Lékař Karel Martiník ve své hradecké ordinaci.

Lékař Karel Martiník ve své hradecké ordinaci. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Všechny civilizační nemoci souvisí s úsměvem, říká s nadsázkou lékař

  • 0
Profesor Karel Martiník z Institutu zdraví v Hradci Králové se řadu let věnuje otázkám zdravého životního stylu. Působil i jako lektor pro Světovou zdravotnickou organizaci. Recept na zdraví je podle něj mnohem jednodušší, než se zdá. Nejdůležitější je udržet si dlouhodobě nadhled a hodně se smát.

Zastavme se u úsměvu. Opravdu stačí ke zdraví dobrá nálada?
Jsou národy, kde nejsou infarkty, kde se u lidí skoro neobjevuje zvýšený cholesterol a vysoký tlak, podobné je to s výskytem cukrovky. Takovým národem je třeba Indie. Životní styl je hrozně důležitý. Pokud se nebudu pohybovat a nebudu se usmívat, tak je to špatně. Proto je tak důležitá relaxace, klidně to může být fotbálek s partou nebo kuželky. Všechno je lepší, než se přejídat a rozčilovat u televize. Přístup k životu je zásadní. Jsou lidé, kteří díky meditacím nebo józe dokážou snížit krevní tlak.

Jenže to se lehce řekne...
Když to vezmeme s nadsázkou, všechny civilizační nemoci nakonec souvisí s úsměvem. Pokud mi bude neustále něco vadit, například že si jeden soused koupil nové auto a druhý má novou manželku, v tom okamžiku tělo reaguje a vyběhne mi tlak. Když to bude trvat dlouhodobě, je to stresová reakce. Jdu k doktorovi, kde se mě však nezeptají, proč jsem naštvaný. On mi neřekne, jak mám tu hypertenzi léčit nefarmakologicky. Místo toho mi hned dá prášky. Podobné je to s cholesterolem. Vzájemný poměr mezi laicky řečeno hodným a zlým se zhorší, když nás potká nějaké neštěstí.

Ale těžkým situacím se v životě nevyhneme.
To ano, ale každý prožívá něco jiného. Je na každém z nás, abychom se s nastalou situací vyrovnali. Je potřeba se naučit se stresovými momenty pracovat. Nejhorší je, když se problémem nedokážeme dlouhodobě vypořádat a on se stane chronickým. Naše babičky chodily ke zpovědi nebo drát peří, tam se vypovídaly, tam si mezi sebou vyřídily spory. Teď mají jen televizi, která na ně chrlí všechno špatné. Krásně to ukazují naše testy EKG a tlaku, které u vybraných lidí provádíme. Zjistili jsme, že spoustě starších lidí se zvedne tlak mezi 19. a 20. hodinou, když sledují zprávy. Civilizační choroby jsou způsobené z jedné části genetikou, ale životní styl je stejně důležitý. Podobné je to, když děláte práci, kterou nemáte rád. Pokud byste si říkal, že se musíte nutit k tomuto rozhovoru a rozčiloval se kvůli tomu, taky by vám to na zdraví moc nepřidalo.

Vysoký tlak a cukrovku mají už i školáci

Jak to změnit?
Ono to začíná už výchovou v dětském věku a taky školou. Jsou školy, kde si dítě odmalička hraje a tvoří, pracuje ve skupinách, i klidně v páté třídě sedí během hodiny na koberci, čtou knížku a vypráví si o ní. Podobně se učí třeba matematiku. Nemyslím si, že je dobrá praxe, když školák přijde ve tři odpoledne ze školy a do sedmi do večera dělá úkoly. Potom se setkáváme s případy, kdy už děti na základní škole mají vysoký krevní tlak a cukrovku.

To je nový trend?
Dříve to tolik nebylo. Když dnes uděláme testy, zjistíme, že řada dětí je dlouhodobě v extrémním stresu. Často to souvisí se špatnými vztahy mezi rodiči, s rozvody. Všimněte si, že v rodinách, kde umí relaxovat, kde vládne pohoda a kde se věnují věcem, u kterých si odpočinou, tam se tolik nemoci neobjevují.

Existuje zdravý životní styl pro všechny?
Začnu tím negativem. Děláme chybu, když kopírujeme návody jak žít. Každý je totiž individuální. Zdraví většinou pramení z myšlení, z přístupu k životu, z náboženství, z výchovy. Každý si musí najít svou nejvhodnější cestu. Pro někoho je to fotbal, pro jiného je vhodnější meditace nebo si vyjít s partou na pivo.

Jak ale člověk pozná, co je pro něj to nejlepší?
Pozná to podle toho, co mu dělá dobře. Kdo je například extrovertní, musí se podle toho projevovat a naopak.

Nenahrává to ale snaze vyhýbat se těžkostem?
Ano. Individualita je jedna věc, ale člověk se za to nesmí začít schovávat. Jakmile se začnete vymlouvat, je to taky špatně. Lidé se často vymlouvají, že něco nemohou, ale to není pravda. Každý si musí udělat pořádek v hlavě. Záleží i na věku a aktuálním zdravotním stavu. Někdo se vyřádí u tenisu, jiný relaxuje u klidnějšího golfu nebo mu vyhovuje jóga. Životní styl není to, co se někde píše. Jde o to, jak vnímám zevní prostředí a jak se s tím dokážu vypořádat. Záleží i na národnosti.

Jak to myslíte?
Tak například Japonci se několikrát za den sejdou u čaje a relaxují. Je důležité najít si na sebe čas. Nebo se podívejte na Francouze a další jižní národy, jak umí žít, bavit se životem.

Co si myslíte o dietách?
Zapamatujte si jednu věc. Když vám někdo tvrdí, že je dietní poradce, většinou má za sebou na poličce dietu, kterou vám chce prodat. Je nesmysl někomu vnucovat nějaké obecné řešení pro všechny. Jak je možné, že přijímáme nějaké všeobecné diety, když jsme každý jiný, každému metabolismus funguje jinak. Problém je, že většinou dojde k jojo efektu. Jakmile v dietě polevíte, všechno se vrátí do starých kolejí. Spíš musíte změnit myšlení, přijmout realitu a říct si: vždyť ta tchýně je vlastně příjemná dáma. Žádné nucené rady nefungují. Musíte si vytipovat, co vám dělá dobře a co špatně, na co máte intoleranci. Adekvátnost a postupnost, to je při zdravém životním stylu hrozně důležité. Nejhorší je, že když se hodláme změnit, tak chceme, aby to všechno bylo hned. Chybí nám trpělivost.

Máte mezi pacienty příklady, které byste dal jako vzor ostatním?
Jeden pacient, který je vzor pro všechny, měl před mnoha lety nehodu a je ochrnutý. Ten chlap jezdí na kole, lyžuje, má rodinu a je skvělý. Pak mám jiného, který se zranil, ale nedělal nic, aby se jeho stav zlepšil, pouze chtěl do invalidního důchodu. A samozřejmě ho pak dostal, protože měl úplně zdevastované tělo, jak po zranění roky nic nedělal.