Semenářský závod Lesů ČR v Týništi nad Orlicí zajišťuje semena stromů pro celou...

Semenářský závod Lesů ČR v Týništi nad Orlicí zajišťuje semena stromů pro celou republiku. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Podívali jsme se do inkubátoru stromů, semena z něj jdou do celého Česka

  • 4
Víte kolik šišek je potřeba na založení jednoho hektaru nového lesa? A čím vším si musí semínko projít, než se z něj stane odolná sazenice? To vše při pátečním Dni Země prozradili lesníci v semenářském závodě v Týništi nad Orlicí, který již více než 40 let zásobuje nejen Lesy České republiky, pod které spadá, ale i další majitele lesů v zemi.

Získat ze šišky kvalitní a použitelné semeno je vcelku věda. Ze špičky stromu až do klimatizovaného skladu osiva čeká šišku a později samotné semeno dlouhá a náročná cesta. Šišky nejdříve putují do skladu, kam se jich vejde na 800 tun.

„V současné době zpracujeme zhruba 200 až 300 tun šišek za rok. Objem je vždy závislý na úrodě toho roku,“ vysvětluje ředitelka semenářského závodu Zuzana Neznajová.

V minulosti používali lesníci pro dopravu nasbíraných šišek do závodu vlečku. V současné době je vozí nákladními auty. Když si se šiškami přijede malý soukromník, doveze si třeba i jeden či dva pytle šišek, které mu semenářský závod zpracuje.

„Například u smrku je 100 kilogramů šišek zhruba ve 4 pytlích a z nich získáme 3 kilogramy semínek,“ vypočítává ředitelka.

Z jednoho kilogramu smrkových semen pak vyroste v průměru 40 tisíc sazenic, které se dají vysázet na 10 hektarů lesa. Z něj se dá v průměru vytěžit 9 tisíc metrů krychlových dřeva. U ostatních stromů jsou poměry odlišné. Nejlépe se dá rozmnožit modřín, u kterého lze z kilogramu šišek vypěstovat dvakrát tolik sazenic než z kilogramu smrkových šišek.

Šišky projedou výtahem i strojem na brambory

Týnišťský semenářský ústav vznikl v roce 1971 a tvoří ho několik budov, v nichž se šišky skladují a následně zpracovávají dál.

Přivezené šišky nejprve zaměstnanci na důmyslných výtazích a přepravnících navezou do skladovacích boxů, kde šišky při stálé teplotě čekají na další zpracování. Především ty borové, které jsou znečištěné jehličím, ještě předtím projdou jednoduchou čistící procedurou na prastarém stroji.

„Je to přístroj, který běžně používají zemědělci na brambory,“ popsala ředitelka závodu.

Když šišky v zásobnících dostatečně proschnou, putují do sušárny, kde se zahřívají zhruba na 40 stupňů Celsia, aby se otevřely a šla z nich získat semena. Odtamtud již putují do takzvané luštírny. Při luštění se z již proschlých šišek získávají semena.

Ta však ještě stále nejsou čistá, protože obsahují takzvaná křidélka. Aby se jich zbavila, putují na třídící linku, kde se od křidélek oddělí a do připravených nádob tak již padají čistá semena. Ty už stačí jen zabalit a uložit do chladicí místnosti, která nemá více než 5 stupňů Celsia.

Stromy plodí třeba jen jednou za 10 let

Tam uskladněná semena vydrží několik let. Stromy totiž neplodí každý rok a semenáři a školkaři musí mít zásobu i v letech, kdy šišky nejsou. Například u smrku se takzvané semenné roky opakují zhruba po 10 letech. V posledních 45 letech byly semenné roky smrku v letech 1971, 1980, 1992, 2003 a také v uplynulém roce. V dalších až deseti letech tak stromy nemusí zaplodit.

Například borovice či modřín semení po 3 až 5 letech, listnáče po 2 až 5 letech. Díky semenářskému závodu a skladům, které jsou schopné uchovat semena i na více než 10 let, tak mohou lesníci porosty rovnoměrně obnovovat.

Kromě jìhličnanů semenářský závod zajišťuje i semena listnáčů, která zpracovává ve speciální budově.

Semenářský závod Lesů ČR v Týništi nad Orlicí zajišťuje semena stromů pro celou...
Semenářský závod Lesů ČR v Týništi nad Orlicí zajišťuje semena stromů pro celou...

„Třeba bukvice máme uložené v chladícím boxu, kde je asi 5 stupňů. Semínko se před vysazováním musí postupně probouzet tím, že se dovlhčuje. Pracovníci je každý den přebírají a čekají než začnou vyrážet klíčky. Záleží na hloubce spánku, ale v průměru začnou klíčit za 8 týdnů,“ popisuje praxi s listnáči Neznajová.

Školkaři si tak podle ní musí vzpomenout včas. Například když budou chtít na jaře sázet lípu, musí si vzpomenout již v srpnu předchozího roku. „Probouzení lípy trvá dlouho, stejně tak třeba u jasanu,“ říká.

Hala pro zpracování semen listnatých stromů byla původně dělaná na 50 tun bukvic, od 70. let se však situace změnila.

„Dnes spíš děláme dřeviny jako lesní třešeň, jabloň či jeřáb. Uděláme tu 5 tun jablek, 7 tun třešní. Dužnaté plody rozmáčíme a lisujeme. Každý se ptá, jestli děláme pálenku, ale jelikož plody namáčíme ve vodě, jde vše na odpad. Pálenka by z toho nebyla dobrá,“ rozesměje se Neznajová.

Lesy České republiky, kterým závod patří, zpracovávají semena nejen pro vlastní lesnické závody, ale již hotové je prodávají i soukromníkům. Kilo semen se pohybuje od 32 korun u dubu červeného až po 150 tisíc korun za kilogram u topolu osiky.

Závod kromě zpracování šišek na semena vyrábí i dřevěné budky, krmítka, hmyzí hotely či útulky pro čmeláky. „Odebírají je od nás soukromníci jako dárek nebo na svoji zahradu, ale třeba i školy či školky, nebo radnice měst,“ uvedla mluvčí státního podniku Eva Jouklová.

Zejména hmyzí hotely a čmelákovníky na soukromých pozemcích mohou pomoct ochraně čmelákù a samotářských včel, kteří patří k významným opylovačům a v poslední době kvůli přílišné kultivaci krajiny dochází k jejich úbytku.