Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Neviditelná režie vede Zemí indiánů s jistotou

  10:25aktualizováno  10:25
Když je divák hned na premiéře zasažen výbornou hrou, která zasáhnout má, a navrch ještě výbornými hereckými výkony, je až hříchem hledat chyby.

Inscenace Srpen v zemi indiánů v režii Terezy Karpianus. | foto: Patrik Borecký, Klicperovo divadlo HK

Ceněná a mnoha divadly i filmem prověřená americká hra Tracyho Lettse Srpen v zemi indiánů v překladu Julka Neumanna je až učebnicovou ukázkou dokonale napsaného dramatu, které přesně dávkuje humor sarkastický i černočerný, něhu, city i tragédie, aby publikum elegantně dovedlo až k těm nejhorším z možných pravd.

Fotogalerie

Autor se nepokrytě hlásí k Tennessee Williamsovi i s vědomím, že čechovovský model tří sester nemůže selhat. Inscenace připomíná i Albeeho Tři velké ženy.

Režisérka Tereza Karpianus, která se už u Absolventa ve studiu Beseda s důvěrou opřela o herce, věří v text a nové inscenaci hradeckého Klicperova divadla nepotřebuje násilně vrývat svůj monogram.

Takřka neviditelná režie jemně vede situaci od situace přesně podle nálad a emocí. Škoda že s tím nesouzní statická a převidličkovaná scéna Jan Štěpánka včetně totemu, jenž je zbytečně doslovným ornamentem. Může vadit i příliš mnoho tesilu v kostýmech a výtvarné „přestřelení“ některých mužských figur.

Hudba je místy víc než slova

Co by zasloužilo samostatný rozbor, je muzika Davida Smečky, který zraje každým úkolem. Vyšel ze scénářem předepsaného Erika Claptona, ale složil svébytnou rockovou variaci s ohlasy Petera Gabriela či Robbieho Robertsona, která slouží vypravěči i náladám. Jsou chvíle, kdy hudba je víc než slova.

I indiánka Johnna ztělesněná Marií Kleplovou, na jejíž vyrovnanost a prastarý řád neustále naráží globální depresí 21. století stižená rodina z Oklahomy, je nejsilnější tam, kde mlčí. Stačí pohled, udivený či chápavý, a publiku zatrne.

Drama čerstvé vdovy závislé na barbiturátech a jejích tří dcer, z nich jedné vztah končí, druhá se vrhá do špatného a třetí miluje, leč špatně, je strhujícím extraktem civilizačních chorob, starých i nových křivd a bezbřehého sobectví. A také šancí pro herce či spíše pro herečky.

Mužských rolí se civilně a věcně zhostili Jan Sklenář, Filip Richtermoc, František Staněk i David Smečka, jenž z miniúlohy šerifa vytěžil maximum včetně zvláštní něžnosti. Josef Čepelka jako podceňovaný a introvertní Čačínek však působil až retardovaně.

Dámy to vzaly vskutku velkolepě od Lenky Loubalové v roli bodré tety Mattie Fay přes Isabelu Smečkovou Bencovou jako nejmladší Ivu až po Natálii Holíkovou, která má úlohu vnučky Jean promyšlenou do posledního gesta jako vzdorovitou a nešťastnou pubescentku bez jistot a opor.

Lepší entrée si kdysi domácí a nyní hostující Petra Výtvarová snad nemohla přát. Vpád její prostřední Karen na pohřební hostinu připomíná gradované rockové sólo, stylizovaná do „Pin-up girl“ slepě a sobecky lpí na zastydlých dívčích snech a žene se do maléru. V něm už je, ač si to snaží nepřipouštět, nejstarší dcera Barbara, další vrcholný výkon Kamily Sedlárové.

Jako Atlas drží rodinné křivdy, je všem vrbou a přitom stále neví, proč ji opouští manžel, a do toho ji atakuje neustále zdrogovaná matka Violet. Kolik elegance a vášně, přitom strachu, úzkosti, jízlivostí i hysterie se jí vejde do jedné věty, jediného odseknutí, nemluvě o uvěřitelnosti a suverenitě.

Lehce zastíní i jinak herecky vděčnou matku Violet. Ta není v podání Zory Valchařové Poulové efektní semetrikou budící hrůzu, sotva vstoupí do místnosti, ale spíše prášky i rakovinou zmatenou, přízračně osamělou bytostí. S o to větší razancí její jed zabíjí vše živé.

To vše neviditelná ruka režisérky vede bez falešných tónů nejen přes úskalí smutečního oběda celé rodiny či přes holčičí dýchánek, ale i v nenápadně komorních dialozích, v nichž však emoce hrozí vybuchnout silou ekrazitu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kamiony u brány do závodu Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku.
Přetíženým dopravním uzlům u Kvasin uleví nové silnice za tři miliardy

Dopravní stavby za tři miliardy korun mají do pěti let vzniknout na Rychnovsku, hlavně v okolí průmyslové zóny Solnice - Kvasiny. Opravy a výstavba nových...  celý článek

Taneční skupina T-Bass z Hradce Králové platí za českou autoritu přes...
Taneční vizionáři, kteří sbírají mistrovské tituly. T-Bass slaví 20 let

Suverénně umí ovládnout jakékoliv jeviště, studio i obyčejný chodník, ale nejvíc jí sluší střechy a obří garáže. Právě tam, v obchodním centru Futurum, v...  celý článek

Víc než stovka dětí závodila ve skoku a severské kombinaci v Machově na...
Lyžaři opravili můstek K40 s umělým povrchem, žáci už skáčou rekordy

Poslední fungující skokanské můstky v Královéhradeckém kraji zůstaly v Machově na Náchodsku. Dříve to přitom bývala běžná sportoviště v leckterém městě či vsi....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.