Turisty je potřeba po Krkonoších více rozprostřít, říká nový šéf parku

  6:50aktualizováno  6:50
Nový ředitel Správy Krkonošského národního parku je přesvědčený, že už skončila doba, kdy se na horách stavěly velké lyžařské areály. „Jsme spíše ve fázi propojování stávajících ploch a sjezdovek než vzniku nových,“ říká Robin Böhnisch v rozhovoru pro MF DNES.

Robin Böhnisch (21.2.2017). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Když ministr životního prostředí v závěru loňského roku oznámil, že nástupcem Jana Hřebačky v čele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) bude sociálnědemokratický exposlanec Robin Böhnisch, pro řadu lidí to možná bylo překvapením. Ne už tak pro jednačtyřicetiletého politika z Mladých Buků na Trutnovsku.

Problematiku ochrany přírody zná ze Sněmovny velice dobře, pracoval jako místopředseda i předseda výboru pro životní prostředí. Shodou okolností byl v dolní komoře parlamentu dva roky zpravodajem novelizovaného zákona o ochraně přírody a krajiny.

„Uvádět tuto normu v život je velmi zajímavá výzva,“ říká Robin Böhnisch, který do úřadu po vyhraném výběrovém řízení nastoupil zkraje ledna.

Jako poslanec jste skončil zhruba ve stejné době, kdy Jan Hřebačka oznámil rezignaci. Věděl jste hned, že se budete ucházet o místo ředitele Správy KRNAP?
Korespondovalo to s tím, co jsem historicky chtěl dělat, takže jsem se přihlásil do výběrového řízení. Dvě období jsem byl místopředsedou výboru pro životní prostředí, poslední čtyři roky jeho předsedou. V Poslanecké sněmovně bývá zvykem, že klíčovou normu v oboru si bere předseda výboru jako zpravodaj. Měl jsem to štěstí, že zrovna přišla novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která se týkala národních parků. Možná trochu nečekaně trvalo dva roky, než jsme se po řadě jednání, kulatých stolů a mnoha setkáních dopracovali k závěru.

Nakolik se vám budou hodit zkušenosti z politiky?
Čeká nás spousta vyjednávání nejen se starosty, ale i s dalšími subjekty na horách. Myslím si, že zkušenosti ze Sněmovny a koneckonců i ze zahraničního výboru, ve kterém jsem také působil, se nyní budou hodit.

Chystáte nějaké personální změny, nebo budete pracovat s týmem, který jste zdědil?
Jsem přesvědčený, že tým na Správě KRNAP je sestavený velmi dobře. Určitě nyní nechystám nějaké razantní změny. Pracují zde lidé, kteří vědí, co mají dělat. Je to organizace, kde není potřeba žádné drastické direktivní řízení. Jan Hřebačka za ty roky sestavil tým skvělým způsobem. Nevylučuji ale, že mezilidské vztahy nebo doba přinesou nějaké drobné změny, což se děje v každé organizaci.

Je něco, v čem se budete chtít od svého předchůdce odlišit?
Tady diplomacie není zapotřebí, ale je logická. Toto skutečně přinese až čas. Možná mě někdo historicky může vnímat jako zelenějšího, dokonce až aktivistického. Myslím si, že to tak není, že jsem schopen hledat rozumnou cestu mezi všemi zájmy na horách. Nejsem podezíravý ke starostům, že by měli nějaké plány, které by zásadně škodily ochraně přírody v Krkonoších. I většina provozovatelů skiareálů je rozumná a vnímá, že někam už se zajít nedá. V těchto týdnech budu absolvovat schůzky se zdejšími starosty i s klíčovými podnikateli.

Jak se stavíte k velkým krkonošským projektům, především k propojování lyžařských areálů?
Krkonoše přes noc nevyrostou o tisíc metrů do alpských výšek. Zimní sport a lyžování ke Krkonoším dlouhodobě patří, ale je zřejmé, že kapacita hor je už na nějaké hranici. V případě velkých lyžařských areálů v pravém slova smyslu jsme narazili na limit. Jsme ve fázi, kdy budeme řešit spíše propojení stávajících ploch a sjezdovek než vznik nových areálů. Jan Hřebačka udělal velmi chytrou věc, vytvořil expertní skupinu, která posuzuje jednotlivé záměry. Máme velkého spojence ve svazku měst a obcí Krkonoše. Ten sice usiluje o další udržitelný rozvoj Krkonoš, ale pokud expertní skupina už některou investici označila jako přírodě velmi škodlivou, tak svazek Správě KRNAP velmi pomohl a nebyla realizována. Expertní skupina je schopna navrhovat alternativy, na kterých se dokážeme s investorem dohodnout.

Co bude patřit k vaším dlouhodobým prioritám v čele správy parku?
V okamžiku, kdy budeme mít schválenou novou zonaci národního parku, měli bychom postupně naplňovat dikci zákona. Ta říká, že příroda bez zásahu člověka by měla časem převládat na většině území národního parku. V našem případě začneme ve druhých zónách s převodem lesů, jako hospodáři z nich budeme postupně odcházet a pomáhat s přirozenou obnovou lesa. Pro nás to samozřejmě do budoucna bude znamenat ztrátu v těžbě dřeva. Výdělek z těžby je příspěvkem do rozpočtu, ale není pro nás prioritním cílem. Tato priorita se dá rozdělit do mnoha let.

Jaké jsou další?
Není žádným tajemstvím, že Krkonošský národní park dlouhodobě kooperuje s Chráněnou krajinnou oblastí Jizerské hory. Už mnohokrát se objevilo téma případného rozšíření národního parku o Jizerské hory, v první etapě třeba jen o nejvyšší hřebenové oblasti, které jsou Krkonoším podobné a kde se dá také vyhlásit bezzásahové území. Není to pouze na nás, je to politické rozhodnutí. Nicméně nevylučuji, že tuto debatu v dalších letech povedeme.

Robin Böhnisch

  • Narodil se v roce 1976, pochází z Mladých Buků na Trutnovsku. Vystudoval královéhradeckou univerzitu, na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy získal doktorát z biologie a didaktiky. 
  • Mezi lety 2003 až 2017 byl poslancem za sociální demokracii, jejímž členem je od roku 1998. V podzimních parlamentních volbách byl dvojkou na kandidátce ČSSD v Královéhradeckém kraji, uspěl pouze lídr Jan Birke. 
  • Kromě zahraničního výboru byl Robin Böhnisch členem výboru pro životní prostředí, v posledních čtyřech letech jeho předsedou. 
  • Poté, co v Poslanecké sněmovně prosadil usnesení o odsouzení arménské genocidy, dostal v Jerevanu státní vyznamenání. 
  • Vloni na podzim vyhrál výběrové řízení na ředitele Správy KRNAP, do kterého se přihlásilo devět uchazečů.

Budete rozšíření národního parku aktivně prosazovat?
Velmi intenzivně jsme se o tom bavili u výběrové komise, zmínil jsem to i ve své koncepci. Je to živé téma, které budeme dál rozvíjet.

Tématem, o kterém se také dlouhou dobu hovoří, je možnost zpoplatnění vstupu do národního parku, jak to je běžné v jiných zemích. Co si o tom myslíte?
Lidé znají zpoplatnění různých chráněných území ze zahraničí. Někde jsou na to zvyklí, jinde by to bylo předmětem stejné diskuse jako u nás. Vím, že kdysi Agentura ochrany přírody a krajiny zvažovala zavedení vstupného do některých národních přírodních rezervací. Nedošlo na to. V České republice nejsme zvyklí za vstup do chráněných území platit, pokud to není v katastru obce, která to vybírá.

Přijde jednou doba, kdy se bude vstupné platit?
Je potřeba si uvědomit, že v národním parku spravujeme přibližně 1 400 kilometrů cest. Pokud na nich chceme turisty udržet, musejí být kvalitní. Nejen my, ale i další národní parky mají do budoucna trochu obavy o financování. Příjmovou část našeho rozpočtu tvoří státní příspěvek zhruba 100 milionů korun, stejnou částku máme z prodeje dřeva a zbytek z různých dotačních titulů. V souvislosti s rozšiřováním bezzásahových území nám do budoucna klesnou příjmy z prodeje dřeva, obecně v celé zemi kvůli kůrovcové kalamitě cena dříví klesá. To je pro nás riziko. Ani státní příspěvek nemusí být pořád takto vysoký a především postupem času vyschnou některé dotační tituly. Pak bude samozřejmě otázka vstupného do národního parku aktuální. Je to záležitost mnoha let, politické diskuse a politického rozhodnutí. Stejně jako v případě možnosti rozšířit národní park o Jizerské hory. Pokud lidé budou zcela jasně vědět, kam peníze ze vstupného budou směřovat a že se nerozplynou v rozpočtu, tak to budou schopni akceptovat.

Jak jako ředitel Správy KRNAP chcete čelit rostoucí návštěvnosti Krkonoš v posledních letech, která se podle odhadů ročně pohybuje mezi pěti až šesti miliony turistů?
Poslední roky roste návštěvnost nejen Krkonoš, ale všech českých hor. To má samozřejmě pozitivní vliv na místní ekonomiku, nicméně je to zátěž zejména pro horní polohy. Termín čelit je problematický. Nikdo nechce turisty z hor vyhnat. Správa národního parku mnoho let upřednostňuje osvětu a výchovu před represí a omezováním. V tom musíme pokračovat. Naším klíčovým úkolem je turisty po Krkonoších více rozprostřít.

Nejčtenější

Alkohol i rvačky, stovky dělníků z ciziny vyvolávají v Libáni napětí

Momentka z Libáně (6.11.2018).

Byla to poklidná obec, teď se však Libáň na Jičínsku podle místních úplně proměnila. Napětí vyvolává přísun stovek...

Museli by střílet na dítě, neudělali to, řekl generál o padlých vojácích

Generál Petr Pavel v Broumově (6.11.2018)

Tři vojáci padlí v Afghánistánu neměli příliš na výběr, a tak se stali oběťmi sebevražedného atentátníka, řekl generál...

Na smartphony za dumpingové ceny čekaly v Hradci stovky lidí celou noc

Otevření obchodu Mi Store v královéhradeckém Auparku

Český distributor mobilů Xiaomi otevřel v Hradci Králové novou značkovou prodejnu Mi Store. Start prodeje a výrazné...

Zárybnická: Není nic hezčího, než vyběhnout a dívat se, jak Špindl svítí

Meteoroložka Alena Zárybnická našla nový domov v krkonošském Špindlerově Mlýně.

Nejznámější česká meteoroložka Alena Zárybnická je rodilá Pražanka. Láska k horám ji ale před deseti lety zavedla do...

Tisíce vězňů jsou na drogách, pašují se v časopisu, salámu i při polibku

Zakázané tablety byly ukryté v podrážkách pantoflí v balíku pro vězně ve...

Dozorci z Valdic na Jičínsku, jednoho z nejstřeženějších vězení v Česku, kde sedí i doživotně odsouzení vrazi, musejí...

Další z rubriky

Zárybnická: Není nic hezčího, než vyběhnout a dívat se, jak Špindl svítí

Meteoroložka Alena Zárybnická našla nový domov v krkonošském Špindlerově Mlýně.

Nejznámější česká meteoroložka Alena Zárybnická je rodilá Pražanka. Láska k horám ji ale před deseti lety zavedla do...

Petice zabrala, v ulicích u nemocnice v Náchodě zaparkují jen místní

Parkování v Nemocniční ulici v Náchodě.

Parkování v okolí přestavované nemocnice v Náchodě se znovu změní. V několika ulicích v budoucnu zaparkují jen místní...

Alkohol i rvačky, stovky dělníků z ciziny vyvolávají v Libáni napětí

Momentka z Libáně (6.11.2018).

Byla to poklidná obec, teď se však Libáň na Jičínsku podle místních úplně proměnila. Napětí vyvolává přísun stovek...

Najdete na iDNES.cz