Královéhradecký vědec a vynálezce Karel Volenec vyvíjí lékařské pomůcky, které...

Královéhradecký vědec a vynálezce Karel Volenec vyvíjí lékařské pomůcky, které ve světě zachraňují životy. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Radši se držím svého kopyta, říká o politice hradecký vědec a vynálezce

  • 0
Vyvíjí výztuže k léčbě těžce nemocných, proniká do Jižní Ameriky a spolupracuje s Oxfordem. Společnost Ella-Cs hradeckého vědce a vynálezce Karla Volence je firmou roku Královéhradeckého kraje.

Na čem teď aktuálně pracujete? Chystá se další převratný produkt?
Brzo uvedeme na trh potaženou výztuž, u které se řízeným způsobem potah rozpadne dříve, než vlastní kostra výztuže, což umožní například bezpečnou léčbu v místech poraněného nebo poškozeného trávicího ústrojí, kde je chirurgicky téměř nemožné uzavřít nežádoucí otvor, jímž se může do těla dostat těžká infekce. Výzvou je i aktivní uvolňování léčiva z povrchu naší výztuhy. Nesmírně nadějné zprávy dostáváme z výsledků léčby zúžených míst v dýchacích cestách, které se rozšiřují a napravují pomocí biodegradabilních, tedy v těle se rozpadajících výztuží. Je to další světová priorita, z níž máme velkou radost.

Firma získala už druhé ocenění

Nepřekvapí, že firma známého hradeckého vynálezce Karla Volence roste. Společnost Ella-Cs, která vyvinula hned několik lékařských pomůcek, jež nyní ve světě zachraňují životy, staví novou budovu, proniká na jihoamerický trh a nyní získala i ocenění firma roku Královéhradeckého kraje.

„Každé uznání hlavně povzbudí. O to více, když sami víte, kolik práce, úsilí a často i stresujících situací a zklamání podobným úspěchům předcházejí. Ocenění je také jiná forma poděkování všem zaměstnancům firmy, je to úspěch celého kolektivu. Pokud se navíc o firmě začne mluvit v souvislosti s nějakou cenou, máte najednou pocit, že na vás jinak nahlížejí vaši partneři, zákazníci, že se s vámi jinak jedná na úřadech i na ministerstvech,“ říká Karel Volenec, držitel další významné ceny Hlava roku.

Už jste pronikli na jihoamerický trh? Pokud ano, jaká je to zkušenost?
Pronikáme tam krok za krokem, je to skutečně obrovský trh. Pro pokračování dodávek a pro uvedení nových výrobků do Brazílie musíme nyní absolvovat speciální audit, který odpovídá požadavkům nejpřísnějších norem severoamerických Úřadů pro kontrolu potravin a léčiv. Pro náš malý kolektiv je to velmi náročné, ale musíme to zvládnout. Škoda, že se v tom exportérům dosud příliš nepomáhá, vždyť kontrola je jednoduchá. Stačí jedna otázka kontrolora - máte, či nemáte platný certifikát? Ten se samozřejmě musí stále obnovovat. Finanční náročnost je v milionech.

Byl jste se tam sám podívat?
To je další velká zkušenost. Po měsíčním pobytu v Jižní Americe jsem zjistil, že bez španělštiny v těchto teritoriích nemáte šanci se plně uplatnit. Přijali jsme proto další španělsky mluvící pracovníky. Dokonce bychom mohli získat rodilého mluvčího v angličtině a španělštině, který zvládá medicínskou terminologii, ale nedovedete si představit, jak je těžké pro něj získat povolení dlouhodobého pracovního pobytu v Evropě. Je mi z toho smutno, tahle politika by se měla v Evropské unii rychle změnit. Jsme prostě malou zemí, která by si neměla dovolit přepych komplikovat pobyt kvalifikovaným pracovníkům. Rozumím obavě, aby k nám neimigrovali nežádoucí osoby, nejsem si ale jist, že ti, kteří nemají zrovna nejlepší úmysly, tady už nejsou, nebo si nenajdou jiný způsob, kterým se do Evropy stejně dostanou.

Nedávno jste prozradil, že vás oslovila slavná oxfordská univerzita. Vzniklo z toho něco?
Oslovila nás s návrhem účasti v projektu, v němž bychom vyvinuli biodegradabilní výztuž pro udržení průchodnosti transplantovaného jícnu od dárce po dobu, dokud kmenové buňky pacienta nezačnou plně vykonávat svoji funkci. Ta spočívá v tom, že transplantovaná část jícnu, která nahradí nádorem postiženou, je zbavena té skupiny buněk, které jsou odpovědny za nebezpečí odhojení transplantátu a i po transplantaci by se musely podávat speciální léky, potlačující imunitu. Kmenové buňky prostě přelstí tělo pacienta, které si transplantát vyhodnotí jako vlastní tkáň. Jsme ve fázi, kdy očekáváme, že se na nás obrátí jiná bohatší firma, která by do toho vstoupila a my se stali jen dílčím dodavatelem.

Proč?
Bohužel v době, kdy stavíme novou budovu firmy, si nemůžeme i přes dotační pomoc z evropských zdrojů dovolit uvolnit peníze. Potřebnou částku, minimálně 50 milionů, ani nemáme.

Hodně úspěšných podnikatelů teď vstupuje do politiky. Vás to neláká?
Viděl jsem na příkladu řady odborníků, jichž si vážím, jak se při vstupu do politiky změnili. Možná je to dosud neprozkoumaný virus, který by si zasloužil bližší zkoumání. Navíc jsem v názorech dost radikální a politika je z definice umění možného. Já chci spíš věci téměř nemožné. Nejpopulárnějším Čechem byl zvolen Karel IV. Jeho metody by se mně líbily. Třeba u těch, co páchají nepravosti, by se nemusely končetiny hned sekat, stačilo by možná zavést tetování ve formě cejchu na ruce. Hned by každý věděl, s kým má tu čest.

Mám tomu rozumět tak, že do politiky ani náhodou?
Teď už bez nadsázky. Nevím, jak bych politicky únosně vysvětloval, že pokud nezačneme v Evropě doopravdy na sobě tvrdě pracovat, držet pohromadě a absolutně zvyšovat osobní odpovědnost za strategická rozhodnutí, budeme v nedaleké budoucnosti zakonzervovaným skanzenem starajícím se zvláště o mimoevropské turisty, kteří se k nám ještě nějakou dobu budou jezdit dívat na památky. Některé dotace neskutečně deformují trh, solidarita je bohulibá záležitost, ale měla by se vyhodnotit její účinnost a smysluplnost. Nebo další příklad: Nedovedete si představit, jak byli šokováni naši návštěvníci z Jižní Ameriky, když jsem zmínil, jaké podmínky vytváříme pro tu část našich obyvatel, pro které je práce či příprava na ni velmi odpudivou záležitostí.

Opravdu?
Ano, vždyť námi uplatňovaný systém podpory by u nich vyvolal do pár týdnů revoluci. V České republice stačí málo k tomu, aby se ekonomicky dostala na přední pozici. Jsme totiž malou zemí, což má paradoxně výhodu, mohli bychom mnohem rychleji vyřešit řadu problémů. Jsme totiž nesmírně kreativní, vždyť v meziválečné době se nám podařilo dostat mezi nejrozvinutější země. Nevidím důvod, proč by se to nedalo zopakovat. Věřte, že být hrdý na to, že jsme z Česka, je velmi úzce vázáno právě na úroveň ekonomiky. Bude lepší, když se budu držet svého kopyta, zvláště práce ve vývoji.