Čas adventu se blíží a s tím stoupá návštěvnost v unikátním muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem, které vlastní nejvzácnější skvost v České republice.
Přes sto let starý tři tuny vážící a téměř sedm metrů dlouhý celodřevěný betlém, který obdivovala i anglická královna, se skládá z více než dvou tisíc částí.
Josef Probošt za čtyřicet let vyřezal 351 figurek, z nich přes dvě stě je pohyblivých. Pomáhali mu kolega Josef Kapucián a tvůrce zmenšeniny mlýnského kolového mechanismu, sekerník Josef Friml.
Nyní celý pohybový mechanismus čeká generální oprava a vyčištění, naposledy totiž tuto národní kulturní památku opravoval sochař František Bartoš už v roce 1968.
„V minulosti se ještě nikdo nezabýval mechanismem, musíme ho zrekonstruovat jako celek. Mechanismus, který v sobě betlém má, je těžko přístupný, restaurátoři musí odstranit většinu povrchu a postav, srovnat a vyčistit konstrukci a pak všechno upevnit na stejná místa,“ popsala ředitelka muzea Silvie Dušková.
Muzeum žádá o deset milionů
Muzeum však nemá zcela vyhráno, na revitalizaci slavného díla totiž potřebuje deset milionů korun.
„Máme podanou žádost do Norských fondů, které by pokryly veškeré náklady. Pokud ve výběrovém řízení vybraný projekt Proboštova betlému bude schválen, opravy by měly začít už v půlce ledna příštího roku. Restaurátoři by ho měli dokončit do konce dubna 2016. Plánujeme, že se betlém bude opravovat při stálé expozici, rozebraný může být pro návštěvníky také atraktivní, protože budou moci nahlédnout i dovnitř, jak to celé funguje,“ pokračovala Dušková.
O grant Norských fondů se mohou ucházet pouze projekty, které splní náročná kritéria. Program podporují země Evropského hospodářského prostoru, tedy Norsko, Island a Lichtenštejnsko.
„Pár mechanik už se opravovalo, v současné době pracujeme na šesti, ale to je jen minimum. Proto doufáme, že se nám podaří peníze získat a opravy dokončit,“ vysvětlila Dušková.Na sklonku léta loňského roku stavaři dokončili práce na nové budově muzea (více najdete zde).
„V původní byla mnohem větší prašnost, takže se Proboštův betlém musel odprašovat dvakrát ročně. V nové máme díky klimatizační jednotce mnohem stabilnější a méně prašné prostředí. Pravidelně ošetřovat musíme všechny betlémy, naštěstí jsme pořídili kvalitní depozitáře a sbírkové předměty nejsou tolik namáhané,“ zdůvodnila Dušková.
Také pro návštěvníky je nový dům přínosem. Muzeum je přehledné, poctivě nasvícené a nechybí v něm ani jedenáct metrů velký 3D model Třebechovic či informační centrum.
„Musím říct, že se přestavba povedla na jedničku. Jezdíme sem vždy před adventem, kdy tady ještě není tolik lidí, a můžeme všechno ukázat vnoučatům. Vystavené kousky jsou názorně a přehledně vystaveny včetně popisků, takže se mezi betlémy dá snadno orientovat,“ uvedla návštěvnice Silva Voslařová.
I když si třebechovické muzeum i Proboštův betlém vybudovaly své renomé už takřka světové, pro některé lidi je návštěva stále premiérou.
„Muzeum jsem navštívil poprvé a výstavou betlémů jsem nadšený. V životě jsem v takovém muzeu nebyl a ani jsem neviděl tak velký dřevěný betlém. Neumím si představit, kolik práce muselo dát zpracování a mechanizace, stavitel musel být velmi šikovný. I z pohledu neznalého je vidět, že třebechovický betlém je záležitost roků, ne-li desetiletí tvrdé práce. Až za mnou přijede na Vánoce dcera, rád bych ji sem vzal,“ podotkl Jiří Rulec.
Kromě Proboštova veledíla muzeum nabízí i velký skleněný betlém od železnobrodských sklářů, jehož části dostali papež Pius XII. a starosta Montrealu. Nechybí ani mechanický betlém z Hostinného, v němž je vidět zubař trhající zub nebo selka, která vystrkuje zadek z okna, či dílo předního českého restaurátora betlémů Kamila Andrese.
