Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Restituční požadavky benediktinů na Broumovsku nejspíš zamíří k soudu

  15:33aktualizováno  15:33
Nejspíš až k soudu doputují žádosti benediktinů o navrácení původního majetku na Broumovsku. Řád už dřív získal zpět barokní klášter, k němu chce ještě lesy v miliardové hodnotě i část zemědělské půdy. S žádostmi o menší část lesů neuspěl, Státní pozemkový úřad to začal znovu prověřovat.

Klášterní kostel sv. Vojtěcha v Broumově, prelatura benediktinského kláštera. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Benediktini neuspěli v prvním kole církevních restitucí ve věci 221 hektarů lesů kvůli pochybnostem, že přišli o majetky před rokem 1948.

Počet žádostí

Žádostí je obrovské množství. Státní pozemkový úřad dostal od církví a řádů žádosti o téměř 64 tisíc pozemků a 400 staveb, Lesy ČR musí posoudit žádosti o 46 tisíc pozemků a 1 400 staveb, další výzvy leží ještě u několika státních institucí.

Státní pozemkový úřad zatím dokončil jen zlomek případů, do konce února uzavřel dohody na tisíc pozemků o 806 hektarech a na čtyři budovy.

Státní pozemkový úřad bude zamítnuté žádosti benediktinů posuzovat ještě ve správním řízení. V čele tohoto úřadu před týdnem kvůli kontaktům s lobbistou Ivo Rittigem nenadále skončil jeho dosavadní šéf Petr Šťovíček.

Advokátka kritizuje nečinnost úřadu

"Lesy ČR odmítly tři výzvy z osmi. Státní pozemkový úřad neodmítl nic, ale také nic nevydal. Máme od ostatních povinných osob informace, že pokud před vydáním věci podle uplatněných výzev žádali Státní pozemkový úřad o vyjádření, tak jim odpověděli, aby počkali. Všichni tedy čekají, ale úřad nekoná. To si vysvětluji tak, že se celý proces vydávání úmyslně zdržuje," kritizuje roční nečinnost úřadu advokátka benediktinů Alena Štumpfová.

Čeká, zda to nové vedení úřadu změní. Chce, aby se vydávání majetku začalo řešit, ať už vydáním, nebo zamítnutím, po kterém mohou následovat odvolací řízení a soudy. Zdržování procesu povede podle ní jen k tomu, že administrativa kolem restitucí vyjde mnohem dráž. Potvrdila, že pokud Státní pozemkový úřad nároky benediktinů zamítne, obrátí se s žalobou k soudu.

Benediktinské opatství sv. Václava chce získat asi tři tisíce hektarů lesa a část původní zemědělské půdy na Broumovsku a Policku, kde řád měl své dva kláštery a velkostatky Broumov a Police nad Metují.

Lesy ČR zatím žádosti na prvních 221 hektarů lesa označily jako nedůvodné, rozhodnutí o dalších žádostech nechtějí předjímat.

"Správní řízení ohledně těchto neuzavřených dohod na lesy jsme zahájili před několika dny, přesnou výměru pozemků nemáme ještě k dispozici," řekla mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová.

Úřad má na starosti i vydávání zemědělského majetku, o tom však v případě benediktinů zatím nerozhodl. Požádal o rešerši Národní archiv, podobnou "stopku" dal několika dalším řádům.

Dokument z roku 1946 je komplikací

Benediktinům komplikuje restituce jeden nepodepsaný dokument. Náchodský starosta Jan Birke loni upozornil na výměr ministra zemědělství Júlia Ďuriše z prosince 1946 (více najdete zde).

Řád svatého Benedikta

Nejstarší existující mnišský řád západního křesťanství. Řídí se Řeholí svatého Benedikta z Nursie z počátku 6. století, která byla sepsána pro mnišské společenství na Monte Cassinu. Řehole svatého Benedikta se postupně rozšířila po celé Evropě.

V 10. století se dostala také do Čech a v 11. století na Moravu. Dnes žijí benediktini a benediktinky po celém světě. Každý klášter je samostatný a tvoří ho společenství bratří v čele s opatem. Kláštery se z praktických důvodů sdružují v kongregace.

Podle tohoto dokumentu Ďuriš rozhodl o konfiskaci kláštera v prosinci 1946, a to s platností už od června 1945. Podle benediktinů však výměr nikdy nezačal platit a stát převzal majetek až k 14. srpnu 1948. Proto tvrdí, že se na něj vztahují církevní restituce ohraničené 25. únorem 1948.

Podněty k zabavení kláštera se objevily už v lednu 1946, když skupina poslanců včetně Milady Horákové interpelovala ministra zemědělství Ďuriše a požadovala konfiskaci klášterního majetku za to, že řád působil na poněmčování kraje.

Začátkem roku 1946 se vydal na Broumovsko pracovník ministerstva zemědělství, aby situaci prověřil. Okresní národní výbor v Broumově pak sepsal žádost, aby klášter a řád benediktinů byly prohlášeny za nepřátele Československé republiky.

Podle advokátky však Zemský národní výbor v Praze vyrozuměl broumovský úřad, že konfiskace církevního jmění nepřichází v úvahu, protože je chrání veřejné právo.

I přesto ministerstvo připravilo svůj výměr o konfiskaci podle dekretu číslo 12 z roku 1945. Podle seznamů majetku k pozemkové reformě z roku 1947 klášter spravoval 4 tisíce hektarů lesa a přes 400 hektarů půdy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nádraží v Jaroměři. Od pondělí začne výluka na trati do Hradce Králové.
Hradecký kraj chce rychlejší vlaky, jedná o elektrifikaci dalších tratí

Představitelé Královéhradeckého kraje začali lobbovat za elektrifikaci železničních tratí z Jaroměře do Trutnova a mezi Týništěm a Letohradem. Slibují si od...  celý článek

Archeoložka Martina Beková
Civilizaci ujíždí vlak, můžeme skončit jako římská říše, říká archeoložka

Archeoložka rychnovského muzea Martina Beková má za sebou úspěšnou sezonu, která přinesla vzácné objevy. Česká archeologie jí vděčí za vyplnění bílých míst na...  celý článek

Zoo ve Dvoře Králové spálila přes 33 kilogramů rohoviny, aby upozornila na...
Zoo ve Dvoře Králové znovu symbolicky spálila rohovinu nosorožců

Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem dnes po třech letech znovu spálila své zásoby rohoviny nosorožců. Symbolickým aktem chtěla upozornit na kritickou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.