"Řidič měl nevhodné poznámky na vozíčkáře, který žádal o pomoc při vstupu do vozu a dával mu jasně najevo, že sice svoji povinnost splní, ale velmi nerad. Takové jednání je pro nás nepřijatelné," řekl vedoucí střediska městské dopravy Dopravního podniku Hradec Králové Leo Sedláček.
Hromadné dopravní prostředky v krajském městě mají totiž kromě nízkých autobusů ještě jednu vymoženost. Nástupní rampu ukrytou v podlaze dveří. Zkušený řidič ji je schopen za pomoci speciálního klíče v případě potřeby sklopit během pár vteřin.
Pedagogové z hradecké školy pro postižené děti Prointepo občas putují městem s dětmi na vozíku. Potřebují tedy zdejší hromadnou dopravu. Mají většinou dobré zkušenosti s mladšími řidiči. Ovšem také se jim stalo, že řidič záměrně zastavil daleko od obrubníku a pak si stěžoval, že to postiženým s nástupem či výstupem trvá dlouho.
"Přepravní podmínky Dopravního podniku hovoří o tom, že do vozu mohou jen dva vozíky. Pak ale nevím, jak to máme udělat, když jdeme s dětmi na autobus a na vozíku jsou třeba tři či čtyři děti," říká učitelka Dana Kreuzingerová.
"Každý řidič má právo říci, kolik jich je ochoten přepravit. Tedy, zda je schopen všechny dovézt bezpečně. Může se stát, že při prudkém zabrzdění se vozíček rozjede a ohrozí další cestující," dodal Sedláček.
"Někdy řidič situaci špatně vyhodnotí. Vozíčkář se špatně hledá ve zpětném zrcátku například u obchodního domu Tesco, kde je strašně moc lidí. Jde ale o vzájemnou komunikaci mezi postiženým a řidičem," řekl.
Pro postižené lidi má pak doporučení: stačí prý počkat u začátku zastávky a na řidiče mávnout. Ani počet vozíků není tak striktně omezen, počet přepravovaných musí posoudit šofér.
