Civilizaci ujíždí vlak, můžeme skončit jako římská říše, říká archeoložka

  7:37
Archeoložka rychnovského muzea Martina Beková má za sebou úspěšnou sezonu, která přinesla vzácné objevy. Česká archeologie jí vděčí za vyplnění bílých míst na periferii republiky v Podorlicku a Orlických horách. Přes znalosti pravěkých kultur a civilizací Beková citlivě vnímá turbulence současnosti.
Archeoložka Martina Beková

Archeoložka Martina Beková | foto: Tomáš Kučera

„Když jsem sem přišla, mělo se za to, že historie oblasti začíná až kulturou popelnicových polí mladší doby bronzové a starší doby železné a zejména pak středověkou kolonizací ve 13. století. Dnes už víme, že objevy z ostatních etap pravěku nebyly jen dokladem náhodného průchodu lidí, ale že tu s nástupem zemědělství působili lidé trvale,“ říká badatelka před nástěnnou plastickou mapou severovýchodní části Královéhradeckého kraje připomínající rozbouřené moře.

Jakou úlohu ve vizích naší budoucnosti může hrát archeologie?
Značnou. Je to jedna z historických disciplín, která umožňuje nahlédnout mnohem dál do minulosti. Není limitovaná písemnými prameny. Archeologie svým způsobem nahlíží celý úsek vývoje člověka. S trochou nadsázky mohou znalosti archeologů předpovědět budoucnost.

Lze některé pravěké období na našem území, tedy počínaje rozvojem zemědělství, přirovnat k současnosti?
Shodneme se na tom, že žijeme ve vůbec nejlepším období v dějinách lidstva. Třeba v našem regionu byla relativně stabilní dobou éra kultury popelnicových polí, která trvala 600 let. Máme důkazy, že lidé žili stranou velkých konfliktů, dařilo se jim ekonomicky, což dokládají četná sídliště i pohřebiště. Populační expanze přispěla k tomu, že stálé osídlení se snad vůbec poprvé dostává do hor. Šest set let dlouhé období na přelomu doby bronzové a železné se zdá být z dnešního pohledu nepředstavitelně dlouhé, ale musíme si uvědomit, že doba se značně zrychlila. Proto srovnání dnešní stability trvající nějakých 70 let s tou, kterou zmiňuji, nemusí být úplně mimo.

Ale i tato civilizace skončila a vystřídala ji po vzepětí keltské civilizace doba chaosu a úpadku.
Přesně tak. Dějiny se odehrávají v cyklech, období prosperity střídají etapy neklidu. Skutečnou revoluci v dějinách lidstva představuje objev a rozšíření zemědělství. I v Podorlicku před sedmi tisíci lety došlo v porovnání s předchozím obdobím sběračských kultur k populační explozi. První výraznější kulturní zvrat přišel až o dva tisíce let později v eneolitu a starší době bronzové, kdy hovoříme i o kultuře se šňůrovou keramikou, pro kterou mám slabost. Opět se tu dobře žilo až v době kultury popelnicových polí v mladší době bronzové a starší době železné.

Co bylo dál?
Totální propad, který si troufnu říci, nemá v dějinách regionu, ale ani většině Evropy obdoby, nastal v době stěhování národů v první polovině prvního tisíciletí nového letopočtu. V celé Evropě došlo k totálnímu rozvratu. Pro představu to lze přirovnat k období třicetileté války, kdy populace našich zemí klesla na třetinu. Při stěhování národů, tedy ve čtvrtém a pátém století, to bylo zřejmě ještě o dost horší. Dokazují to třeba pylové expertizy z Hradecka, které v kraji potvrzují mezi rokem 300 až 400 totální zvrat, výrazný úbytek kulturních plodin. Kulturní krajina se změnila opět v divočinu.

Co to však znamená pro nás?
Žijeme v nesmírně bohaté, zhýčkané a pohodlné společnosti. Dnešní smír a s ním související prosperita nám nespadly z nebe, postupně jsme se my Evropané k tomu dopracovali a nebylo to zadarmo. Je to výsledkem dvou katastrof, tedy dvou světových válek, které si Evropa prožila v první polovině 20. století a poučila se z toho. Uvědomili jsme si, že války nejsou řešením problému a vsadili jsme na ekonomický rozvoj. Mám však obavu, že jsme se nechali ukolébat úspěchem a nevnímáme, co se kolem nás děje. Ujíždí nám vlak. Na to můžeme doplatit podobně jako svého času římská říše.

Jak to myslíte?
Římské impérium došlo na konec svých možností a nedokázalo se přizpůsobit novým podmínkám. Civilizace včetně úžasných znalostí, jako třeba kanalizace, ústřední topení, veřejné lázně, řízení státu, kterých dosáhla, zmizela nečekaně rychle a trvalo téměř dva tisíce let, než se Evropa dostala v každodenních civilizačních vymoženostech na srovnatelnou úroveň.

Co odkazuje na změny k horšímu?
Zhoršující se stav rodiny, snižující se porodnost, rozpad sociálních vazeb. Nezanedbatelné je i mizení formalismu týkající se například svateb a pohřbů. Šlo vždy o důležitá společenská pojítka. Lidé šetří, nepovažují to za užitečně investované peníze. Ztrácí se tím ale společenská investice. O takových signálech bych mohla mluvit dlouho. Za nejdůležitější však považuji, že se snižuje porodnost. Pokud jakákoli civilizace začíná své počty umenšovat, otevírá tím cestu společnostem, kde je porodnost mnohem vyšší. A se všemi důsledky. Domnívám se, že se k němu rychle blížíme, nebo že dokonce už jsme dosáhli bodu zlomu.

Takže podle římského scénáře předpovídáte konec Evropy, jak ji známe?
To teprve uvidíme, jak se s tím popasujeme. Kostky jsou vrženy. Máme skutečně stejnou šanci jako římské impérium, které bylo ve své době ojedinělou hospodářskou a vojenskou velmocí, ale jak víme, promarnilo ji.

Vraťme se na Rychnovsko. Průzkumu se tady věnujete tři desetiletí, jaký obraz nejstarší historie regionu vám roste před očima?
Vždy to byla periferie klasicky osídlených oblastí. Když panovaly příznivé podmínky, dařilo se i tady. Lidé se sem v těchto dobách tlačili za volnou půdou. Tato období jsou ale mnohem delší, než se původně myslelo, a hlavně, lidé tudy jen neprocházeli, ale od dob prvních zemědělských kultur trvale žili.

Z toho vychází, že lidé tady byli vždy stranou světového dění, nebyli na tom sice ekonomicky dobře, ale zato v závětří.
Do jisté míry to tak lze chápat. Vždy jsme byli méně výhodná oblast pro osídlení. Mělo to dvě roviny. Za prvé šlo o oblast, odkud lidé v době krizí mizeli nejdříve, a to se nebavíme o horských polohách, ale o krajině do 350 metrů nad mořem. Druhý rozměr je příznivější. Pokud nemluvíme o vyloženě kataklyzmatech, jako byly třeba třicetiletá válka nebo stěhování národů, propad životní úrovně tady nebyl až tak citelný jako třeba v bohaté oblasti Královéhradecka. Náš region nikdy přímo nesouvisel s významným celoevropským obchodním tahem, proto také dobyvatelé neměli mnoho důvodů tady plenit a usadit se. Koneckonců i prastaré proroctví říká: Mezi Zdobnicí a Orlicí neublíží se slepici.

Martina Beková (55)

  • Vystudovala FF UK Praha, obor archeologie a od roku 1985 pracuje jako archeoložka v rychnovském muzeu. Je autorkou řady odborných publikací, publikuje v odborných časopisech.
  • V počátcích profesní kariéry se věnovala eneolitu, kultuře se šňůrovou keramikou, po přestěhování na Rychnovsko archeologii zdejšího regionu.
  • Žije ve Vamberku a má čtyři děti.

Má oblast z historického hlediska svá specifika?
Máme tu dvě sídelní komory, jinak řečeno dvě klimaticky i geologicky od zbytku oblasti odlišná území, se kterými úzce souvisí osídlení od nejstarších dob. Jednou je Kostelecko a druhou Opočensko a Dobrušsko. Lidé v těchto oblastech více komunikovali s nedalekým vyspělejším územím Hradecka než navzájem. Zřejmě to je důvod, proč máme v těchto územních komorách doložen vývoj pravěku v plném rozsahu. Svou roli sehrálo i to, že obě komory leží na spojnici úrodného Polabí a prastaré severojižní komunikace - dnešní Náchod – Brno.

Je něco, co jste si tady vůbec nepřipouštěla?
Za prvé to je intenzita osídlení v předkolonizační době, tedy od 9. století. To se týká staršího slovanského osídlení. Za druhé je to potvrzení velmi vzácné kultury se šňůrovou keramikou, která byla do loňska, kdy jsme v kostelecké cihelně objevili náčelnický hrob tohoto lidu, doložena v kraji jen na pár místech, nejbližším od nás až v Nové Pace. Tato kultura, stará nějakých čtyři tisíce let, souvisí s malým stěhováním národů v období neklidného eneolitu. Tehdy zřejmě v důsledku klimatických změn docházelo k přesunům obyvatelstva hlavně ve východo-západním směru. Osídlení touto kulturou se tady vůbec nepředpokládalo, byla to senzace.

Na které místo byste mě poslala, pokud bych si chtěl udělat představu, jak se tu žilo ve středověku? Tím místem nemyslím skanzeny či muzea.
Krásný návrat do minulosti představuje třeba vesnice Suchá Rybná. Kontinuální osídlení je tam jedno z nejstarších v regionu, máme tam čerstvě doložené časné 13. století, tedy počátek kolonizace. Obec je svojí podobou pro raný středověk stále typickým příkladem. Další typ osídlení, který tu byl, je možné najít ve spodní části Kosteleckých Horek. Tam jde o rozptýlenou dvorcovou zástavbu v krajině.

  • Nejčtenější

Pardubice rozhodly šest vteřin před koncem, Sparta vyhrála v prodloužení

16. března 2024  14:50,  aktualizováno  22:29

Také druhé zápasy čtvrtfinále hokejové extraligy nabídly dramatickou a velmi vyrovnanou podívanou....

Vydřené výhry favoritů. Sparta slaví na nájezdy, Pardubice rozhodly v nastavení

15. března 2024  17:50,  aktualizováno  22:52

Do boje o titul v pátek poprvé vyrazili ti největší favorité. Oba uspěli. Čtvrtfinále hokejové...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sparta - Hradec Králové 2:1, domácí utnuli černou sérii, rozhodl Kuchta

17. března 2024  17:09,  aktualizováno  20:03

Nejdřív to dřelo, bolelo, ale postupně se sparťanští fotbalisté rozehráli. I bez tří potrestaných...

Čtvrtfinále podle předpokladů. Fanoušci se těší na derby, Spartu čeká Liberec

12. března 2024  20:57

Čtyři nejlepší týmy základní části si před play off hokejové extraligy užily několik dní odpočinku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dálnice D35 z Hradce do Jičína už roste. Uleví přetížené D1, řekl ministr

13. března 2024

Stavbu dálnice D35 mezi Hradcem Králové a Jičínem si v rámci výjezdního zasedání vlády přijeli...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Ženu na sítích poblouznil falešný zpěvák skupiny Kabát, vylákal od ní milion

18. března 2024  16:11

Báchorkám o životní lásce uvěřila pětadvacetiletá žena z Královéhradecka, která se na sociálních...

VIDEO: Opilý řidič ujížděl 15 kilometrů, policie mu „otočila“ auto nárazem rámu

18. března 2024  15:03

Alkoholem posilněný řidič se na Náchodsku snažil vyhnout policejní kontrole. Nejprve zastavil, ale...

Labská stezka z Vysoké do Opatovic by se mohla stavět už v roce 2025

18. března 2024  10:38

Poslední dva úseky cyklostezky podél Labe z Hradce Králové do Pardubic čeká letos zásadní posun,...

Přestávka přijde vhod. Kluci zvládli těžký program fantasticky, chválil Priske

18. března 2024  8:26

U té odpovědi se po pár slovech zastavil, ani nevypadalo, že se nakonec tolik rozmluví. „Ano,...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...