Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Regulace trhu s dřívím problémy s kůrovcem nevyřeší, říká Jan Kolowrat

  12:55aktualizováno  12:55
Majitel rychnovského zámku Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský do médií často nehovoří. Letos na podzim se však ozval, když kritizoval ministerstvo zemědělství za plán plošně zakázat těžbu zdravých borovic a smrků kvůli kůrovcové kalamitě. V rozhovoru vysvětluje, jaký dopad by to mělo na majitele smrkových lesů.

Majitel rychnovského zámku Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský, kterému patří zhruba čtvrtina lesů v Orlických horách. | foto: archiv Jana Kolowrata

Když ministerstvo chtělo dočasně zakázat plánovanou těžbu, hlasitě jste se proti tomu ohradil, co vás k tomu vedlo?
Ministerstvo zemědělství (MZe) vydalo v září tohoto roku návrh předběžného opatření, které mimo zpracování nahodilé těžby řešilo celoplošný zákaz smrkových a borových těžeb do konce roku (psali jsme v článku Pily a sekery ztichnou. Stát dočasně zakázal komerční těžbu smrků a borovic). Tímto opatřením by MZe docílilo zhoršení stávající kritické situace i u vlastníků lesů, jejichž lesní porosty nejsou postiženy kůrovcovou ani jinou kalamitou. Negativně by to ovlivnilo všechny subjekty vázající se na hospodářskou činnost, tedy i těžební činnost a zpracování čerstvého jehličnatého dříví. Stát přeci nemůže mít právo tímto nebývalým způsobem vstupovat do tržních mechanismů a vlastníkovi lesních pozemků zakazovat činnost, ačkoliv mu zůstávají veškeré závazky vůči zaměstnancům, odběratelům a zejména státu v podobě všech odvodů a daní.

Jan Kolowrat

Celým jménem Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský je současnou hlavou rychnovské větve rodu Kolowrat-Krakowských.

V Orlických horách mu patří 5,4 tisíce hektarů lesa, což je asi čtvrtina zdejších porostů. Patří také mezi dvacítku největších soukromých vlastníků půdy v Česku.

Podniká především v lesnictví a rybářství. Ve správě má vlastní i pronajaté rybníky na Rychnovsku a Náchodsku, například opočenský Broumar.

Sídlí na zámku v Rychnově nad Kněžnou, ale patří mu také zámek v nedalekých Černíkovicích.

Je vnukem Hanuše Kolowrata, který se v roce 1939 připojil k petici českých šlechtických rodů. Na majetek rodu poté byla uvalena nucená správa. Do rukou rodu se vrátil jen krátce, než ho v roce 1948 zestátnili komunisté. V roce 1992 získal majetek zpět Kryštof Jaroslav Kolowrat, otec Jana Egona.

Má taková regulace trhu smysl? Byla dobře načasovaná?
Z mého pohledu je daná regulace trhu se dřívím ze strany státu chybným opatřením. Nic skutečně zásadního by nevyřešila, ba naopak dává předpoklad ke vzniku následných problémů. V roce 2007 se po lednovém orkánu Kyrill trh dokázal rovněž vypořádat s nadbytkem kalamitního dříví bez regulace státu. Tehdy se jednalo o rozsáhlou kalamitu evropského měřítka.

Jak hodnotíte, že ministerstvo zákaz vzalo zpět?
Tuto skutečnost hodnotím velice kladně. Jsem rovněž rád, že nedošlo k zásadnímu omezení bez ohledu na skutečný stav situace u konkrétních vlastníků lesa, kteří nemají na majetcích kalamitu či významný podíl nahodilých těžeb. Oceňuji, že MZe bylo dodatečně ochotno přijmout objektivní argumenty vlastníků a zvážilo především negativní dopady plánovaného zákazu (podrobnosti čtěte v článku Plošný zákaz těžby zdravých stromů nebude. Ministerstvo ustoupilo). Je však nutné přehodnotit neuspokojivé fungování státní správy lesů a způsob obhospodařování státních lesů, kde dodavatelské společnosti v současnosti za daných podmínek odmítly vykonávat práce pro stát a ukončily z velké části smluvní vztah. Tato situace rozhodně napomáhá šíření kůrovcové kalamity, pokud není včas dříví dodavatelskými firmami zpracováváno. Nejlépe by o tomto problému mohli hovořit lidé ze severní Moravy, kde je stav více než kritický a v některých místech les mizí takřka před očima.

Co by zákaz znamenal pro vás jako jednoho z největších soukromých vlastníků lesa v Česku?
Zákaz by znamenal jednoznačně velký problém. Negativně by ovlivnil nejen mě jako vlastníka lesů, ale i všechny subjekty, které jsou závislé na činnosti v lesích a zpracování dodávané dřevní suroviny. Pokud by stát měl řídit regulaci trhu zákazem těžeb, měl by vnímat veškeré důsledky a řešit kompenzace všem dotčeným subjektům. Je těžké plnit finanční závazky, pokud nemůžete produkovat.

Vaše lesy jsou hlavně v Orlických horách a podhůří. Jaká je jejich druhová skladba?
Na spravovaném lesním majetku v zastoupení dřevin převažuje z 85 procent smrk. Buk s podílem sedmi procent se řadí na druhé místo v zastoupení významných dřevin lesního hospodářského celku. Specifikem je téměř dvouprocentní zastoupení borovice kleče, která se do Orlických hor dostala umělou obnovou jako alternativní náhradní dřevina v době extrémní imisní zátěže. Svoji funkci plnohodnotně splnila, nedošlo k plošné půdní erozi po velkoplošném odlesnění v 80. a 90. letech 20. století v důsledku imisí.

V Česku v posledních 20 letech dochází k nárůstu listnáčů na úkor smrkových monokultur, je to správný postup?
Od roku 1995 se podíl listnatých dřevin v ČR zvýšil o více než pět procent, což představuje v rozloze lesů více než 130 tisíc hektarů. Tento trend je docílen současnou legislativou, dotační politikou státu a úsilím lesníků vytvářet smíšené porosty. Zda je tento přístup k lesům správný, objektivně posoudí až budoucí generace, které budou dospělé lesní porosty spravovat a obnovovat. Na vlastním spravovaném majetku mám za cíl udržet podíl listnatých dřevin, především buku v optimálním zastoupení, které nebude významně ovlivňovat produkční funkci lesů a ohrožovat financování celého hospodářství včetně správy vlastněných kulturních památek.

Jaká je podle vás cílová skladba lesa v Orlických horách?
V dávné minulosti byly v Orlických horách bukové a jedlobukové lesy s příměsí smrku. Jejich zásadní přeměna nastala již v 17. století v důsledku intenzivního využití dříví a potřeby průmyslu. Hlavní dřevinou se postupně stával smrk, což v důsledku stanovištních podmínek a jeho všeobecného využití dřevařským průmyslem trvá do současnosti. Jedle se do lesních porostů v důsledku škod zvěří vrací velmi špatně. Optimální druhová skladba lesů Orlických hor je z mého pohledu takové zastoupení dřevin, které dává předpoklad vývoje zdravých lesních porostů plnících veškeré funkce. Rozhodně nepodléhám názoru, že je správné přeměňovat lesní porosty ve prospěch listnáčů v lokalitách, kde se daří smrku. V Orlických horách by měly být do budoucna zastoupeny dřeviny takzvané hercynské směsi – smrk, buk a jedle. V hřebenových partiích by neměl chybět i jeřáb. Z dalších dřevin vnímám vhodnost přimíšeného zastoupení modřínu a douglasky a tím vytvářet odolnější smíšené lesní porosty. Zásadní přeměny lesních porostů jsou jinak dlouhodobou záležitostí mající přesah několika lidských generací.

Vedle produkce má les také řadu jiných funkcí. Jak se díváte na výrazný nárůst turistiky v Orlických horách?
Jako vlastník lesů jsem odpovědný za celkový stav spravovaného lesního majetku a také i návštěvníci lesa by měli vnímat svoji odpovědnost a rovněž ctít přírodu. Mým zájmem není nikoho ve vstupu do lesů Orlických hor zásadně omezovat, vnímám důležitost rekreační funkce lesů. Očekávám však od návštěvníků dodržování veškerých pravidel, aby zde mohlo být zachováno nepoškozené přírodní bohatství pro další generace. Ostatně to je mým zásadním cílem hospodaření v lesích.

Nakolik vás zasáhly větrné kalamity v posledních letech?
V posledních 10 letech můžeme hovořit o tom, že zásadní větrná kalamita nás nepostihla. Množství poškozeného dříví větrem či sněhem nebylo v porovnání s úmyslnou roční těžbou zásadní. Nahodilá těžba v důsledku poškození porostů na lesním majetku dosahovala v posledních letech pouze 20 procent celkového ročního objemu těžeb.

Nedaleko od Orlických hor teď došlo k velké kůrovcové kalamitě. Sledoval jste to s obavami?
Obavu pochopitelně mám. Vzdálenost mezi Jeseníky a Orlickými horami nelze podceňovat a mohla by za několik let nastat situace, kdy i u nás budeme řešit obdobný problém. Osobně jsem však přesvědčen, že za situaci na severní Moravě může i lidský faktor, nikoliv jen sucho. Pokud by se napadené dříví včas zpracovávalo, jako se to děje na mém lesním majetku, k takovým škodám by rozhodně nedocházelo. Včasnost zpracování dříví je pro šíření kůrovcové kalamity zásadní.

Nakolik se potýkáte s kůrovcem u vás v horách?
V Orlických horách se dá hovořit o tom, že situace s kůrovcem je stabilizovaná. Rozhodně tomu napomohl i průběh počasí v letošním roce a vyšší úhrn srážek než v předchozích letech.

Čtyři miliony stromů letos uschnou kvůli kůrovci, odhadují lesníci

Chodbičky vytvořené larvami kůrovců.

Proslýchá se, že příští rok by mohl být v Česku kvůli kůrovci dost kritický, souhlasíte s tím?
Rozhodující pro vývoj populace kůrovců bude počasí na jaře. Pokud bude teplé jaro s nedostatkem srážek, dá se očekávat, že v některých oblastech bude stav kritický. Bude rovněž záležet na situaci, zda se v postižených lokalitách podaří včas odstranit následky větrné kalamity ze srpna a října letošního roku. Tato dřevní hmota z kalamity je všeobecně velice vhodná k dalšímu vývoji podkorního hmyzu. Rozhodující úlohu pro tuto situaci bude hrát i stát, respektive Lesy ČR, zda se jim podaří prostřednictvím svých obchodních partnerů včas zpracovat veškeré dříví z kalamit, kterého mají skutečně nadbytek. V tomto ohledu jsem však skeptický.

Obáváte se, že by se mohla kalamita rozšířit do Orlických hor?
Pokud jsou příznivé podmínky pro šíření kůrovcové kalamity, žádný lesní majetek s převahou zastoupení smrku není bez rizika. V případě Orlických hor je však velice důležité, že nedochází k zanedbání ze strany lesních hospodářů a dřevní hmota napadená kůrovcem je včas zpracována. Kůrovec byl vždy a bude součástí lesních ekosystémů. Naším cílem je však udržení jeho populace v základním stavu, aby nemohla vznikat rozsáhlá kalamita ve smrkových porostech. Doposud se nám to v Orlických horách daří, což je zásluha všech lesníků spravujících orlickohorské lesní majetky.

Jaký je váš názor na plánovanou přehradu Pěčín a na rozhlednu na Deštné?
Zastávám názor, že by nejprve měla být provedena veškerá opatření spočívající ve změně využívání zemědělské krajiny, aby mohla být zadržena voda v povodí. Pokud tato opatření nenaplní tento vodohospodářský cíl, bavme se následně o velkolepých projektech výstavby přehrady za několik miliard, která by stejně plnohodnotně mohla plnit funkci až za mnoho let. Soustřeďme se na opatření, která řeší problém s vodou v krátkém čase. Proč se nám ztrácí voda z krajiny? Zcela jistě je to naším způsobem zemědělského hospodaření, kdy vodohospodářská funkce je potlačena a hlavní je finanční efekt z pěstovaných ekonomických plodin a bioplynových stanic. 

K záměru výstavby rozhledny na Velké Deštné jsem měl dvě zásadní podmínky. Rozhledna by neměla sloužit ke komerčním účelům a charakter stavby by neměl narušovat prostředí Orlických hor. Myslím, že architektonicky zpracovaná podoba rozhledny je velice zdařilá. V tuto chvíli záleží na tom, zda obec Deštné v Orlických horách, které jsem poskytl pozemek k výstavbě, bude se svým projektem úspěšná s žádostí o dotaci.




Nejčtenější

Pád mladého páru z vyhlídky do rokle byl pokusem o vraždu, zjistila policie

U pádu dvojice v lesoparku Čeřovka v Jičíně zasahoval vrtulník (19.9.2017).

Policie obvinila z pokusu o vraždu osmnáctiletého mladíka, který se v září zřítil se stejně starou dívkou z rozhledny v...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra hned dvou krajských měst v ČR letos zdobí jehličnany, které rodiče zasadili na počest narození svých synů....



Nechtěla jsem ji budit, vypověděla dcera znásilněná vedle spící matky

Násilí (ilustrační foto)

Zdeněk R. se u krajského soudu zodpovídá ze znásilnění dcery své přítelkyně. Podle obžaloby ji zneužil v posteli v bytě...

Mladík deset let vyhrožoval dívkám a nutil je k sexu, začal v pubertě

ilustrační snímek

Policie navrhla obžalovat dnes čtyřiadvacetiletého muže z Náchoda ze znásilnění, sexuálního nátlaku a dalších...

V hořícím domě na Jičínsku vybuchovala pyrotechnika, uhynulo dvacet psů

Požár rodinného domu v Třtěnicích na Jičínsku (5.12.2017).

Životy asi dvaceti psů má na svědomí noční požár rodinného domu v Třtěnicích na Jičínsku. V objektu bylo podle policie...



Další z rubriky

Kostelečtí brání střední školu, nechtějí, aby splynula s hronovskou

Střední průmyslovou školu Hronov čeká splynutí s dvěma školami.

V Červeném Kostelci na Náchodsku se obávají o osud střední školy. Krajští zastupitelé na začátku prosince rozhodli, že...

Hercem jsem díky propadnutí z chemie, řekl na besedě Vasil z Ulice

„Dnes tady točíme víceméně němý obraz. Kolega Robert Jašków dostane anonymní...

Přestože se divadelní a filmový herec Robert Jašków po studiích usadil v Praze, s Krkonošemi je dodnes spojen pupeční...

Při požáru Rychnovsku zemřel muž, hořet nejspíš začalo od myčky nádobí

Shořelá myčka nádobí v zemědělské usedlosti v Pěčína na Rychnovsku (10.12.2017).

Při požáru v zemědělské usedlosti v Pěčíně na Rychnovsku zemřel v neděli večer muž, který se podle všeho nadýchal...



Najdete na iDNES.cz