Hasiči nacvičovali pokládání pěny, která zabrání odpařování a vznícení...

Hasiči nacvičovali pokládání pěny, která zabrání odpařování a vznícení hořlavých látek. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Strašné horko a litry potu. Hasič testoval dvaadvacetikilový oblek

  • 0
Jedním z hradeckých hasičů, kteří na letišti cvičili náročný zásah v "kosmickém" žáruvzdorném obleku, byl Jan Čech. Chtěl vyzkoušet, zda zvládne tropické teploty s kyslíkovou maskou a 22 kilogramy na těle.

Jan Čech

Hasič Jan Čech působí u u chemické služby v Hradci Králové.

Sedmadvacetiletý Jan Čech původem z Přerovska působí třetím rokem u chemické služby královéhradeckých hasičů. Ve čtvrtek si na letišti v Hradci Králové vyzkoušel stříbrný oblek proti sálavému teplu, který i s přilbou, rukavicemi a botami váží 10 kilogramů, dalších 12 kilogramů má dýchací přístroj.

Během výjezdů musí hasiči vydržet tropické letní teploty v zásahových oblecích, přičemž i ty běžné mají pět vrstev, váží osm kilogramů a jsou odolné do 250 stupňů.

Jaké teplotě oblek proti sálavému teplu odolá?
Nedá se v něm pracovat přímo v plamenech, ale je odolný teplotě až 500 stupňů. Nejhorší je neohrabanost a horko, pot se z toho obleku žádným způsobem neodvádí a vše zůstává uvnitř. Zásoba vzduchu vystačí na 25 až 30 minut a po takové době je člověk unavený jak fyzicky, tak psychicky.

Už jste v něm zažil ostrý zásah?
Naostro to teď bylo poprvé. Přihlásil jsem se dobrovolně, protože jsem v tom obleku ještě prakticky nebyl a chtěl jsem si vyzkoušet, jaké to v něm je. V každém výjezdovém autě máme dva takové obleky, ale využijí se jen několikrát do roka, protože extrémních případů, kdy je potřeba jít do tak vysokých teplot, zase tolik není. Nedávno je kluci z druhé směny využili, když zavírali ventil acetylenu při požáru v ZVU.

Jak dlouho to v zásahovém obleku lze vydržet?
Jednoduše do té doby, než velitel rozhodne, že pominulo riziko. Pamatuji si, že když v roce 2010 na hradeckém letišti nouzově přistávalo letadlo, museli jsme vydržet zhruba dvě a půl hodiny. Byla taky strašná vedra, a nebylo to tedy nic příjemného. Byli jsme úplně propocení, ale naštěstí jsme během čekání, než pilot vylétá palivo, mohli pít.

Pitný režim máte stanoven?
Hasičský záchranný sbor se stará o zásobu tekutin, ale pitný režim si každý hlídá sám. Voda se musí neustále doplňovat, aby člověk nebyl dehydrovaný. Jak vidíte, ztráta tekutin je při zásahu opravdu velká (ukazuje svoje naskrz propocené tričko). Na každém autě máme zásobu balené vody, na každého dva až tři litry, a ta se po návratu ze zásahu doplňuje.

Zásahy v takovém horku musí být náročné na fyzičku...
Fyzička by měla být u hasičů obecně dobrá, jednou za rok procházíme testy, máme možnost sportovat a každý z nás se snaží udržovat ve formě, aby tohle náročné povolání vydržel.

Co je na vaší práci nejtěžší?
To, že člověk nikdy pořádně netuší, do čeho jde a u čeho bude zasahovat. Co nás čeká, se dozvíme až na místě. Vždy je nejdůležitější dodržovat vlastní bezpečnost, aby se zachránce nestal zachraňovaným.

Jak často za směnu vyjíždíte?
Centrální stanice v Hradci má 1 600 až 2 000 výjezdů ročně, což vychází zhruba na tři výjezdy za směnu, ale stane se, že kvůli přívalové vodě a větru vyjíždíme i osmkrát.