Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Dobrý úmysl ve Snu noci svatojánské Drábkovi nevyšel

  10:40aktualizováno  10:40
Na sklonku roku 2017 režisér a veleúspěšný dramatik David Drábek opět vypustil sci-fimonstra, tentokrát do Shakespearova Snu noci svatojánské v hradeckém Klicperově divadle, kde byl do července uměleckým šéfem. Proč, ví patrně jen on sám.

Jan Vápeník jako ředitel nemocnice a Kamila Sedlárová jako primářka při zkoušce inscenace Sen noci svatojánské v Klicperově divadle | foto: David Taneček, ČTK

Jakmile se před devíti lety v Ještěrech parta abiturientských outsiderů rozhodla, že secvičí Cestu do pravěku, byla v tom nejen tragikomická esence osudu nejméně dvou generací, ale také dada, nezaměnitelná imaginace i jevištní nápad k nezaplacení. Tehdy se šťastně srazila kabaretiérská až surrealistická fantazie Davida Drábka s všestrannými a připravenými herci. 

Nepřekonatelné zůstávají de Beaumarchaisova Figarova svatba ovládnutá Jiřím Zapletalem, Shakespearův Richard III. s fantastickou Pavlínou Štorkovou či dramaturgicky nedotažený, přesto důležitý a originální pokus o cikánského Romea a Julii z bílé „dobré adresy“. Událostmi byly i hořkoromantické komedie tří sester Jedlíci čokolády a Velká mořská víla, ceněné Náměstí Bratří Mašínů a samozřejmě Ještěři. 

Od satirického Českého lesa jsou inscenace Davida Drábka sice stále výpravné podívané s bohatě proaranžovanou muzikou Darka Krále, ale trpí moralizováním, doslovností i prázdnotou. Výjimkou je hravý komiksový Čtyřlístek postavený na scénickém nápadu youtuberky 80. let. Pokus o operetu v Netopýrovi drží skvělý zpěv a tance. 

Co tedy drží aktuální Drábkův Sen noci svatojánské? 

Odpověď je těžká, tvůrce v tématu, jak přiznal velmi osobním, spojil Shakespearovo divadly vyhledávané milostné balábile lidí a elfů s filmem Čas probuzení. V něm doktor Sayer probudí pacienty už léta upadlé do katatonického stavu. Komorní drama z roku 1990 je však spíš než oslavou medicíny křehkým příběhem nezměrné lidské osamělosti a potřeby milovat.

Fotogalerie

Drábkův doktor Puckman má jednostrunnou podobu roztržitého nemotory, který pro vtip obětuje cokoliv včetně scénické atmosféry. Aktualizace do špitálu přivádí pragmatického ekonoma v ředitelně a primářku odmítající pokusy, i s jejich jedovatostmi bývalých partnerů jako spásným dotekem lidskosti i dramatu, a stavařskou partu ukrajinského políra Jurije Klubkoněnka.

Děj se drobí do skečů, v nichž se víc mluví, než hraje, humor obstarávají sestry nabízející teploměry a čípky, kde stačí jemně našlápnout, tam se dupe, kde by stačilo naznačit, v tom se stojí po kolena. Svěže pak zní i rádoby nekorektní replika Peršana mířící na Ukrajince: „Neříkej mi Arabe, Rusáku!“

Skutečný Sen v překladu Martina Hilského v první půlce druhé půlky krátce prožijí pacienti Hermie, Helena, Lysandr a Demetrius, bohužel v přesvětlené neměnné scéně nemocnice, v níž se zjeví i stromy. Z ředitele se stává král Oberon, z primářky nevěrná Titánie, z Puckmana živočišný a skřetovský Puk. 

Doslovnost, scénická i kostýmní, však činí z druhé půlky stojaté a prázdné vody deklamací, hřmění a pištění, toužená emoce i katarze zůstávají skryty, zadupány hrou na fantasy. 

Přitom v tichém okamžiku smíření, byť hubačovsky sentimentálním, kde se s přiznanou neumělostí recituje Rilkeho Pardál, je více divadelnosti než v celém opulentním a nákladném výjevu z amerického velkofilmu.

Herci dělají, co mohou, inscenaci však chybí jiskra, skoro by se dalo říct – po duchu s tvůrcem, když parafrázuji další slavný film –, že jsou „Unaveni Drábkem“.

Pokud se Snu noci svatojánské aneb Času probuzení ocitne divák náhodně, třeba nedotčený režiemi Dua SKUTR, Petra Štindla či Andreje Kroba, nepochybuji, že se mu drzé kacířství včetně odkazů a zcizování může líbit. Kdo však sleduje celou hradeckou éru výjimečného dramatika, bude zklamán. Sám tento Sen noci svatojánské řadím k nejslabším hradeckým počinům, nejen Drábkovým.

Autor:


Nejčtenější

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...



Chaos na D11. Řidiči se otáčeli a couvali, nechtěli čekat v koloně

Auta na D11 se otáčela a couvala ke sjezdu z dálnice (16.8.2018).

Neuvěřitelný hazard téměř tří desítek řidičů zaznamenaly kamery na dálnici D11 u Chlumce nad Cidlinou. Auta tam krátce...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Turista při toulkách v Krkonoších natočil horkem vyschlý pramen Labe

V Krkonoších vyschlo koryto u pramene Labe (8.8.2018).

Turista Luděk Bouška z Jilemnice natočil při svých toulkách Krkonošemi vyschlý pramen Labe. Video na jeho facebookovém...

Další z rubriky

Zámek v Horním Maršově nejspíš někdo zapálil, vzorky zkoumá laboratoř

Požár zámku v Horním Maršově (19.8.2018).

Vyšetřovatelé hasičů dopoledne odebrali vzorky z vyhořelého barokního zámku v Horním Maršově na Trutnovsku. Po ohledání...

První hostel na světě stál v Krkonoších, dnes z něj zbyly základy

Jak vypadal vrchlabský herberk ukazuje výřez z dobové pohlednice.

V Hořejším Vrchlabí dodnes stojí kamenné základy první bezplatné ubytovny pro studenty na světě. Takzvaný herberk zde...

Chaos na D11. Řidiči se otáčeli a couvali, nechtěli čekat v koloně

Auta na D11 se otáčela a couvala ke sjezdu z dálnice (16.8.2018).

Neuvěřitelný hazard téměř tří desítek řidičů zaznamenaly kamery na dálnici D11 u Chlumce nad Cidlinou. Auta tam krátce...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz