Knihovník Jan Meier ve své další publikaci mapuje literární Broumovsko

  8:50
Hraniční Broumov v někdejších Sudetech se svými dějinnými kotrmelci, klášterem, textilkou a zvláštními lidskými osudy přitahoval literáty celé 20. století. A průmyslové město v krajině pískovcových skal láká i současníky.
Pracovníci knihovny v Broumově, vlevo Jan Meier.

Pracovníci knihovny v Broumově, vlevo Jan Meier. | foto: Pavel Rejtar

Dlouholetý knihovník Jan Meier o tom loni v prosinci v libereckém nakladatelství Bor vydal knihu Broumovsko a Policko literární. Provede zájemce po knížkách i životech osmdesáti tvůrců, od malého Aloise Jiráska, kdysi tak nešťastného z handlu „v Němcích“, až po špičkovou polskou prozaičku Olgu Tokarczukovou, která chalupaří kousek za hranicí.

U pestrého čtení s řadou fotografií od legendárního Horsta Bauera, Pavla Rejtara, Vladimíra Waageho či Oldřicha Jenky se dá plánovat výlet do terénu i na stránky literárních originálů.

Jan Meier a knihovna

Vedoucí knihovny v Broumově Jan Meier.
  • Vystudoval broumovské gymnázium a střední knihovnickou školu v Brně, dálkově vystudoval knihovnictví na Karlově univerzitě. Působil v knihovně v Meziměstí, vede broumovskou knihovnu. V novinách i rádiích referuje o místní literatuře.
  • Knihovna pod jeho vedením je otevřena s minimálním omezením, ve všední dny od 8 do 17 hodin, jeden den až do 18, a v sobotu dopoledne. Pracují v ní čtyři zaměstnanci, má asi 1 200 registrovaných čtenářů. Město uvažovalo před několika lety o jejím přesunu a přebudování, ale zatím stále působí v nerekonstruovaných prostorách na Mírovém náměstí.
  • Tradiční jsou výstavy, do 2. března to jsou kresby a fotografie Emmy Wagnerové z Mongolska.

„Z mé dřívější knížky Broumovsko a literatura z roku 2003 jsem převzal dva drobnější texty, jinak jsem údaje o většině autorů výrazně doplnil a jsou tam i nové poznatky. Třeba Jaroslav Špulák, o jehož knížce jsem tehdy psal, už vydal pět dalších a objevila se i nová jména, třeba Hana Lundiaková, která, myslím si, mezi našimi prozaiky stoupá k hvězdám nejvyšší kvality. Drobnou zajímavost jsem vybádal o jednom z bydlišť studenta Aloise Jiráska u broumovského kováře Meiera. Sám klasik se zmýlil v knize Z mých pamětí, když uváděl jeho jméno s chybou, což po něm převzali i téměř všichni životopisci,“ říká vedoucí Městské knihovny v Broumově Jan Meier.

Proč jste tentokrát přidal i Policko?
Oba regiony i broumovská a polická literatura jsou pozoruhodně provázané řadou osobností, jako byli Alois Jirásek, Sigismund Bouška nebo V. V. Tomek, kteří mají svou broumovskou i polickou stránku v životě i tvorbě a jedna bez druhé je takřka nemyslitelná. Patřil by sem možná i Josef Škvorecký. I když v Broumově pobyl jen dva týdny a v Polici jeden školní rok jako učitel, nenechal niť suchou ani na jednom z měst. Na rozdíl od Jiráska, který sem přišel v jedenácti letech a strašně tu strádal, protože ho sem přesadili do cizího prostředí. Nakonec si však Broumovsko oblíbil a zamiloval, což Škvorecký asi ne. Ale když jezdil do Náchoda, byl ochoten přijet i do naší knihovny nebo na Ostaš. Je můj velký rest, že se to tehdy nepodařilo.

Od kdy se datuje váš zájem o zdejší literaturu?
Když nepočítám dětské knížky, tak to bylo od Krtičkových Bájí a pověstí z kraje Jiráskova, jež mi předčítala doma maminka a jejichž tajemno mě strašně zaujalo.

Kam patříte svými kořeny s německým jménem?
Nejsem z broumovských Němců, ale kořeny tu mám pořádné, protože žiju v domě, kde se za Rakouska-Uherska v roce 1917 narodil můj táta, což byl následek dědova opušťáku z fronty. Jinak jsme byli Češi, můj děda byl z Police. Já jsem vlastně etnický Kvíčerák (tak se přezdívalo obyvatelům Police nad Metují, tedy Kvíčerova, místo k večeru se tam říkalo „k víčeru“, pozn. red.). Kromě vojny a studií jsem prožil všechny roky v Broumově a dneska je ze mě takový Broumovák, že jakmile přejedu Pasa, začne se mi stýskat a na Mýtě ztrácím veškeré občanské jistoty.

Knížku jste napsal tak, že nenudíte.
Přál jsem si, aby to bylo vyprávění. Začínám monografickými medailony o nejvýznamnějších autorech od Jiráska po Marii Stryjovou. Pak jsem přiřazoval ty, co k sobě patří. Je tu třeba kapitola o moderních autorech, literátech s jedinou povídkou o Broumově, o píšících výtvarnících nebo o Codexu gigas. Zdejší literatura je i žánrově velmi pestrá: romány, povídky, historická i moderní díla, poezie, ale také divadelní hry, komiks či operetní libreto. Podle Luňáčkovy povídky Na Hvězdě napsal Krtička Polický libreto a byla z toho opereta, která se v Broumově hrála ještě v 50. letech.

Našel jste pro sebe nějaké překvapení?
Jedno z největších dobrodružství jsem zažil při psaní kapitoly o Marii Anně Hirschmannové. Kdysi jsem nahodile narazil na její knihu, která se jmenovala Hansi. Dívka, která milovala hákový kříž. On je to vlastně příběh dívky z Honů, která fanaticky vyznávala nacistickou ideologii. Doma byla přísně nábožensky vedená, byla sirotek a pocházela z Liberce. To se člověk v té knize nedozví, to jsem zjistil až potom. Když jsem psal rukopis, myslel jsem, že o ní napíšu půldruhé stránky, teprve pak jsem ale zjistil, že vyšla její druhá knížka Nemusíš zestárnout, kde je toho o regionu daleko víc. Její maminka, když už věděla, že zemře, dala dívku na vychování na Hony ke kamarádce, nový tatínek ji chtěl adoptovat, ale ten liberecký to nedovolil. Otčím na Honech ji nenáviděl, jejím vzorem se stal učitel, který byl velký nacista už zkraje 30. let. Rok se vzdělávala v Broumově a pak šla studovat pražskou školu pro vedoucí nacistické mládeže. Po válce utekla před odsunem do západní německé zóny, prohlédla, věnovala se misijní činnosti a žije na Havaji. Před šesti lety přijela na přednášku do Police nad Metují. Přes odkazy na internetu jsem se dostal na její přátele české adventisty, pak na českou překladatelku a korespondoval jsem s její sekretářkou na Havaji, ale to už paní byla upoutaná na lůžko. Tento její příběh vyšel také jako komiks, čtenáři ho najdou na internetu.

Která knížka vás bere nejvíc?
Je to okrajová věc ze 60. let Případ moudrých panen od Evy Kolářové. Jde o detektivku o uzavřené společnosti na chatě Hvězda, která těží z tamní atmosféry. Vítr rozráží okenice, skřípou schody a na skále se rozsvěcí světlo. To mě vždycky dostane. Romantické a tajemné prostředí Hvězdy je tam krásně postiženo.

Máte i nějaký literární objev?
V podstatě ano, je to Polák Hubert Klimko-Dobrzaniecki. Narodil se v Bielawě, žil dlouhá léta na Islandu, teď je ve Vídni a v několika svých knížkách se dotýká Broumovska, dokonce i naší knihovny. Jeho povídka Let je obrovským vyznáním jeho obdivu k Broumovu. Vypráví o klukovi z Bielawy, který najde na mapě Broumov a se svým profesorem ho chce navštívit, i když je hranice v socialistické éře neprostupná. Knížka povídek vyjde teprve letos v češtině, v Českém rozhlase její překlad krásně četl Igor Bareš.

Je velký úspěch, že k vám jezdí besedovat Olga Tokarczuková.
Byla tu poté, co napsala Denní dům, noční dům, takovou svou první přeshraniční knihu. S brněnským nakladatelstvím Host jsme pak s ní v hotelu Veba pořádali velkou besedu, kde jsme probrali vše, co od ní vyšlo v češtině. Tam byla v publiku polovina Poláků. Naposledy byla v kreslírně kláštera. Už dříve ale vystoupila v Šonově, takže jsme nebyli první. Zajímavé je, že děj knihy Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých situuje do malého městečka u Chudoby a píše i o Náchodě. Na jednom ze zdejších setkání prozradila, že ve skutečnosti je to Nowa Ruda a Broumov. Částečně tam hraje roli i náchodské knihkupectví a knihkupec, což bych měl být já. Občas se s Olgou potkáváme, víme o sobě stále.

Soudě podle besed je knihovna skutečně jedno z kulturních center.
Když člověk čte knížku od Jiřího Muchy nebo Egona Bondyho, říká si, že by bylo hezké si s nimi popovídat. Když je člověk knihovník, tak autora pozve na besedu. Míval jsem štěstí, že se to často povedlo. Jejich podpisy mám tady na zdi. Byla u nás Eva Kantůrková, Jiří Grygar, Uršula Kluková, Věra Křesadlová, Ludvík Vaculík, Petr Šabach, Ludvík Kundera, Ivan Mládek, Arnošt Lustig i další, a také Robert Fulghum, když vyšel jeho román Třetí přání.

  • Nejčtenější

Kaderka jako Putin. Kdo se vládci tenisu vzbouřil, poznal tvrdou odplatu

27. března 2024

Premium Tato příhoda je stará už 14 let, ale hodí se připomenout, neboť výmluvně líčí dlouho zaběhlé...

Muž skočil do přehrady zachránit dítě, oba tam uvázli. Vysvobodili je až hasiči

24. března 2024  14:35,  aktualizováno  14:58

Do labské přehrady Les Království na Trutnovsku v neděli dopoledne sjelo dítě na kole. Do vody za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sparta zlomila Liberec a je v semifinále, Pardubice se postupu přiblížily

20. března 2024  16:40,  aktualizováno  22:55

Hokejisté Sparty jsou prvním semifinalistou letošního play off extraligy. Pražané ve čtvrtém zápase...

Bez řidičáku a po panáku řídil mustanga, na křižovatce kuriózně boural

26. března 2024  11:18

Oslava padesátin se nevyvedla muži v Hradci Králové. Ten dostal darem zážitkovou jízdu sportovním...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejnáročnější úprava křižovatky v Česku začala, v Hradci ji přestaví za provozu

21. března 2024  17:45

Skoro až symbolicky dopravními komplikacemi začala přestavba nejvytíženější křižovatky Mileta v...

V Hradci Králové hořel panelový dům, zraněno bylo několik lidí

28. března 2024  19:03,  aktualizováno  19:12

V Hradci Králové ve čtvrtek odpoledne hořel byt v panelovém domě na Benešově třídě na největším...

Kolem Rozkoše vzniká stezka pro cyklisty. Rybáři se bojí, že přijdou o klid

28. března 2024  17:26

U hráze přehrady Rozkoš se staví další úsek cyklostezky na Českou Skalici. Rybáři však mají pocit,...

Kuks slaví výročí a ukáže dřevořezbu sochaře Brauna i restaurování sochy

28. března 2024  7:14

Výročí 340 let od narození sochaře Matyáše Bernarda Brauna a 40 let od otevření lapidária, kde jsou...

Velikonoční lyžování v Krkonoších: střediska nabídnou 12 kilometrů sjezdovek

27. března 2024

V Krkonoších se bude o velikonočních svátcích lyžovat ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a na...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...