Kdysi jej vzletně nazývali "otcem Machovska", na dlouhé roky však upadl v zapomnění. K vesnickému kantorovi Jaroslavu Petrovi se teď v Machově znovu vracejí.
Jaroslav PetrNarodil se v roce 1862 v Opočně. Když dokončil královéhradecký učitelský ústav, nastoupil jako dvacetiletý mladík do Machova za služné 400 zlatých. Tenkrát učil svou třídu v chalupě čp. 22 Václava Kubečka. Měl zapsáno devadesát dětí a prý jen díky tomu, že jich denně chyběla i víc než třetina, mohly se tam vejít. |
Tamní základní škola ho připomíná na nové naučné stezce nejen jako pedagoga, ale i jako pokrokáře, který bojoval se zažitými pořádky v zaostalém koutě Rakouska-Uherska.
"Kdysi tu například chyběla silnice a někteří lidi z Machova ani nevytáhli paty. Díky Petrovi se podařilo vybudovat cestu mezi Machovem a Mýtem. Usiloval taky třeba o vznik školek, aby malé děti neseděly jen na poli, když dospělí pracovali," popisuje ředitelka Základní školy a Mateřské školy v Machově Helena Martincová.
Začátkem března se místní lidé sešli na vzpomínkovém pořadu o Jaroslavu Petrovi. Promítaly se dobové fotky a děti zpívaly jeho písničky.
"Bylo to krásné. Tohle by si měli uvědomit ve městech, jak se tu děti vychovávají. To je nápad zavírat vesnické školy," poznamenala Renata Ducháčová z Machova.
Dodnes jsou inspirativní i Petrovy učební metody. Byl možná vůbec prvním učitelem, který kdy vzal své žáky na školní výlet na místní stolovou horu Bor. V budově školy zase nechal vymalovat třídy tak, že na stropech vyznačil světové strany, na stěny pak nechal napsat, jak jsou dlouhé a široké.
Petrovu učebnici monarchie neocenila, on se angažoval dál
Sám také sepsal unikátní a dodnes moderní učebnici Prvouky, která vyšla roku 1914, ale v monarchii se podle ní nikdy neučilo. Knížka přináší řadu dětských kreseb, jimiž jeho žáci zdokumentovali třeba místní mlýny, hospody, trhy nebo své hračky v době před sto lety (více o učebnici čtěte také zde).
Kantor se také zabýval osvětou, ochotničil, byl pokladníkem i jednatelem hasičů, patřil mezi první sokoly a založil vzdělávací spolek Havlíček. Psal varovné básně o následcích alkoholismu a místním matkám rozmlouval, aby tišily své děti oblíbeným cumlem.
"Petrovy myšlenky bychom si měli připomínat, protože pořád je na čem pracovat," míní ředitelka Martincová.
Zájemci se nyní mohou vydat po Petrových stopách po vlastivědné stezce. Pět tabulí, které jsou kolem náměstí, je provede dějinami školství a dvou zdejších kostelů. Dalších pět zastavení je na hoře Bor a pod ní. Tam si lidé mohou přečíst o místním lyžování, pověstech nebo stavbě skupinového vodovodu "Bor".
Stezka vznikla před dvěma lety zásluhou školy, městyse i místních lidí. Nyní ji škola doprovodila tištěnou brožurou o všech zastaveních. Vydala ji díky projektu Škola pro udržitelný život za příspěvky střediska ekologické výchovy Sever, nadace Partnerství, Královéhradeckého kraje a Toyoty.
Brožura byla součástí školního projektu o lese a dřevu "Z náměstí do lesa", na nějž škola získala přes 150 tisíc korun. Za tyto peníze děti navštívily velkou pilu v Meziměstí, ruční papírnu v polských Dušníkách, lesní školku a několik besed s odborníky. Škola koupila fotoaparát či nářadí na práci venku. Na jaře ještě děti vysází asi čtyřicet listnáčů, aby přírodě splatily to, kolik papíru padlo na vydání brožurky.
