Festival Jeden svět poběží v kině od úterý do neděle, do Hradce se vrátil po ročním výpadku. Dokumenty věnované lidským právům mají podtitul Bojíte se snášet? Biu Central se podařilo získat přehlídku na poslední chvíli, neboť znovu otevřelo teprve před třemi měsíci.
Nový šéf Petr Vítek zatím nemůže druhdy nejúspěšnější mimopražské kamenné kino měnit k obrazu svému, neboť techniku stále tíží dluhy minulého provozovatele. Přesto má plno neotřelých projektů, jimiž chce získat zpět diváky.
"Kino stálo šest měsíců, půlrok předtím moc slavný nebyl, takže teď jsme v bodu nula," říká Petr Vítek, který artový Centrál před deseti lety spoluzakládal.
Začněme s jedním světem...
To je unikát, a to nejen v Evropě, ale možná i na celém světě. Zakladatelům festivalu se povedlo něco mimořádného, a to sehnat peníze na vyhraněný a kvalitní lidskoprávní projekt. Mám tu přehlídku rád, i když byly ročníky, třeba za války na Balkáně, kdy lidi vycházeli z kina bledí a nemohli jít jinam než někam na panáka.
Před čtyřmi měsíci jste ještě nevěděli, zda vůbec budete promítat.
Nebylo to jednoduché, protože přehlídka se plánuje víc jak půl roku dopředu, ale šlo o stotisícový Hradec. Asi jsme pořadatele přesvědčili, že jsme důvěryhodným partnerem. Když jsme před deseti lety s Centrálem začínali, bývalo to na Jeden svět nejúspěšnější regionální kino, pak to trochu povadlo. Zatím festival u nás bude v jakémsi punk režimu, protože stále jedeme na technice, která je součástí insolvenčního řízení. Nemáme jistotu, jak to dopadne, ačkoliv město se k tomu přihlásilo, že to vyřeší. Zatím ani nemůžeme dělat žádné úpravy interiérů. Snad to dopadne dobře, ale může se stát cokoliv. Nechci malovat čerty na zeď.
Jeden svět v Bio CentralPředprojekce v úterý:
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
|
Jak hodnotíte první tři měsíce provozu?
Byť trochu v nejistotě, snažíme se všechny projekty táhnout dál. Jestli to teď vypadá tak, že to, co v Centrálu funguje nejvíc, je program, musím říct, že je to klam a běh na dlouhou trať. Na spoustu projektů lidi nezareagují hned, ale třeba až po půl roce. Ono to navenek vypadá, že se u nás pořád něco děje, ale ukáže se třeba až za rok, jestli to mělo smysl.
Určitě je zájem o přímé přenosy z newyorské Metropolitní opery, i když jste do nich vstoupili v půlce sezony.
Opera byla zavedená a vděčná, i když, porovnáme-li výsledky minulého provozovatele, cítíme trochu divácký odliv. Nemohli jsme ani udělat abonmá. Teď přemýšlíme, že v dubnu a v květnu uvedeme ze záznamu pět oper, které jsme na podzim nestihli, aby o ně diváci nepřišli a byli namlsáni na další sezonu. Předprodej na ni začne v druhé polovině dubna, kdy už budeme znát nové tituly.
Který projekt funguje nejlépe?
Určitě jedou dobře izive.net, výjimečné záznamy ikonických kapel Led Zeppelin, The Doors či Jimiho Hendrixe, na Queen v Budapešti přišlo přes dvě stě dvacet lidí. Na duben chystáme koncert Petera Gabriela, což je také někdo s velkým N.
Vrátíte se i k přenosům baletů?
Balet bude zatím jeden, před Velikonocemi uvedeme Alenku, ta je moc hezká, hravá a výpravná, takže to bude ideální pro rodiny s dětmi. To je první pokus, nabídky máme z velkých baletních domů, ale uvidíme v příští sezoně. Je šance, že můžeme oslovit studenty i cizince, navíc je to mezigenerační, může přijít babička s vnučkou.
Co někdejší nálepka artové kino?
To zatím nejde. Dali jsme v premiéře Andersonova Mistra, pro artového diváka událost roku, a přišlo devět lidí. Něco je špatně, asi se odnaučili chodit, stáhnou si to z internetu. Spousta lidí lamentovala, že nemají své kino, podepisovala petice, a pak jich přijde deset. Teď hledáme důvod, trápí nás to. Nejvíc lidí zatím chodí na kvalitní mainstream, na Bídníky, Annu Kareninu, Lincolna. Těžší klubový film je tu zatím úplně mrtvý. Oscarová Hanekeho Láska je skvostný titul, a přišlo dvacet lidí. To já bych čekal tak stovku. Hezky se však rozjíždí Dokupo, tedy dokumentární pondělí v kavárně. Dobrých dokumentů se u nás točí dost.
V programu mě zaujaly dva projekty - Baby bio a hlavně Naslepo. Vybírám si podle režisérů či herců, takže bych naslepo asi nešel...
Naslepo šlape dobře, je to děsně hravé v tom, že uvěříte, že vám pustí to, co vás zajímá a co jste ještě neviděl. Tahle hra lidi baví, hlavně mládež, nemusí to být žádní filmoví fajnšmekři. První projekce dopadla dobře, bylo tu sto lidí a udělali nám radost, protože zaplatili stejné peníze, jako kdyby si kupovali normální vstupenku. Asi se jim to líbilo, nebo v tom byla i solidarita s kinem. Platí se totiž až na konci. A musím říct, že hra baví i nás.
A Baby bio?
To už je horší. Snažíme se dělat služby, o nichž si myslíme, že tu nejsou, a to jsou projekce pro seniory.
Pro ně měl minulý provozovatel vedle úterních dopolední Stříbrnou lišku, jednou týdně jim promítal zdarma...
Liška je jednoduchá, ta je podporovaná městem. Dát někomu něco zadarmo, to bychom uměli taky a kino by bylo plné. Seniorské projekty se snažíme dávat ve správný čas a za méně peněz. Zjistili jsme, že seniory nezajímají filmy pro pamětníky, ale nové tituly. Služeb pro ně by mělo přibývat. A Baby bio je podobné. Vím z Prahy, že pro rodiče s dětmi je obtížné chodit večer do kina, takže tam to funguje, chodí tak třicet čtyřicet lidí s dětmi. A v Hradci zatím nic, na první projekci přišla jedna maminka.
Jak to vypadá?
Je to každou středu v 10 hodin. V sále jsou koberce a pološero, film jde tišeji, aby děti nestresovalo, že něco ječí, nikomu nevadí, když se tam pobíhá, pobrekává, bouchají dveře nebo se přebaluje. Snad se to chytí, maminek je v Hradci jistě spousta a atrakcí pro ně už míň.
Máte i další nápady?
Třeba film jukebox, to si diváci můžou vybrat na internetu, co chtějí vidět. Napoprvé si asi na sedmdesát lidí vybralo Mars útočí, takže je to slušné. Chceme rozjet i studentské projekty v Akademickém filmovém klubu, bavíme se s městem o letním kině, že bychom mu pomáhali. V našem biografu Babovřesky neuvidíte, ale v leťáku je to jistě ideální letní veselá komedie, kde se farář Šoustal kope do rozkroku. A rádi bychom připravili vzdělávací projekt pro základní a střední školy, aby více chodily. Je spousta zajímavých filmů.
Za nás se v 70.letech chodilo v únoru na filmy s Gottwaldem, na Vítězný lid a jiné paskvily...
To je fakt, alespoň se vypadlo ze třídy, ale v kině byla pruda. Tak bych to nechtěl, rád bych jim pouštěl filmy, které by je zaujaly, určitě Spielbergova Lincolna, Kytici, Markétu Lazarovou nebo Ve stínu. Ještě radši bych byl, aby se chytili na dobré dokumenty, které právě nabízí Jeden svět, například o finanční gramotnosti. Budeme to zkoušet. Máme nabídky i na přenosy výstav ze světových galerií, i to by mohlo být pro školy. A chystáme i přenosy koncertů z pop music.
Kde je podle vás hranice mezi kvalitou a ryzí komercí?
Když vezmu, co nám nevadí, tak je to Hobit, Harry Potter nebo James Bond, to už je klasika. Proti úplné komerci se vyhraňujeme, navíc je tu CineStar, ale někdy máme rozpaky, protože jsou diváci, kteří by na ni šli raději k nám. Mám v tom trochu rozpor, vždyť tu nejde o peníze, nás to prostě nebaví. Nám jde o kvalitní film, i když vím, že třeba Babovřesky by nám vydělaly. Možná je pustíme seniorům a to bude všechno. Nyní jednáme o návratu formátu 3D, to jsou pro nás hlavně pohádky, i když bych byl raději, aby děti včetně mých vyrůstaly na české animované klasice.
