Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pískovna je rájem pro unikátní druhy, návrat lesa je prý může zahubit

  10:10aktualizováno  10:10
Na pískovně Marokánka u Hradce Králové se daří početné kolonii kudlanky nábožné a přírodovědci si jsou jistí, že se tam zabydlela také celá řada dalších unikátních druhů. Návrat lesa a údajně nevhodná rekultivace je však prý mohou zahubit.

Kudlanka nábožná. | foto: Václav Křivan

Kudlanka nábožná dokáže uletět sotva pár desítek metrů a ještě nedávno se mělo za to, že je vyloučené, aby tento predátor, kterému se daří v teplém Podyjí, překonal Vysočinu a usadil se v Čechách. Jenže kudlanka překvapila: před čtyřmi lety ji pozorovali v Hradci Na Plachtě, pak i na Kunětické hoře a početná kolonie je rovněž v pískovně Marokánka u Krňovic.

Přírodovědci jsou pevně přesvědčení, že s výskytem ohrožených druhů je Marokánka přinejmenším stejně významnou lokalitou jako takzvaná Východočeská Sahara u Opatovic. Trápí je však dva problémy:

jednak je do pískovny, kde společnost Městské lesy Hradec Králové stále těží, zatím nikdo nepustil, a tak netuší, co je kromě kudlanky překvapí.

a také, až těžba skončí, může kvůli údajně naprosto nevhodné rekultivaci drtivá většina unikátních živočichů vymřít.

„Přijde mi to, jako by ani nechtěli, abychom tam něco našli. Rekultivaci dělají podle zákona i schváleného plánu péče. Ale zalesňování odtěžené plochy je z hlediska ochrany přírody přinejmenším kontroverzní, protože tam nevracejí přírodu, nýbrž tam vznikne pouze plantáž na dřevo. To je přece špatné,“ míní Bohuslav Mocek, vedoucí přírodovědného oddělení hradeckého Muzea východních Čech.

Zatímco u Opatovic se díky ideálním podmínkám a vytrvalému narušování písčitého terénu skvěle daří třeba okáči ovsovému, křižáku pruhovanému či vážce jasnoskvrnné, z Marokánky se kvůli striktnímu dodržování norem může stát obyčejný borový les, nejen bez kudlanky, ale i bez dalších ohrožených druhů.

„Koncept plánu péče je schválený báňským úřadem i krajským úřadem, je na to udělaná EIA (vyhodnocování vlivů na životní prostředí). Vyjadřovaly se tedy veškeré úřady včetně agentury pro ochranu přírody. Pískovna je lesním pozemkem a jeho rekultivace se musí dít formou návratu stromů. Dle lesního zákona se pozemek musí po skončení těžby zalesnit do dvou let. Může tam vzniknout nějaká loučka nebo prostor, který bude pro chráněné živočichy vhodný. Ale žádnou oficiální žádost jsme nedostali,“ říká ředitel Městských lesů Milan Zerzán a připouští, že letos v létě si na místě dá s přírodovědci schůzku a zkusí vymyslet řešení.

Vzor mají přírodovědci na Třeboňsku

Kudlanka by mohla být zachráněná, kdyby si hradečtí těžaři vzali za vzor rekultivaci pískovny Cep II na Třeboňsku, kam se na citlivě připravené tůně, písčiny nebo suché trávníky přijíždějí podívat přírodovědci z celého světa.

„Způsob rekultivace, který je prováděn na Marokánce, je ochranářsky naprosto barbarský. Plochy jsou rekultivovány plantážemi borovic nevalné hodnoty, což dokázaly v minulých letech rozsáhlé polomy. Plantáže jsou naprosto mrtvým územím,“ upozorňuje hradecký zastupitel a krajinný ekolog Martin Hanousek.

„Je hrozná škoda, že většina písníků se po těžbě srovná buldozerem do roviny, vysází se na ni borovice a tím to končí. Naším dlouhodobým záměrem je klást důraz na přirozenou obnovu území s pestrou mozaikou písčitých, vodních a mokřadních stanovišť. Jsem si jistý že Marokánka by se mohla stát významným místem z hlediska ekovýchovy, estetiky a dala by se využít i marketingově,“ navazuje zastupitel Adam Záruba.

Mocek, který je autorem několika desítek studií o bezobratlých a specialistou na dvoukřídlý hmyz, se městské lesy pokouší ubezpečit, že provoz pískovny není ohrožen.

„Spíš úplně naopak. Výskyt těch nejzajímavějších druhů je těžbou podmíněný, protože vytváří zcela nová stanoviště. Rekultivaci je žádoucí dělat přírodní cestou a i po těžbě nechat nějaké místo, které by ji připomínalo. Naším cílovým stavem jsou písčiny, bažina, vodní plocha bez ryb a volně navazující les. Představuji si to tak, že nejdříve uděláme průzkum a pak s vlastníkem projednáme postup rekultivace, který se vyplatí oběma stranám. Jenže to by nás tam nejdřív někdo musel pustit,“ stěžuje si Mocek.

„Do továrny vás pustí jen přes vrátnici. Ani já nemůžu vstoupit do pískovny bez doprovodného personálu,“ odpovídá Zerzán.

U Krňovic se těží písek již od roku 1970 a vypadá to, že ještě dlouho bude. „Těžba v původní lokalitě je u konce, ale přes silnici už je založen nový písník, který bude ještě mnohem rozsáhlejší a potáhne se směrem na Suté břehy,“ dodává Záruba.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policejní hlídky v Hradeckém kraji dostaly automatizované externí...
Na horách přibudou defibrilátory, přispěl k tomu i náčelníkův kolaps

Nečekaný kolaps náčelníka krkonošského horské služby Adolfa Klepše na Sněžce upozornil na potřebu rozmístění přenosných defibrilátorů na místa, do nichž mají...  celý článek

I když firma strhla umělý trávník, hřiště Slavie se po intenzivním dešti ocitlo...
Nové hradecké hřiště na Slavii mělo špatné podloží a drenáž do kopce

Zánovní hřiště hradecké Slavie s umělou trávou je už déle než rok k ničemu. Že jde skutečně o hřiště, připomíná snad jen tribuna. Samotná plocha se po nájezdu...  celý článek

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.