Vzniknou klidová území, namísto tří zón budou čtyři a obce získají více pravomocí při projednávání zásadních strategických dokumentů.
Podle ředitele Správy Krkonošského národního parku Jana Hřebačky by se novinky neměly nijak zásadně dotknout návštěvníků. Ochranáři však budou mít dostatek prostředků k tomu, turistický ruch v nejvyšších horách regulovat.
„Současná podoba novely situaci v Krkonoších z hlediska ochrany přírody rozhodně nezhoršuje. Pořád tam jsou nástroje k tomu, aby Krkonoše byly dostatečně chráněny,“ říká šéf národního parku. Novela je v současnosti v mezirezortním řízení, začít platit by měla v příštím roce.
Zákon nově zavede klidová území, která turisté budou moci navštívit jen v některých měsících nebo po značených cestách. O jakou rozlohu půjde v Krkonoších?
Bude to většina území současné I. zóny národního parku s výjimkou menších lokalit, jako jsou třeba Rýchory. Myslíme si, že je nesmysl zakazovat vstup do zalesněných ploch na Rýchorách, kde je ochrana z titulu I. zóny již dostatečná. Omezení vstupu navrhujeme pouze na území I. zóny, kde je v současnosti povolen pouze po turistických cestách. V Krkonoších je síť těchto cest daleko hustší v první zóně než třeba ve třetí.
Změní se něco pro běžného návštěvníka Krkonoš?
Z vizuálního pohledu se nic nezmění. Současná situace v Krkonoších je z našeho pohledu stabilizovaná, není problematická a lidé vědí, co se může a co nikoliv.
Novela zákona
|
Není tedy novela zákona trochu zbytečná?
To rozhodně ne. Za velice důležité považuji vyjasnění principů smyslu zonace, která by měla říkat, co z hlediska péče o území v jednotlivých zónách můžeme dělat a co ne. Zásadní změnou je to, že zonace nebude zakazovat vstup, ale zabývá se pouze managementem v národním parku, který by měl být otázkou odborného posouzení. To, že se vstupy oddělí od zonace a vyřeší se klidovým územím, je veliký pokrok.
Obce získají více pravomocí. Neobáváte se možných konfliktů?
K názorovým střetům dochází a docházet bude. Ke všemu má sloužit institut opatření obecné povahy, který bude soudně přezkoumatelný. Pokud jedna nebo druhá strana dojde k názoru, že je potřeba se odvolat k soudu, tak to učiní. Tento institut umožní obcím vznést požadavky, když by nedocházelo k jejich naplňování.
Nevnímáte to jako riziko?
Jsem přesvědčený, že v regionu jsme od toho, abychom se domluvili. Doufám, že těchto případů bude minimum. Je potřeba domluvit dlouhodobý směr národního parku, a o to se snažíme. Obecně dnes obce velmi dobře chápou, proč tady národní park je.
Blíží se nové programovací období Evropské unie. Jaké budou dotační priority Správy KRNAP?
Jedním z našich hlavních úkolů je získat dotaci na rekonstrukci Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Tu jsme sice již získali, ale do veřejné soutěže na zhotovitele se nikdo nepřihlásil, protože to bylo už na konci programovacího období. Budeme tedy žádat znovu. Stávající expozice je stará více než dvacet let a dosluhuje. Rádi bychom návštěvníkům nabídli nový pohled na Krkonoše. V dalších projektech se chceme zaměřovat na infrastrukturu v terénu. Kromě opravy turistických cest se soustředíme na prvky, jako jsou hřiště na odpočinkových místech. To je něco, co v Krkonoších v současnosti chybí. Z klasických ochranářských projektů pro nás bude mít zásadní důležitost obnova vodního režimu. V minulosti byla spousta ploch odvodněna, proto je nesmírně důležité vodní režim na celé řadě ploch obnovit. Udržením vody v krajině se neuvěřitelně zvyšuje biodiverzita i celková stabilita prostředí.
Bude některý projekt cílit na konkrétní druhy?
Chceme se zaměřit na druhy, které jsou pro Krkonoše vlajkové. Zejména jde o tetřívka, který v České republice pomalu, ale jistě vymírá a v Krkonoších žije jedna z posledních životaschopných populací. Jsme přesvědčeni, že je potřeba pro ni udělat maximum. Například se zamýšlíme, jak stabilizovat plochy, na které je tetřívek vázán, to znamená podporovat listnaté dřeviny, které preferuje. Nesmíme dopustit, aby se porosty zapojovaly tak, že zmizí jeho životní prostor. Je potřeba znovu otevírat tokaniště, která zarůstají.
Jak se Správa KRNAP připravuje na blížící se zimní sezonu? Dlouhodobým problémem jsou bezohlední řidiči skútrů a čtyřkolek, kteří jezdí, kde se jim chce.
Chtěli bychom být aktivnější, protože je to bohužel nutné, počet skútrů narůstá. Skútraři vědí, že přes den je na ně velký tlak, a dokonce je vytlačují už sami návštěvníci Krkonoš. Proto po národním parku jezdí hlavně v noci. Budeme velmi obezřetní a budeme postupovat velmi tvrdě.
Co konkrétně to bude znamenat?
Plánujeme více kontrol a na větším počtu míst. Zastávám názor, že se vše nejdřív musí vysvětlovat, ale tohle už marně vysvětlujeme několik let.
Přibývá počet lidí, kteří na chráněná území vjíždějí na skútrech?
To si úplně nemyslím, ale naše vnímání škodlivosti tohoto fenoménu narůstá. Zimní sezona je poměrně dlouhá, je zde spousta lidí a každé narušení je velice škodlivé.
Fenoménem posledních let je také skialpinismus. Budou tvrdší opatření směřovat i na příznivce tohoto sportu?
Naši strážci samozřejmě v zimě budou v terénu a zejména o víkendech budou hlídat, aby nedocházelo k porušování zákona. V minulých letech jsme několik případů řešili, ale myslím si, že absolutní většina veřejnosti se drží na cestách nebo skialpinistických trasách, které jsou k tomu určené. Jako mnohem zásadnější problém vidím skútraře.
