Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Staletý kostelík září po opravě jako nový. Zase ztmavne, ujišťují památkáři

  6:46aktualizováno  6:46
Obyvatelé Hradce Králové si musí zvykat na světlou barvu rekonstruovaného dřevěného kostelíku v Jiráskových sadech. Staré ztrouchnivělé dřevo opravit nešlo, a proto muselo být nahrazeno novým. Kostelík nyní podle mnohých vypadá spíš jako kopie než opravená památka.

Takový způsob rekonstrukce památek však odpovídá mezinárodní památkářské úmluvě. Kostelík svatého Mikuláše ze 17. století vyrostl ve východoslovenské Habuře, v 30. letech minulého století byl přestěhován do Jiráskových sadů v Hradci Králové a nyní prochází velkou rekonstrukcí za skoro 20 milionů korun (více o památce čtěte zde).

Fotogalerie

Problém je, že tesaři nahradili většinu modřínových šindelů, které historickou stavbu pokrývají. Kostelík tak přišel o svoji typickou černou barvu a do okolí září novotou světlého dřeva.

Podle šéfa hradeckých památkářů Jana Falty, který na velkou revitalizaci sakrální stavby dohlíží, je vše v pořádku a způsob rekonstrukce odpovídá dokumentu o autenticitě, který nastavuje kritéria posuzování jednotlivých památek a který byl v 90. letech minulého století mezinárodně přijat na konferenci v Japonsku.

„Mezi památkami po světě jsou totiž rozdíly a je potřeba je posuzovat individuálně. V Evropě je většina památek vybudována z pevných materiálů, jakými jsou kámen či cihly, které přetrvají věky. Stavby ze dřeva je však potřeba posuzovat jinak, protože dřevo věky nepřetrvá,“ vysvětluje Falta a jako příklad dává právě Japonsko, které má na svém území řadu tisíc let starých svatostánků, jejichž dřevo museli tesaři v různých obdobích postupně obměňovat.

„Stejné je to u historických lodí, u těch se také musí jednotlivé díly pravidelně měnit,“ dodává Falta.

Dřevo za dvě desetiletí ztmavne

Světlá barva modřínového dřeva, která některé obyvatele znejistěla, podle něj časem ztmavne. Do pěti let dřevo vlivem počasí zešedne a zhruba za dvacet let by mohlo mít tmavou barvu, na kterou jsou Hradečáci zvyklí.

Problémem podle památkáře nejsou ani hřebíky, kterými tesaři šindele upevnili, byť byl kostelík nejspíš v roce 1605 v Habuře postaven zcela bez nich. V 19. století, kdy prošel opravou, a v roce 1935, kdy jej rozebrali, přivezli do Hradce a znovu složili, už hřebíky použité byly.

I tak se restaurátoři společně s tesaři pokoušejí zachovat co nejvíce historických prvků. Kromě ikon a maleb, které nyní mají ve svých dílnách restaurátoři, se podařilo zachovat i vnitřní konstrukce, byť některé z nich silně poškodili škůdci.

„V báni byly některé kříže napadeny tak, že už neměly dostatečnou nosnost. Podařilo se to vyřešit tak, že jsme je podepřeli trámem,“ popisuje Falta.

Díky odstranění rozpadajících se šindelů se památkářům podařilo objevit i nové ručně malované trámy, o kterých nevěděli. Ty si zdokumentovali, zakonzervovali a překryli novým materiálem.

„Práce tesařů je příkladná“

Nové šindele na kostelíku budou podle Falty lepší, než byly ty, které tesaři na svatostánek připevnili ve 30. letech, kdy prošel opravou. „Práce tesařů je příkladná. Původní šindele byly z velké části řezané, nyní je opracovávají ručně, což je šetrnější metoda, díky níž je dřevo méně náchylnější k degeneraci,“ říká hlavní památkář.

Dřevo ošetřovali odborníci už na jaře, kdy objekt zabalili do speciální fólie a naháněli do něj až 75 stupňů Celsia teplý vzduch, který měl zahubit dřevokazný hmyz (více čtěte zde). Až 400 let staré trámy totiž byly plné nejrůznějších škůdců.

I když kostelík nyní vypadá už hotový, jeho opravy budou pokračovat až do konce roku 2018, protože spousta práce rukama restaurátorů je potřeba udělat ještě v interiérech. Řadu ikon restauruje ve svém ateliéru Miroslav Koželuh.

„Díla, která byla nějakým způsobem napadená, jsme nechali ozářit na specializovaném pracovišti v Roztokách u Prahy. Ta, která byla v pořádku, se pouze petrifikovala, dřevěnou hmotu jsme tedy napouštěli umělou pryskyřicí. Z 90 procent však ikony byly ve velmi dobrém stavu,“ říká Koželuh, který se ikony snaží restaurovat za použití co nejvíce původních materiálů.

„Všechny analýzy jsme si nechali udělat v laboratoři Národního technického muzea, kde zjistili, jaká byla použita pojidla či pigmenty. Já prosazuji klasické materiály, staletími vyzkoušené, například vaječnou emulzi s příměsemi proti plísním. Barvy si míchám sám,“ dodává restaurátor.

Rekonstrukce kostelíku má stát 15 až 20 milionů korun. Kromě nového opláštění a restaurování ikon dostane také hromosvod, požární a zabezpečovací systém a hasicí zařízení.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie nalezla u Benátek nad Jizerou mrtvého muže a ženu (26.11.2015).
Žena našla na silnici umírajícího muže, viníka nehody hledá policie

Policie pátrá po řidiči, který v noci na neděli ujel od nehody v Praseku na Hradecku, aniž by poskytl první pomoc vážně zraněnému muži. Toho našla až...  celý článek

Na svou dobu moderní expozice ve Vrchlabí končí, nahradí ji ještě modernější.
Krkonošské muzeum chce být světové, nová expozice bude interaktivní

Nové návštěvnické centrum Krkonošského národního parku bude interaktivním příběhem přírody a lidí z hor. Krkonošské muzeum ve Vrchlabí se tak chce přiblížit...  celý článek

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek po jednání celostátního výboru KDU-ČSL (18....
Pavel Bělobrádek: Kauza chcíplého psa je jen důkaz, že na mě nic nemají

O Pavlu Bělobrádkovi bylo nedávno slyšet hlavně kvůli jeho vtípku o chcíplém psovi. Krajský lídr KDU-ČSL pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny aféru bere...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.