsou schopná se sama o sebe postarat a ve zdraví v přírodě přežít i krutější zimu. Toto plemeno jsme vybrali i proto, že nevyžaduje zvláštní péči. Samozřejmě počítáme s pravidelnými kontrolami jejich zdravotního stavu, bez dohledu nebudou.

Na území ptačího parku se tedy uživí zcela sami?
Nemůžu zcela předvídat, co se bude dít. Je možné, že přijde opravdu krutá zima, kdy bude několik měsíců celá lokalita pod sněhem a půda zmrzlá. V takovém případě bychom pečlivě sledovali zdravotní stav koní, a pokud by to bylo nutné, začali bychom je přikrmovat senem. Takové seno ale musí být kvalitní, protože jde o specifická zvířata, která by neměla být jakkoli ovlivněna antropogenními vlivy. Proto by seno bylo přímo z ptačího parku, aby to byla adekvátní náhrada stravy, kterou se v přírodě živí.

Jak se na přítomnost koní připravujete?
K tomu, abychom je mohli v ptačím parku vypustit, jsou zapotřebí pastevní a také aklimatizační ohrady. Obě jsou před dokončením, je třeba ještě instalovat jednoduchý přístřešek. Pastva bude zatím experimentálně asi na desetině území parku a v budoucnu ji nejspíš rozšíříme. Pravděpodobně tam částečně i nadále zůstane konvenční hospodaření, tedy klasické sečení luk.

První letošní přírůstek do stáda divokých koní v Milovicích (13. března 2016).
Všechny klisny v aklimatizační ohradě v Milovicích už mají sundané ohlávky,...

Klisna a hříbě narozené v Milovicích v březnu 2016. Druhý snímek je z března 2015 po příjezdu koní z Anglie.

Koně se prý objeví i v přírodní lokalitě Plachta na okraji Hradce Králové.
Půjde o jednu akci, ve stejný den, kdy se uskuteční transport koní z Milovic do Josefova, přivezeme dalších zřejmě pět jedinců na Plachtu. Je tam obdobná situace jako v ptačím parku, jde o druhově velmi bohatou lokalitu, kde budou koně plnit stejnou úlohu. Vypustíme je nejprve na Plachtě a se zbývajícími zvířaty vzápětí pojedeme do ptačího parku.

Kdy koně přivezete?
Převoz koní z Milovic se uskuteční v sobotu 20. ledna. Chceme této příležitosti využít k propagaci a osvětě. Jde totiž o revoluční a zásadní změnu v přístupu ke krajině a k celkové územní ochraně. Myslím si, že v budoucnosti bude přirozená pastva nejen divokých koní, ale třeba i zpětně kříženého pratura či zubra a že půjde o zásadní aktivitu na velkých plochách chráněných území. Plánujeme proto program pro veřejnost, který začne v 9 hodin v objektu bastionu I v Josefově, kde je vstup do podzemí pevnostního města. Mezi půl jedenáctou a jedenáctou hodinou se přesuneme k Podklasnímu mlýnu a do ptačího parku. Na Plachtu by koně měli dorazit okolo deváté hodiny. Při transportu zvířat se přesný termín vypuštění může časově odchýlit.

Bude převoz náročný?
Zvířata z Milovic bude transportovat na přepravníku pro koně specializovaná firma. Očekáváme, že přeprava bude bez problémů, menší komplikace mohou nastat přímo v ptačím parku. Je to hodně zvodnělé území a je možné, že budou muset být nasazeny traktory, které dopraví koně přímo na místo.

Počítáte s tím, že se stádo v Josefově bude rozrůstat?
Území ptačího parku postupně vykupujeme díky darům drobných dárců. Zatím se podařilo získat zhruba polovinu pozemků, které jsou však roztříštěné po celém parku. Abychom získali větší území pro pastvu koní, museli jsme si některé pozemky pronajmout či zapůjčit, dali jsme tak dohromady zhruba osm hektarů. Pro opravdu přirozenou pastvu a život většího stáda bychom potřebovali rozlohu nejméně dvaceti hektarů.

To je váš cíl?
Ano, ale je to skutečně dlouhodobá vize, která určitě nebude realizována v příštích řekněme pěti letech. Výkupy pozemků sice zdárně pokračují, ale jsou tam některé překážky, které krajinu rozdělují, například cesta pro pěší. Zatím budeme rádi, když budeme moci v nejbližších letech pozorovat a vyhodnocovat pastvu šesti mladých hřebců.

Děje se nyní kromě příprav na příjezd koní v ptačím parku něco výjimečného?
Čekáme na vhodné podmínky pro odvoz zeminy ze Slavíkovského ptačníku, který jsme tam nechali vyhloubit na podzim. Jde o soustavu větších mělkých tůní určenou pro luční ptáky. Je to největší počin, který jsme tam dosud provedli, zabírá zhruba jeden a půl hektaru vodní plochy. Nyní zbývá odvozit zhruba šest set nákladních aut zeminy.



Nejčtenější

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...



Chaos na D11. Řidiči se otáčeli a couvali, nechtěli čekat v koloně

Auta na D11 se otáčela a couvala ke sjezdu z dálnice (16.8.2018).

Neuvěřitelný hazard téměř tří desítek řidičů zaznamenaly kamery na dálnici D11 u Chlumce nad Cidlinou. Auta tam krátce...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Turista při toulkách v Krkonoších natočil horkem vyschlý pramen Labe

V Krkonoších vyschlo koryto u pramene Labe (8.8.2018).

Turista Luděk Bouška z Jilemnice natočil při svých toulkách Krkonošemi vyschlý pramen Labe. Video na jeho facebookovém...

Další z rubriky

Chaos na D11. Řidiči se otáčeli a couvali, nechtěli čekat v koloně

Auta na D11 se otáčela a couvala ke sjezdu z dálnice (16.8.2018).

Neuvěřitelný hazard téměř tří desítek řidičů zaznamenaly kamery na dálnici D11 u Chlumce nad Cidlinou. Auta tam krátce...

Ryby mají nádrž ve Vrchlabí zbavit motolic, nasadí je na podzim

Z dálky viditelnou dominantou rybníka je rybářský domek.

Do rybníku Kačák ve vrchlabské části Vejsplachy, který město nechalo odbahnit a vylovit, se vrátí ryby. Radnice tak...

První hostel na světě stál v Krkonoších, dnes z něj zbyly základy

Jak vypadal vrchlabský herberk ukazuje výřez z dobové pohlednice.

V Hořejším Vrchlabí dodnes stojí kamenné základy první bezplatné ubytovny pro studenty na světě. Takzvaný herberk zde...

Najdete na iDNES.cz