Úpravu luk většinou obstarávají bagry či buldozery. Těžkou techniku však už za několik dní v ptačím parku Josefovské louky nahradí stádo koní. Půjde dokonce o nejbližší příbuzné ve středověku vyhynulých divokých předků. A pást se budou i v přírodní lokalitě Plachta v Hradci Králové.
„Pastva je přirozený způsob vytváření ideálního hnízdiště pro luční ptáky. Přítomnost koní je revoluční a zásadní změnou v přístupu ke krajině,“ říká správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.
Fotogalerie |
Kolik koní v ptačím parku bude?
Na Josefovské louky dopravíme šest mladých hřebců z pastevní rezervace u Milovic (rezervace divokých koní, zubrů a praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice Mladá ve středních Čechách, pozn. autora), což je jediné místo, kde u nás takzvaní divocí koně z Exmooru žijí. Budou u nás do té doby, než budeme schopni vyhodnotit situaci a jejich počet případně upravit. Každá lokalita je specifická a ani největší znalci nikdy předem nevědí, kolik koní se na dané pastvině uživí a zda bude jejich počet dostatečný na to, aby tam byla vegetace dostatečně spásána.
Co vás vedlo k rozhodnutí vypustit do ptačího parku koně?
Rezervaci vytváříme tak, aby se stala ideálním stanovištěm pro ohrožené luční mokřadní ptáky. Ti potřebují k životu mokrou louku a také, a to je neméně důležité, louku, která má určité vlastnosti. Musí to být louka, která je udržována šetrným způsobem, aby docházelo k rozvolnění vegetace a k obnažování půdního povrchu, protože tito ptáci se velmi často živí půdními organismy a potřebují k nim mít přístup. Můžeme velice nákladně a v podstatě neekologicky imitovat různé přírodní procesy, třeba pastvu velkých kopytníků či požáry těžkou technikou, upravovat povrch buldozery, traktory či bagry, ale pastva je přirozený způsob vytváření ideálního hnízdiště pro luční ptáky, a proto ji preferujeme.
21. března 2015 |
Vítání divokých koní na Josefovských loukáchProgram 20. ledna v Josefově 9 hodin - program v Bastionu I v Josefově s odborníky a krátkými filmy 10:30 - 11:00 - přesun k Podklasnímu mlýnu a ptačího parku 11:00 - 12:00 - přivítání divokých koní (příjezd koní se může časově odchýlit) |
Proč sázíte právě na divoké koně z Exmooru?
Vybrali jsme exmoorské pony, kterým se říká i divocí koně z Exmooru. Jde o geneticky i vzhledově nejbližší příbuzné divokých koní, kteří vyhynuli ve středověku a kteří do té doby žili na velkém území Evropy a Asie. Shodou okolností se tito koně zachovali v oblasti anglického Exmooru. Žijí v hornaté krajině na pomezí hrabství Devon a Somerset v jihozápadní Anglii. Dnes jde o jedno z nejvzácnějších plemen koní a zdárně se využívá při údržbě různých přírodních rezervací. Jsou to zvířata, která jsou schopná se sama o sebe postarat a ve zdraví v přírodě přežít i krutější zimu. Toto plemeno jsme vybrali i proto, že nevyžaduje zvláštní péči. Samozřejmě počítáme s pravidelnými kontrolami jejich zdravotního stavu, bez dohledu nebudou.
Na území ptačího parku se tedy uživí zcela sami?
Nemůžu zcela předvídat, co se bude dít. Je možné, že přijde opravdu krutá zima, kdy bude několik měsíců celá lokalita pod sněhem a půda zmrzlá. V takovém případě bychom pečlivě sledovali zdravotní stav koní, a pokud by to bylo nutné, začali bychom je přikrmovat senem. Takové seno ale musí být kvalitní, protože jde o specifická zvířata, která by neměla být jakkoli ovlivněna antropogenními vlivy. Proto by seno bylo přímo z ptačího parku, aby to byla adekvátní náhrada stravy, kterou se v přírodě živí.
Jak se na přítomnost koní připravujete?
K tomu, abychom je mohli v ptačím parku vypustit, jsou zapotřebí pastevní a také aklimatizační ohrady. Obě jsou před dokončením, je třeba ještě instalovat jednoduchý přístřešek. Pastva bude zatím experimentálně asi na desetině území parku a v budoucnu ji nejspíš rozšíříme. Pravděpodobně tam částečně i nadále zůstane konvenční hospodaření, tedy klasické sečení luk.
Klisna a hříbě narozené v Milovicích v březnu 2016. Druhý snímek je z března 2015 po příjezdu koní z Anglie.
Koně se prý objeví i v přírodní lokalitě Plachta na okraji Hradce Králové.
Půjde o jednu akci, ve stejný den, kdy se uskuteční transport koní z Milovic do Josefova, přivezeme dalších zřejmě pět jedinců na Plachtu. Je tam obdobná situace jako v ptačím parku, jde o druhově velmi bohatou lokalitu, kde budou koně plnit stejnou úlohu. Vypustíme je nejprve na Plachtě a se zbývajícími zvířaty vzápětí pojedeme do ptačího parku.
Kdy koně přivezete?
Převoz koní z Milovic se uskuteční v sobotu 20. ledna. Chceme této příležitosti využít k propagaci a osvětě. Jde totiž o revoluční a zásadní změnu v přístupu ke krajině a k celkové územní ochraně. Myslím si, že v budoucnosti bude přirozená pastva nejen divokých koní, ale třeba i zpětně kříženého pratura či zubra a že půjde o zásadní aktivitu na velkých plochách chráněných území. Plánujeme proto program pro veřejnost, který začne v 9 hodin v objektu bastionu I v Josefově, kde je vstup do podzemí pevnostního města. Mezi půl jedenáctou a jedenáctou hodinou se přesuneme k Podklasnímu mlýnu a do ptačího parku. Na Plachtu by koně měli dorazit okolo deváté hodiny. Při transportu zvířat se přesný termín vypuštění může časově odchýlit.
Bude převoz náročný?
Zvířata z Milovic bude transportovat na přepravníku pro koně specializovaná firma. Očekáváme, že přeprava bude bez problémů, menší komplikace mohou nastat přímo v ptačím parku. Je to hodně zvodnělé území a je možné, že budou muset být nasazeny traktory, které dopraví koně přímo na místo.
Počítáte s tím, že se stádo v Josefově bude rozrůstat?
Území ptačího parku postupně vykupujeme díky darům drobných dárců. Zatím se podařilo získat zhruba polovinu pozemků, které jsou však roztříštěné po celém parku. Abychom získali větší území pro pastvu koní, museli jsme si některé pozemky pronajmout či zapůjčit, dali jsme tak dohromady zhruba osm hektarů. Pro opravdu přirozenou pastvu a život většího stáda bychom potřebovali rozlohu nejméně dvaceti hektarů.
To je váš cíl?
Ano, ale je to skutečně dlouhodobá vize, která určitě nebude realizována v příštích řekněme pěti letech. Výkupy pozemků sice zdárně pokračují, ale jsou tam některé překážky, které krajinu rozdělují, například cesta pro pěší. Zatím budeme rádi, když budeme moci v nejbližších letech pozorovat a vyhodnocovat pastvu šesti mladých hřebců.
Děje se nyní kromě příprav na příjezd koní v ptačím parku něco výjimečného?
Čekáme na vhodné podmínky pro odvoz zeminy ze Slavíkovského ptačníku, který jsme tam nechali vyhloubit na podzim. Jde o soustavu větších mělkých tůní určenou pro luční ptáky. Je to největší počin, který jsme tam dosud provedli, zabírá zhruba jeden a půl hektaru vodní plochy. Nyní zbývá odvozit zhruba šest set nákladních aut zeminy.
