Tisícihlavý dav vyzval k aktivitě. „Chtěl bych vás pozvat, abychom nedemonstrovali proti něčemu, ale abychom byli ti, kteří se opravdu snaží zajímat se o věci a nasazovat se. Abychom už za pouhý rok slavili v podstatně lepší náladě a v podstatně lepší atmosféře v celé naší zemi,“ řekl Tomáš Petráček na hradecké připomínce událostí 17. listopadu 1989.
Cítíte, že dnešní 17. listopad je jiný než v předchozích letech?
Lidé, kteří se hlásí k odkazu 17. listopadu, se cítí ohroženi. Cítí, že vývoj ve společnosti jde obráceně, než se doufalo. To zneklidnění je velké a situace se vyloženě vyhrocuje. Je to debakl celého národa.
Chybí nám občanská společnost?
Po roce 1989 jsme si nějak neuvědomili, co to znamená mít demokratickou společnost. Že to znamená každodenní péči - číst noviny, zajímat se o místní politiku, o globální politiku, vstupovat do politických stran. To se neděje. Lidé přenechali politiku politikům a nezajímají se o ni. Chybí nám také systematická občanská výchova. Nikdo ji tady nechtěl, protože všichni měli plné zuby komunistické nalejvárny. Ale ukázalo se, že bez ní společnost směřuje na druhou stranu a je strašně manipulovatelná. Když se k tomu přidá vliv sociálních sítí a systematická ruská propaganda, je z toho tento konflikt.
Vstupuje do hry i trend informační společnosti, kdy je velmi jednoduché šířit cokoliv po internetu?
To je velký problém elit. Václav Havel se snažil svým příkladem, myšlením a působením do společnosti lidi vychovávat a táhnout je nahoru. Kultivovat jejich vyjadřování, styl myšlení a hodnoty, zatímco současný prezident systematicky boří tyto normy. Nic není dost nízké. Vždy to posouvá. Už jen tím, komu dává státní vyznamenání. Když útočí na Romy, muslimy, tak v lidech vlastně potvrzuje to nejhorší. Oni ty názory třeba měli i dříve, ale styděli se za ně a potlačovali je. Teď mají pocit, že když si to myslí prezident, je to vlastně v pořádku.
Vidíte v kontextu aktuálních událostí nějaký zlom?
Občanská společnost se probouzí. Stále více lidí si to uvědomuje. Přijít na demonstraci je mnohem více, než dát like nebo se vyjádřit na Facebooku. To už vyžaduje nějaké nasazení. Na druhou stranu myslím, že Zeman a Babiš jsou jakási destrukce a ta nemůže vydržet donekonečna. Je to založené na lži, manipulaci a pomalu tomu začíná docházet dech. Lidé si uvědomují, jak je to prázdné. Koalice v Praze je nadějí i pro celostátní politiku.
Ale co zbytek republiky? Mezi Prahou a regiony jsou rozdíly.
To je pravda, ale když byly v červnu demonstrace, i v malých východočeských městech jako Náchod, Třebechovice, Nová Paka, Dvůr, všude přišlo třeba 200 lidí. To rozdělení je podle mě falešné.
Před divadlem jste řekl, že doufáte příští rok v setkání v jiné atmosféře. Stačil by na to rok?
Vzpomeňte si na rok 1989. Všude okolo nás se to sypalo a u nás to vypadalo, že se nebude dít nic. Režim se zdál neotřesitelný a najednou přišla radikální změna. Tady možná nějaká černá labuť, kterou my nevidíme, už může připlouvat.
Populismus však slaví úspěch i v okolních zemích...
Ale u nás je to o to horší, že Češi mají historicky tendenci promrhávat svoje konjunktury. Tady jde o to, že my vnitřními konflikty ztrácíme čas a prohráváme svoji budoucnost. Teď je třeba investovat a dělat reformy, a to se neděje. Současná vláda jen projídá konjunkturu a ani se nevede nějaká věcná diskuse o těch problémech.
17. listopad v Hradci KrálovéUdálosti z roku 1989 si lidé připomněli na několika místech v Hradci Králové. U Klicperova divadla se během odpoledne sešlo na 1 500 lidí. Z reproduktorů zalévaly prostor nahrávky projevů Václava Havla, které později vystřídaly písně Karla Kryla, Marty Kubišové či Plastiků v podání kapely Mastix, složené z herců a přátel divadla. Četly se také posudky schvalovacích komisí a další normalizační dokumenty. Večerem rezonovaly také reakce na současnou politickou a společenskou situaci. „Co dělat v zemi, jejíž předseda vlády se musí o půlnoci připlížit jako zloděj, aby mohl položit květiny u památníku 17. listopadu?“ pronesl k zaplněnému prostranství církevní historik a univerzitní kaplan Tomáš Petráček, který v posledních týdnech několikrát veřejně vystoupil s kritikou současných poměrů. Vzpomínkový program pokračoval na hlavní scéně divadla, kde soubor představil inscenovanou koláž připomínající světlé i temné stránky osobností české kultury. Kromě divadla se vzpomínalo i v husitském kostele U kněze Ambrože. Tam se už popáté konala Slavnost světla, které představovalo křehkost svobody a demokracie. „Mnohým se ani nepodaří tu svíčku donést (k oltáři) a musí se vrátit. Je to takové znázornění našeho úsilí. Svobodu a demokracii neseme my všichni, každý z nás,“ řekl husitský biskup Pavel Pechanec. |
